Dalším možným kandidátem na ústavního soudce je Jan Wintr, profesor z katedry teorie práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Po dnešní schůzce s prezidentem Petrem Pavlem to potvrdil České televizi. Prezident už Senátu navrhl za ústavní soudce dva jiné právníky - bývalou šéfku Soudcovské unie Danielu Zemanovou a někdejšího předsedu Nejvyššího správního soudu (NSS) Josefa Baxu. Kandidáty nyní hledá tři, protože 3. května vyprší mandát třem stávajícím ústavním soudcům.
"Prošel jsem před několika dny slyšením u výběrové komise a bylo mi včera (ve středu) oznámeno, že jsem jeden ze zvažovaných kandidátů, a byl jsem pozván na schůzku s prezidentem republiky," sdělil dnes ČT Wintr. Dodal, že rozhovor s Pavlem trval zhruba tři čtvrtě hodiny. "Bavili jsme se o tom, co bych mohl Ústavnímu soudu přinést, co jsou témata, která může Ústavní soud případně řešit," řekl.
Čtyřiačtyřicetiletý Wintr vystudoval vedle souběžně s pražskou právnickou fakultou také historii a politologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Z práva i z politologie má doktorský titul. V roce 2019 se stal tajemníkem Stálé komise Poslanecké sněmovny pro Ústavu ČR. Je také členem Legislativní rady vlády či Výboru pro práva LGBTI+ lidí Rady vlády pro lidská práva.
Wintr působí rovněž v rozkladové komisi Českého statistického úřadu či v Etické komisi Českého rozhlasu. V letech 2012 až 2017 byl i členem Rady ČTK, které v letech 2014 až 2015 předsedal. Je autorem několika knih, ve kterých se věnuje české parlamentní kultuře nebo principům českého ústavního práva. Ve svém životopisu uvádí ve výčtu získaných ocenění, že v loňském roce dostal jednak Cenu Právnické fakulty Univerzity Karlovy pro nejlepšího vyučujícího, jednak Zlatou malinu prezidenta republiky pro nejhoršího právníka.
Pavel ve středu avizoval, že chce jméno třetího kandidáta oznámit ještě dnes dopoledne předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi (ODS). Šéf horní parlamentní komory ale na dotaz ČTK po poledni sdělil, že ho prezident zatím nekontaktoval.
U Ústavního soudu letos končí mandát sedmi soudcům, z toho nejdříve Miladě Tomkové, Jaroslavu Fenykovi a Janu Filipovi. Pavel slíbil předložit Senátu jména prvních kandidátů co nejdříve, aby je horní komora stihla projednat na schůzi 10. května.
Se Zemanovou a Baxou jednal Pavel minulý týden, doporučil mu je jeho konzultační panel. Žádost o souhlas s jejich jmenováním odeslal Pavel Senátu ve středu. Očekává se, že horní parlamentní komora oba adepty schválí.
K výběru Baxy a Zemanové Pavel uvedl, že zvolil osobnosti s nezpochybnitelnou zkušeností, protože výběr prvních kandidátů na soudce Ústavního soudu je časově naléhavý. V dopise Vystrčilovi napsal, že oba vybraní právníci jsou významnými a všeobecně uznávanými autoritami jak v justici, tak i ze strany veřejnosti. Jejich jmenování podle něj bude nesporným přínosem pro kvalifikované rozhodování Ústavního soudu.
Třiašedesátiletý Baxa soudí u NSS, jedenapadesátiletá Zemanová aktuálně působí jako místopředsedkyně ústeckého krajského soudu pro pobočku v Liberci, předtím pracovala u pražského městského soudu a ještě dříve stejně jako Baxa u NSS. O Baxovi se spekuluje jako o možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu. Místo po Pavlu Rychetském se uvolní v srpnu.
Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na deset let.
Související
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák