NKÚ zkraje roku projedná hospodaření Pražského hradu

Výsledky kontroly hospodaření Kanceláře prezidenta republiky a jí podřízených organizací, Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány, projedná širší vedení Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) zkraje příštího roku. Na dotaz ČTK to sdělila mluvčí úřadu Hana Kadečková. První jednání kolegia v příštím roce se má uskutečnit 16. ledna. Pokud závěr schválí, bude moci úřad výsledky zveřejnit. Kontrola začala letos v únoru a skončit má v prosinci. 

Podle informace na webu NKÚ zatím kolegium úřadu na konci listopadu projednalo odvolání tři uvedených kontrolovaných organizací. O zařazení kontroly do letošního plánu rozhodlo kolegium na konci ledna.

Cílem kontroly je podle NKÚ prověřit, zda "Kancelář prezidenta republiky a příspěvková organizace Správa Pražského hradu hospodařily s majetkem státu a s peněžními prostředky státního rozpočtu v souladu s právními předpisy, účelně a hospodárně a zda při vedení účetnictví postupovaly v souladu s právními předpisy".

Kontrola původně zahrnovala pouze samotnou prezidentskou kancelář a Správu Pražského hradu. O Lesní správu Lány se rozšířila až později. Důvodem bylo policejní vyšetřování v lánské lesní správě. V této kauze soud letos 24. března pravomocně odsoudil jejího šéfa Miloše Baláka ke třem letům vězení. Prezident Miloš Zeman ho ale vzápětí omilostnil. Baláka soud odsoudil k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Kolegium NKÚ pak začátkem května schválilo rozšíření kontroly i na Lesní správu Lány.

Pro letošní rok měla mít Kancelář prezidenta republiky původně v rozpočtu 420 milionů korun. Kvůli škrtům v rozpočtu ale o část peněz přišla a měla hospodařit s 398 miliony korun. Skupina koaličních poslanců jí ale při schvalování novely letošního rozpočtu odebrala 30 milionů korun na lesní hospodářství, a to právě kvůli Balákově kauze. V říjnu Balák oznámil, že ve funkci ředitele Lesní správy Lány ke konci letošního roku skončí.

Původní rozpočet na loňský rok přidělil Kanceláři prezidenta republiky 422 milionů korun, nakonec hospodařila s výdaji 620 milionů Kč, stojí ve státním závěrečném účtu. Kancelář loni dostala do rozpočtu navíc 200 milionů korun kvůli dopadům pandemie nemoci covid-19. Peníze směřovaly z vládní rozpočtové rezervy Správě Pražského hradu, kvůli propadu příjmů z turismu, pronájmu a nižšího zájmu o konání společenských akcí způsobených šířením koronaviru.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 30 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

ANO válcuje českou politiku i podle dalšího průzkumu. Sahá po vlastní většině

Sněmovní volby by na začátku listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO. Dostalo by 35,3 % hlasů, vyplývá z průzkumu agentury NMS Market Research. Křesla v dolní parlamentní komoře by získalo ještě pět dalších subjektů. Dvě z vládních stran, konkrétně TOP 09 a KDU-ČSL, by zůstaly pod pětiprocentní hranicí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy