MPSV řeklo, o kolik chce zvýšit životní a existenční minimum

Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát. Od dubna se po dvou letech zvedlo o deset procent z 3860 na 4250 korun pro samotného dospělého. Od července pak vzrostlo o 8,8 procenta na 4620 korun.

Plánované navýšení 5,2 procenta odpovídá podle předkladatelů skutečnému nárůstu spotřebitelských cen na výživu a základní osobní potřeby za rozhodné období od 1. května do konce září.

Protože minimum slouží pro stanovení nároku na dávky a výpočet některých podpor, po jeho zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se příspěvek na živobytí či příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, se má podle návrhu zvýšit ze 4620 korun o 240 korun na 4860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší, u první osoby v domácnosti má vzrůst ze 4250 korun na 4470 korun, u druhé pak ze 3840 korun na 4040 korun. Částku životního minima pro nezaopatřené děti navrhuje ministerstvo valorizovat u dětí ve věku do šesti let ze 2360 korun na 2480 korun, od šesti do 15 let z 2900 korun na 3050 korun a u nezaopatřených dětí od 15 do 26 let z 3320 korun na 3490 korun.

Částku existenčního minima navrhuje ministerstvo zvýšit o 150 korun z 2980 korun na 3130 korun. Valorizace podle předkladatelů povede k zachování původní reálné úrovně částek životního a existenčního minima a zajistí, aby příslušné instituty pomoci i nadále plnily svou funkci.

V rozvaze nákladů ministerstvo uvádí, že v souvislosti s navrhovanou úpravou částek lze příští rok předpokládat zvýšení výdajů na dávky pomoci v hmotné nouzi a na dávky státní sociální podpory celkem o zhruba 526,9 milionu korun. Předpokládaný nárůst výdajů státního rozpočtu na dávky pomoci v hmotné nouzi představuje zhruba 297,8 milionu korun, úprava částek životního a existenčního minima se promítne především do zvýšení příspěvku na živobytí a v souvislosti s tím i doplatku na bydlení. U dávek státní sociální podpory se očekává navýšení výdajů o asi 229,1 milionu korun, které bude souviset zejména s navýšením počtu příjemců přídavku na dítě.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může kabinet zvednout ale i v mimořádném termínu, jak se stalo během letošního roku. Od roku 2024 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) plánuje zavedení automatické valorizace.