Oborové organizace odmítají případné zvýšení DPH u ubytování a stravování

Oborové organizace odmítají návrhy ministerstva financí na zvýšení DPH u ubytování a stravování. Asociace hotelů a restaurací ČR (AHR) pro ČTK uvedla, že po covidu-19 a růstu nákladů by snaha o zvýšení příjmů do státního rozpočtu mohla být kontraproduktivní, protože by to mohlo ohrozit existenci mnoha podniků. 

Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) možné zvýšení sazeb v gastronomii označila za neefektivní. Premiér Petr Fiala (ODS) dnes uvedl, že konečné návrhy na snížení schodku státního rozpočtu sdělí zhruba za měsíc a do té doby nelze žádné pracovní materiály pokládat za relevantní.

Česká televize (ČT) v pondělí informovala, že v návrhu ministerstva financí (MF) je zavést dvě sazby daně z přidané hodnoty (DPH) místo nynějších tří. Základní by měla být ve stejné výši 21 procent a jedna snížená 14 procent. U ubytovacích služeb se podle ČT navrhuje přesun z deseti procent na 21 procenta a u stravovacích služeb chce stát zvýšit DPH z deseti na 14 procent.

Asociace hotelů a restaurací ČR s úvahami o přesunutí ubytovacích služeb do základní sazby nesouhlasí, protože by podle ní Česko bylo jedinou zemí v EU, která na ubytovací služby tuto sazbu aplikuje, a to s výjimkou Dánska, kde je jedna sazba. AHR uvedla, že obor čelil dvěma letům omezování podnikání v souvislosti s pandemií a následně výraznému růstu nákladů. "A dodnes se nedostal ani na výkony roku 2019," řekl Václav Stárek, prezident AHR.

Ustát možné zvýšení DPH by podle AHR mohlo mít problém asi 40 procent podniků. Změna by podle asociace také měla přímý dopad na ceny ubytování a snížení konkurenceschopnosti na evropském trhu. "U stravovacích služeb pouze šest zemí EU aplikuje základní sazbu DPH. Také zde je všeobecná snaha EU podporovat stravování za dostupné ceny," podotkl Stárek. Dodal, že úvahy o přechodu na dvě sazby DPH považuje AHR za legitimní, ale žádá větší diskusi.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků v prohlášení uvedla, že zvýšení sazeb DPH v gastronomii nepřinese státu žádoucí efekt. Asociace zdůraznila, že podobně jako u ubytování se obor potýkal s problémy kvůli pandemii. "V době, kdy ostatní státy jako třeba Slovensko nebo Velká Británie snižují sazby, aby podpořily covidovou pandemií zasažené obory, česká vláda se jim snaží tímto krokem podkopnout nohy. Ministr financí nekomunikuje a neřeší návrhy se zástupci oboru a ani nesdílí analýzy, na základě kterých s těmito návrhy přichází," tvrdí AMSP.

Zvýšení DPH povede podle AMPS ke zdražení a k poklesu poptávky. Pokles ziskovosti v oboru odhaduje o více než 30 procent a zejména na vesnicích a v menších městech by podle asociace přestalo podnikání v gastronomii dávat smysl. "Ceny potravin a energií zvýšily restauracím náklady, neúčelový stravenkový paušál snížil počet zákazníků v době obědů," dodává AMSP.

Už dnes podle AMPS lidé přestávají chodit do restaurace a pivo nakupují v řetězcích zahraničních vlastníků. Zvýšením DPH dál ubyde hostů a může se ještě víc podpořit takzvaná šedá ekonomika, míní asociace. Stát nevybere víc peněz a změna povede k poškození podnikatelského prostředí a pivní kultury, kterou je obor historicky významný, uvedla AMSP.

Související

Marek Výborný na sjezdu KDU-ČSL (25.1.2020)

Obchody slíbily, že snížení DPH se promítne do cen potravin, tvrdí ministři

Zástupci osmi významných obchodních řetězců se během dnešního jednání na ministerstvu zemědělství setkali s premiérem Petrem Fialou z ODS. Během schůzky ujistili představitele vlády, že plánované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) bude mít vliv na pokles cen potravin a že budou klást ještě větší důraz na kvalitu potravin. 

Více souvisejících

DPH Hotely Restaurace

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Dmitrij Peskov

Rusko uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale ne do NATO

Ukrajina má suverénní právo stát se členem Evropské unie, ale toto právo se nevztahuje na vojenské aliance, prohlásil podle serveru Politico mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho slova přišla v době, kdy si svět připomíná tři roky od ruské invaze na Ukrajinu, během níž Moskva cíleně útočila na kritickou infrastrukturu, způsobila masové civilní ztráty a opakovaně zasáhla školy a nemocnice.

