Očkování z dětství proti záškrtu nechrání celoživotně, upozornili odborníci

"Po třídávkovém základním očkování vakcínou proti záškrtu, tetanu a pertusi neboli černému kašli má 94 až 100 procent dětí potřebné hladiny protilátek proti záškrtu. Imunita po základním očkování ale postupně slábne, podobně jako u většiny očkovacích látek," popsala zástupkyně vedoucí Oddělení epidemiologie infekčních nemocí SZÚ Kateřina Fabiánová.

V Česku se proti záškrtu neboli difterii očkuje od roku 1946, při dosažení kolektivní imunity 80 až 85 procent v populaci nevznikají epidemie. Pro zajištění trvalé ochrany jednotlivce je podle Fabiánové potřeba přeočkování. "Riziko nákazy se obecně zvyšuje s věkem, s poklesem ochranných protilátek, a většinou má souvislost i s kontaktem s neočkovanými osobami nebo s cestováním do zahraničí," řekla.

Častější je v současné době záškrt hlavně kvůli cestování nebo migraci ze zemí, kde se nemoc ještě běžně vyskytuje. Častý je podle SZÚ v asijských zemích, zejména v turisticky oblíbené Indii, ze zemí Evropské unie v Lotyšsku.

"V průběhu roku 2022 byly hlášeny případy kožní a respirační formy záškrtu z několika evropských zemí, včetně České republiky, kde jsme zaznamenali postupně pět případů," uvedla. Výskyt záškrtu loni oznámilo například také Rakousko, Belgie, Německo, Francie, Itálie, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Velká Británie a Švýcarsko.

Podle mezinárodních doporučení by přeočkování mělo začínat v 25 letech, zavedla ho podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové řada národních zdravotnických institucí. "Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí doporučuje posilovací dávku proti záškrtu cestovatelům, kteří se vydávají do zemí s endemickým výskytem nákazy a zvláštní pozornost by měla být věnována i zdravotníkům, kteří jsou vystaveni většímu riziku kontaktu s bakterií," řekla.

Děti jsou proti záškrtu naposledy očkované mezi desátým a jedenáctým rokem života, patří mezi povinná očkování. Odborníci doporučují jako přeočkování dospělých kombinovanou vakcínu proti černému kašli, záškrtu a tetanu, případně i přenosné dětské obrně. Podle informací na webech očkovacích center stojí oba dostupné typy kolem 1100 korun. Samostatná vakcína jen proti záškrtu není v tuzemsku dostupná.

Příznaky nemoci mají různou formu, objevuje se horečka, slabost a bolest v krku se zarudlými krčními mandlemi a zduřelými lymfatickými uzlinami. Nejčastěji se projevuje jako těžká angína s šedavými pablánami, které vedou ke zúžení hrtanu i hltanu a dušení. Toxiny z bakterií mohou bez léčby proniknout do krevního oběhu a poškodit srdce, ledviny nebo nervový systém.

Zdrojem onemocnění může být nemocný člověk včetně bezpříznakového nosiče nebo lidé až půl roku po vyléčení, nákazu mohou přenášet i zvířata. Šíří se kapénkami, při kašli, kýchání nebo kontaktem s kožními ranami nakaženého, případně z kontaminovaných předmětů nebo prádla. Inkubační doba je obvykle dva až pět dní. Nákaza se léčí antibiotiky, 48 hodin po jejich nasazení nejsou pacienti nakažliví.