Nemocnicím znemožňují pravidla zaměstnávat ukrajinské uprchlíky jako zdravotníky

Například do Fakultní nemocnice Bulovka jich nastoupilo 42. Podle mluvčí Evy Libigerové nemocnice nezjišťuje, zda se jedná o uprchlíky. Lékařů, sester a dalších zdravotníků je mezi nimi deset, čtyři pracují na dohodu o provedení činnosti a 31 v dělnických profesích.

"Osoby z UA pracují ve velké většině v úklidových službách. Většinou to není jejich původní obor, kterému se věnovali ve své zemi," popsala mluvčí. Původní profesí zdravotníci často pracují na pozici "pomocník pracovníků ve zdravotnictví". "Většinou jde o sestry nebo lékaře, kteří nemají složenu aprobační zkoušku. Snažíme se jim vyřídit na ministerstvu povolení práce pro práci lékaře či všeobecné sestry 'pod dohledem', aby mohli svou práci vykonávat alespoň v tomto povoleném režimu," popsala.

Práce pod dohledem je možná na vybraných pracovištích, která se věnují vzdělávání zdravotníků. Počítá se jako nutná praxe před aprobační zkouškou. Během ní v česky psaném odborném testu musí prokázat znalosti svého oboru a složit i jazykovou zkoušku. Z těch, kteří přišli do ČR v posledním roce, se zatím tento proces podle Libigerové nikomu dokončit nepodařilo.

Do Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) přišlo od loňského února 34 zaměstnanců z Ukrajiny. "Profesně se jednalo ve většině o dělníky a provozní pracovníky, dále o všeobecné sestry, praktické sestry, sanitáře a jednoho radiologického asistenta," sdělil institut ČTK. Také v IKEM považují za největší překážku v jejich nástupu na kvalifikovaná pracovní místa jazykovou bariéru a neukončené odborné a jazykové zkoušky. Jen jedné zaměstnankyni se podařilo potřebné zkoušky dokončit a místo dělnické profese může začít pracovat jako všeobecná sestra.

V Thomayerově nemocnici v Krči pracovalo loni zhruba 100 lidí z Ukrajiny, většina ale už delší dobu. Mluvčí nemocnice Petr Sulek v srpnu uvedl, že uprchlíci pracují na několika pozicích technického personálu. Fakultní nemocnice v Motole do loňského srpna zaměstnala šest lékařů, 14 zdravotních sester, farmaceuta a dva laboranty. Miroslava Miklasová z odboru komunikace FN Motol tehdy pro ČTK uvedla, že zaměstnat nemohli bez zkoušek ani ukrajinskou docentku patologie, protože pro dlouhodobé stáže mohou mít lékaře jen na lůžkových odděleních.

V menší Nemocnici Na Františku podle mluvčí Lucie Krausové našlo práci 15 uprchlíků. "Čtyři pracovníci u nás ukončili pracovní poměr, tři z nich se rozhodli vrátit zpět na Ukrajinu. Nyní je v jednání nástup jedné ukrajinské praktické sestry s nostrifikací," sdělila ČTK. Nostrifikace je také nutnou podmínkou práce zdravotníka ze země mimo EU, jedná se o uznání diplomu jako vzdělání srovnatelného s českým.

Proces aprobačních zkoušek se podle Krausové zatím nikomu ukončit nepodařilo. "Provádějí tedy zejména pomocné práce na odděleních a úklid pracovišť," uvedla. Překážkou je jazyková bariéra. "Ti, co by chtěli v Česku zůstat, si zatím v češtině nejsou dostatečně jistí a pracují na jejím zdokonalování, než se rozhodnou pro vykonání aprobační zkoušky," doplnila. Tři zaměstnanci nejprve chtěli absolvovat český sanitářský kurz a až poté aprobační zkoušky.

Celkově podle odhadů pobývá v Praze necelá čtvrtina všech uprchlíků v ČR. Víza dočasné ochrany dostalo asi 490.000 osob, zhruba třetina jsou děti. Podle odhadů ministerstva vnitra se jich asi pětina vrátila domů na Ukrajinu. Přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází, umožní registrace k prodloužení ochrany o rok. Do 20. února se zaregistrovalo 230.000 běženců, čas mají do konce března.