Aktualizováno před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Papež František

Papež František cítí, že umírá. Nemám šanci se zotavit, přiznal

Papež František, který se potýká s vážnými zdravotními problémy, se snaží upevnit svůj odkaz a zajistit kontinuitu svých reforem. Po hospitalizaci se závažnou bronchitidou v římské nemocnici Gemelli a několika zrušených veřejných vystoupeních papež přijal sérii opatření, která mají zajistit, aby jeho odkaz nebyl zpochybněn v nadcházejícím souboji o nástupnictví. Podle svých slov se už nemá šanci vyléčit.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin je ochoten jednat o válce na Ukrajině se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, pokud to bude nutné. Uvedl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého však jakékoliv rozhovory budou vyžadovat právní diskusi o legitimnosti Zelenského mandátu.

před 3 hodinami

Friedrich Merz

Evropa je na prahu finanční krize. Definitivně nastane, tvrdí Merz

Evropa stojí na prahu další finanční krize, varoval Friedrich Merz, lídr německé konzervativní unie CDU/CSU a favorit nadcházejících voleb. V rozhovoru pro Politico uvedl, že nekontrolované zadlužování evropských států může brzy vyvolat novou krizi, která podle něj definitivně nastane.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině dochází čas. Bez podpory USA nepřežije déle než půl roku

Bývalý zástupce náčelníka generálního štábu ukrajinských ozbrojených sil, generálporučík Igor Romanenko, varoval, že bez vojenské podpory Spojených států by se Ukrajina neudržela déle než půl roku. V rozhovoru pro Al-Džazíru uvedl, že Evropa nemá kapacity na to, aby plně nahradila americkou vojenskou pomoc.

před 5 hodinami

Zástupci USA (vlevo) a Ruska (vpravo) jednají v Rijádu

USA a Rusko jednají v Saúdské Arábii o válce na Ukrajině

V saúdskoarabském Rijádu začala historicky první osobní jednání mezi Spojenými státy a Ruskem od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Setkání, kterého se neúčastní žádní zástupci Ukrajiny ani evropských států, se koná v Dirijském paláci v Rijádu a podle vyjádření amerických činitelů má sloužit k posouzení, zda je Moskva skutečně ochotná jednat o ukončení války.

před 5 hodinami

Mekka, Saúdská Arábie

Oči světa se upírají k Saúdské Arábii. Proč si ji USA a Rusko zvolily jako místo k jednání o Ukrajině?

Saúdská Arábie se snaží upevnit svou pozici globálního hráče a dokázat, že je schopna úspěšně zprostředkovávat mezinárodní konflikty. Tím, že se Rijád stal dějištěm jednání mezi vrcholnými představiteli Spojených států a Ruska, si země pod vedením korunního prince Mohammeda bin Salmána upevňuje svůj vliv nejen v regionu, ale i na světové scéně. Zároveň tímto krokem získává další páku pro budoucí jednání o poválečném uspořádání Gazy.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Výsledek pařížského jednání je nulový. Lídři řešili, co bude po konci války, a ani na tom se neshodli

Evropští lídři se na pondělním krizovém summitu v Paříži nedokázali shodnout na společné strategii vůči Ukrajině poté, co Spojené státy oznámily záměr zahájit jednání s Ruskem o ukončení války bez účasti evropských zemí nebo samotné Ukrajiny. Francouzský prezident Emmanuel Macron, který setkání svolal, usiloval o jednotnou reakci Evropy, avšak po tříapůlhodinovém jednání bylo jasné, že mezi jednotlivými státy panují hluboké rozpory.

před 7 hodinami

včera

V Kanadě se zřítilo letadlo

V Kanadě havarovalo dopravní letadlo. Převrátilo se na střechu

Na mezinárodním letišti Toronto Pearson došlo k nehodě letadla společnosti Delta Airlines, které přilétalo z Minneapolisu. Podle prvotních informací jsou všichni pasažéři a členové posádky naživu, záchranné složky podle BBC ale potvrdily, že tři osoby utrpěly kritická zranění.

včera

Emmanuel Macron a Olaf Scholz

Setkání lídrů v Paříži skončilo. Co přineslo?

Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.

včera

Mette Frederiksenová a Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu.

Rusko ohrožuje celou Evropu, tvrdí lídři po jednání v Paříži. Na vyslání vojáků na Ukrajinu už shoda nepanuje

Dánská premiérka Mette Frederiksenová varovala, že Rusko představuje hrozbu pro celou Evropu a že jakákoli příměří, která nebudou trvalá, pouze poskytnou Moskvě čas k přeskupení sil a zahájení dalších útoků. „Rusko bohužel ohrožuje celou Evropu,“ prohlásila podle The Guardian po jednání evropských lídrů v Paříži a dodala, že nevidí žádné náznaky, že by Moskva skutečně chtěla mír.

včera

Armáda Velké Británie

Evropská armáda na Ukrajině? Je potřeba 100 000 vojáků, experti neví, kdo je zaplatí

Evropské státy musí sehrát „plnou roli“ při zajištění bezpečnosti Ukrajiny v případě uzavření mírové dohody s Ruskem, prohlásil britský premiér Keir Starmer před svou cestou do Paříže na summit evropských lídrů. Podle něj Evropa čelí „generační“ bezpečnostní výzvě, kterou představuje Moskva, a musí proto „posílit své obranné schopnosti“.

včera

včera

Marija Zacharova

Italský prezident dopálil Rusko. Po slovech o Třetí říši přišla tvrdá reakce

Italský prezident Sergio Mattarella vyvolal silnou reakci z Moskvy, když přirovnal ruskou agresi vůči Ukrajině k Třetí říši. Tento výrok, který zazněl během jeho vystoupení na univerzitě v Aix-Marseille, způsobil zhoršení již tak napjatých vztahů mezi Itálií a Ruskem. Maria Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, uvedla, že tato slova "nebudou bez následků".

včera

Otázka nasazení vojáků na Ukrajině tříští Evropu. Proti jsou další státy

Španělsko se v pondělí připojilo k Německu v odmítnutí diskuse o možném vyslání vojáků na Ukrajinu. Zatímco Velká Británie se nechala slyšet, že je připravena v případě potřeby nasadit své jednotky jako součást mírové mise, Madrid a Berlín označují takovou debatu za předčasnou, uvedl server Le Monde.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy