Nový prezident by mohl mít upřesněné pravomoci. Piráti chtějí změnit Ústavy i další zákony

Bez ohledu na výsledek lednové volby nové hlavy státu chtějí Piráti se Sněmovnou a Senátem probrat katalog návrhů změn ústavy a dalších zákonů, které by upřesnily pravomoci prezidenta. Balíček změn, který zahrnuje vedle posunu trestní odpovědnosti hlavy státu například stanovení doby, do které musí prezident jmenovat vládu, nebo souhlas Senátu se jmenováním členů rady České národní banky, nazvali Piráti Prezident není monarcha. Dnes ho představili novinářům.

Předseda sněmovního pirátského klubu Jakub Michálek řekl, že o návrhu představitelé stran diskutovali v červnu a padaly různé, i extrémní názory. Od návrhu na změnu přímé volby prezidenta až po názor, že by se ČR bez hlavy státu úplně obešla, ale i že by se ústava měnit neměla. Strany podle něj s diskusí počkají na výsledek volby nástupce Miloše Zemana. V souboru připraveném Piráty je i návrh, aby sídlem prezidenta nebyl nadále Pražský hrad, ale jiná pražská budova, například Invalidovna či Lumbeho vila.

Michálek předpokládá, že se svým návrhem změn ústavy přijde i Senát, šlo by podle něj například o snahu horní komory prodloužit dobu projednávání návrhů Senátem ze 30 na 60 dnů.

Z ústavy by Piráti vyškrtli větu, že prezident není z výkonu své funkce odpovědný, pro přijetí ústavní žaloby by pak podle nich měla platit prostá většina hlasů zákonodárců, ne třípětinová. Trestně stíhat prezidenta by pak podle nich mělo být možné, pokud s tím sám vysloví souhlas nebo pokud vysloví souhlas Senát a Sněmovna.

V případě termínu jmenování premiéra návrh počítá s povinností prezidenta učinit tak do 15 dnů od přijetí demise či odvolání předcházející vlády. Předseda vlády by pak měl návrh na jmenování ostatních členů vlády předložit maximálně 15 dnů od svého jmenování, prezident by dostal povinnost je jmenovat do dalších deseti dnů. V ústavě by se podle Pirátů měla objevit i věta, že pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, jmenuje prezident dalšího premiéra na návrh předsedy Sněmovny.

Piráti také navrhují, aby milosti udělované prezidentem podléhaly spolupodpisu premiéra, bez souhlasu parlamentních komor a vlády by také prezident mohl udělovat pouze medaile nižšího stupně. Vzhledem k tomu, že končící prezident nejmenoval několik kandidátů na profesory, chtějí Piráti, aby v takovém případě po označení takového postupu nezákonným mohl jmenovat profesory premiér. Prezident by podle nich měl nově spadat jako ostatní funkcionáři pod zákon o střetu zájmů, vedoucím prezidentské kanceláře by se pak mohl stát pouze držitel bezpečnostní prověrky na stupeň tajné. Návrh obsahuje také valorizaci prezidentské renty a paušální náhrady na fungování kanceláře exprezidenta, obě částky by se měly zvednout z 50.000 korun měsíčně na 65.000 korun měsíčně. Nárok na ně by mohl bývalému prezidentovi skončit, pokud by se na tom usnesly obě parlamentní komory. Nyní by se to mohlo stát, pokud by byl exprezident pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin.

Ústava byla přijata před 30 lety tehdejší Českou národní radou, která se po rozdělení Československa přeměnila k 1. lednu 1993 na Poslaneckou sněmovnu. Ke stejnému datu nabyla účinnosti ústava, která stanoví základní atributy České republiky a rozdělení mocí ve státě. Nejvýznamnějším zásahem do ústavy za uplynulých 30 let bylo zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012.

Související

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

Více souvisejících

prezident čr Česká pirátská strana Jakub Michálek (Pirátská strana)

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří

Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy