Nehodovost na drahách se loni meziročně zvýšila, zemřelých přibylo o 43

Nehodovost na drahách v Česku se loni v meziročním srovnání zvýšila. Na železnici, v metru a na lanových, trolejbusových i tramvajových drahách zemřelo v minulém roce 249 lidí, tedy o 43 více než o rok dříve. Počet mimořádných událostí na drahách vzrostl o více než 16 procent na 4474. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Drážní inspekce. Loňský počet událostí na drahách se podle ní přiblížil stavu z let 2017 až 2019 a počet mrtvých byl obdobný jako v letech 2019 a 2020.

Největší vliv na počty usmrcených mají podle inspekce každoročně srážky vlaku s člověkem. "Více než čtyři pětiny usmrcených jsou lidé, kteří v rozporu se zákonem vstoupili do kolejí, kde je usmrtil přijíždějící vlak," uvedl v tiskové zprávě mluvčí inspekce Martin Drápal. Doplnil, že loni střetů vlaku s člověkem meziročně přibylo o 26 procent na 270. V souvislosti s tím se zvýšil počet usmrcených při těchto nehodách. Inspekce jich eviduje 200, o téměř 23 procent více než v roce 2021.

Nejvíce mimořádných událostí se stalo na tramvajových, trolejbusových a lanových drahách a v metru. Bylo jich 3214, což je téměř o pětinu více než v předchozím roce. Zemřelo při nich devět lidí, o jednoho více než v roce 2021. Na železnici se počet nehod meziročně zvýšil o deset procent na 1260 a počet mrtvých o 21 procent na 240.

Podle Drápala se stalo meziročně více také nehod na železničních přejezdech. Inspekce jich v roce 2022 evidovala 166, zatímco předloni 160. "Ačkoliv nárůst počtu mimořádných událostí byl o necelá čtyři procenta, tak celkový počet usmrcených při mimořádných událostech na železničních přejezdech vzrostl o téměř 28 procent na 37. Ještě více se pak zvýšil počet zraněných, a to o téměř 32 procent," uvedl mluvčí.

Současně zmínil pokračující nárůst počtu nedovolených jízd drážních vozidel za návěstidlo zakazující jízdu, v porovnání s předchozím rokem ale nebyly tyto události tak tragické. Zatímco v roce 2021 při nich zemřeli čtyři lidé a 60 jich bylo zraněno, loni zemřel jeden člověk a devět lidí bylo zraněno. Podle Drápala na základě zjištění inspekce za většinou případů, kdy vlak projede návěstidlo se zákazem jízdy, stojí pochybení nebo omyl strojvedoucího.

Jednou z největších vlakových nehod byla loni srážka pendolina s lokomotivou v Bohumíně na Karvinsku 27. června, kterou nepřežil strojvedoucí a zraněno bylo pět lidí. Drážní inspekce po kolizi předběžně připustila, že pendolino projelo kolem návěstidla zakazujícího jízdu. Během vyšetřování nehody se následně podle policie zjistilo, že strojvedoucí byl pod vlivem alkoholu. Škoda se po nehodě odhadovala na desítky milionů korun, podle televize Prima se vyšplhala na zhruba 200 milionů korun.

Související

Více souvisejících

Nehody vlaků Vlaky

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy