Nová norma má od března omezit světelný smog, potvrdil Hladík

V České republice začne od března platit technická norma, která má omezit světelné znečištění, neboli světelný smog. Cílem je snížit dopady na přírodu a zdraví člověka, řekl dnes novinářům náměstek ministra životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Při umístění nových světelných bodů bude stanovena nejen minimální, ale také maximální míra osvětlení, a to jak pro veřejný, tak neveřejný sektor. 

Míra umělého osvětlení v noci podle Hladíka stoupá ročně téměř o deset procent a aktuálně více než 80 procent světové a více než 99 procent evropské populace žije v noci pod osvětlenou oblohou.

Norma není součástí žádného zákona a je vydaná samostatně. Odkazovat se na ni bude nový stavební zákon, poznamenal Hladík. Nebude platit retrospektivně, čili se nebude vztahovat na současné osvětlení, ale na nově budované. Norma se bude vztahovat na pět oblastí, a to osvětlení pozemních komunikací jako například silnice, parkoviště, chodníky a cyklostezky, osvětlení venkovních pracovišť jako sklady, haly nebo letiště, další oblastí je osvětlení venkovních sportovišť v podobě stadionů nebo sjezdovek, architektonické osvětlení u památek nebo uměleckých děl a také reklamní osvětlení v podobě billboardů nebo LED panelů.

Hladík uvedl příklad z Brna, kde při rekonstrukci Údolní ulice před několika lety vzniklo nové osvětlení, jehož dosah byl výrazně vyšší. "Město pak muselo osadit měření a snížit míru osvětlení, aby to bylo akceptovatelné pro řidiče i obyvatele," řekl Hladík.

Podle něj by norma měla mít dopad jak na přírodu, tak na člověka. "Rozsah populace hmyzu a bezobratlých dlouhodobě rapidně klesá, a to hlavně ve městech a obcích. Světlo přitahuje pozornost hmyzu a ruší zaběhnuté biorytmy navázané například na stravu nebo rozmnožování. Stromy jindy shazují listí, zvířata se dříve budí ze zimního spánku," uvedl Hladík. Lidé vystavení v noci umělému osvětlení podle něj mají problémy se spánkem, což v konečném důsledku může vést k potížím se zdravím. Dopad na přírodu a zdraví je primárním zájmem, sekundárním by podle náměstka mohla být i úspora energií.

Hladík uvedl, že Česká republika chce být v dané problematice lídrem. "Je to téma, které se celosvětově neřeší. Chceme to nejen pro sféru komunální, ale i neveřejnou, kde jsou výrobní haly, logistická centra, parkoviště u obchodních domů. Chceme, aby se téma světelného znečištění stalo tématem světovým a aby se obdoba normy aplikovala jak na evropské, tak světové úrovni," dodal Hladík.

Související

Více souvisejících

Petr Hladík (KDU-ČSL) Světelné znečištění

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy