Pavel chce od poslanců větší vzájemnou toleranci. Ve Sněmovně mluvil poprvé

Petr Pavel v úterý poprvé od březnového nástupu do funkce prezidenta navštívil Poslaneckou sněmovnu. Koalici i opozici ve své řeči vyzval k větší vzájemné toleranci a hledání shody ohledně klíčových témat pro Českou republiku. Politici vládních stran už hlavě státu poděkovali za návštěvu v dolní komoře. 

Pavel v projevu označil Sněmovnu za ústřední bod českého politického systému, kde se formuje vláda i opozice k ní. Zdůraznil také, že ač není členem žádné, považuje politické strany za neodmyslitelný základ demokratické soutěže.

Prezident zmínil, že velké množství voličů nemá po posledních volbách své zastoupení v dolní komoře parlamentu. "Vnímám jejich frustraci, protože jejich hlasy propadly, a zároveň dnes mají pocit, že je zde ve Sněmovně nikdo nezastupuje. Myslete proto, prosím, ve své práci i na ně," vyzval poslance, kteří podle něj mohou přesvědčit i nevoliče, pokud se budou zajímat o jejich problémy. 

Politické boje ve Sněmovně označila hlava státu za vyhrocenější a úpornější než v Senátu. "Jakkoli to chápu, občas mě, podobně jako řadu vnímavých voličů, překvapuje jejich urputnost a někdy bohužel i paralýza celé Sněmovny, ke které vedou. Chybí mi větší vzájemné naslouchání a tolerance mezi vládní většinou a opozicí," přiznal Pavel.

Ve své řeči promluvil i k opozici, podle něj jde o nepostradatelnou součást demokratických institucí v zemi. "Roli opozice chápu tak, že by měla vždy nabízet věrohodnou alternativu vůči vládě a představovat občanům svá reálná řešení politických problémů, kterým čelíme," nechal se slyšet. Zároveň podle prezidenta musí existovat snaha nalézat shodu s vládou na společných prioritách a styčných bodech.

Pavel následně na tiskové konferenci označil dobrou komunikaci mezi ústavními institucemi za základ a zmínil vlastní návštěvu Senátu či jednání se zástupci vlády i opozice. "V okamžiku, kdy budeme schopni najít alespoň elementární shodu na věcech, které nás trápí všechny společně bez ohledu na to, jestli jsme příznivci nějaké politické strany anebo žádné, tak tam budu považovat svoji misi za úspěšnou," dodal. 

Pekarová Adamová dnes poděkovala Pavlovi za projev na plénu. "Obstrukce nesmí přerůst v destrukci, jak se tomu stalo v tomto volebním období. Jsem ráda, že to pan prezident vnímá stejně a pevně věřím, že jeho slova pomohou ke konstruktivnímu jednání opozice," napsala na twitteru, kde reagoval také Vít Rakušan (STAN). "Díky za návštěvu. A díky za Vaši pokračující snahu o hledání konsensu mezi koalicí a opozicí," vzkázal hlavě státu.

Lidovečtí členové vlády ocenili, že chce prezident přispět ke kultivaci politické debaty. "Díky za tento přístup, oceňuji jej a rád jej budu aktivně podporovat. Choďte častěji, pane prezidente," napsal ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). "Mám radost, protože prezident mluvil jak k vládě, tak opozici. Zdůraznil důležitost politických stran a parlamentní demokracie. Na tohoto prezidenta můžeme byt hrdí," dodal jeho stranický kolega, ministr životního prostředí Petr Hladík.

Pro Pavla šlo o první návštěvu Poslanecké sněmovny, do funkce prezidenta republiky nastoupil 9. března. Ve druhém kole lednové prezidentské volby porazil expremiéra Andreje Babiše (ANO), když získal 58,32 % hlasů. 

Související

Do Prahy přijel končící polský prezident Andrzej Duda. (7.7.2025) Prohlédněte si galerii

Duda je naposledy jako prezident v Praze. Na Hradě ho přijal Pavel

Končící polský prezident Andrzej Duda přijel v pondělí na návštěvu Prahy. Na Pražském hradě ho přijal český protějšek Petr Pavel. Duda za několik týdnů skončí ve funkci, nahradí ho vítěz nedávných prezidentských voleb Karol Nawrocki. 

Více souvisejících

Petr Pavel Poslanecká sněmovna Markéta Pekarová Adamová Vít Rakušan (STAN) Marian Jurečka (KDU-ČSL) Petr Hladík (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy