Pavla zaskočila malá podpora uchazečů o ÚS. Mynáře klidně zbaví mlčenlivosti

Prezidenta Petra Pavla překvapilo, že jeho kandidáti na ústavní soudce Josef Baxa a Daniela Zemanová získali ve středu v senátním ústavně-právním výboru tak malou podporu. Považuje je za mimořádně kvalitní, počká si tedy na další výsledky řízení o nominacích na ústavní soudce. Prezident to dnes řekl novinářům při návštěvě Vysočiny. 

Připomněl, že nominacím se zatím věnoval jen jeden výbor, další řízení budou následovat a rozhodující bude plénum Senátu příští týden.

"Já nepochybuju o tom, že Senát má se mnou společný zájem na tom, abychom obsadili Ústavní soud kvalitními odborníky, kteří zajistí rychlé a nestranné fungování nejvyšší soudní instituce v našem státě," prohlásil Pavel.

V souvislosti se spekulacemi o Baxovi jako možném adeptovi na předsedu Ústavního soudu po Pavlu Rychetském, jehož mandát vyprší 6. srpna, Pavel uvedl, že se v tomto smyslu nikdy nevyjádřil. Sice nevylučuje tuto možnost, nikdy však prý neřekl, že to tak bude.

Premiér Petr Fiala (ODS) nechtěl stanovisko Senátu komentovat. "To je otázka pro kolegy v Senátu, z jakých důvodů se tak rozhodli," uvedl. Zdůraznil, že kandidáty ještě čeká představování v dalších výborech či na zasedání klubů. "Pak teprve dojde k finálnímu rozhodnutí Senátu," dodal Fiala po dnešním jednání s kraji o kapacitách středních škol.

Předseda ústavně-právního výboru Tomáš Goláň (ODS) v rozhovoru pro Radiožurnál uvedl, že odpovědi Zemanové byly povrchní a že Baxa by byl dobrým ústavním soudcem, ale ne dobrým předsedou Ústavního soudu. Vadí mu také způsob nominace. Baxu sice respektuje, ale má k němu výhrady. Řekl mu je osobně, přes média to řešit nechce. Chtěl je říci i prezidentovi ještě před nominací, bohužel ta debata kolem toho nenastala, dodal. "Všichni tři kandidáti navržení prezidentem na ústavní soudce jsou kandidáti velmi kvalitní a rozhodně mají moji podporu," uvedl na twitteru naopak předseda senátorského klubu SEN 21 a Pirátů Václav Láska. Předseda senátní ústavní komise Zdeněk Hraba z klubu ODS a TOP 09 uvedl, že proti třem aktuálním adeptům také nemá žádné zásadní výhrady.

Ústavně-právní výbor ze tří Pavlových návrhů na ústavní soudce ve středu podpořil jen kandidaturu profesora ústavního práva Jana Wintra, zatímco Baxa a Zemanová podporu nezískali. Mohli by obsadit místa po Jaroslavu Fenykovi, Janu Filipovi a Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května. Politologové míní, že odmítnutí dvou kandidátů na ústavní soudce senátním ústavně-právním výborem je vzkazem prezidentovi, aby s nimi konzultoval už své nominace.

Prezident Pavel při výběru nominantů vychází z návrhů víc než dvacítky oslovených právnických institucí. Navržená jména posuzuje sedmičlenný konzultační panel v čele s ústavním právníkem Janem Kyselou, který je současně tajemníkem senátní ústavní komise.

Pavel je připraven zbavit bývalého kancléře Mynáře mlčenlivosti, jak žádá BIS

Prezident Petr Pavel je připravený zbavit bývalého hradního kancléře Vratislava Mynáře mlčenlivosti v případu úniku informací. Požádala ho o to Bezpečnostní informační služba (BIS). Prezident to řekl novinářům během dnešní návštěvy Jihlavy. Pavlův předchůdce v čele státu Miloš Zeman podle informací Deníku N a Respektu před odchodem z funkce inspekci BIS odepsal, že svého kancléře v případu vyzrazení tajných informací mlčenlivosti nezbaví. Zabránil tak tomu, aby inspektoři Mynáře vyslechli.

"Mohu v principu říct, že jsem připraven ten krok podniknout, protože si neumím představit jediný rozumný důvod, proč by Vratislav Mynář neměl být zbaven mlčenlivosti, aby mohl vypovídat," uvedl Pavel.

Byl podle svých slov zatím informován o tom, že žádost BIS na Hrad dorazila. Nyní čeká na doporučení bezpečnostní ředitelky prezidentské kanceláře Mlady Princové. "Zjišťovala, co všechno bylo v té věci uděláno předchozí kanceláří, jakým způsobem přišly žádosti a jak se na ně reagovalo," řekl Pavel.

V případě Pavlova souhlasu se zbavením mlčenlivosti lze podle Deníku N očekávat, že inspekce vyslechne Mynáře stejně jako už dříve vyslechla Zemana. Případ se týká exprezidentových výroků z roku 2021. Tehdy Zeman řekl Blesku, že jej před lety navštívil důstojník BIS a vyzradil mu informaci, že ředitel civilní kontrarozvědky Michal Koudelka nařídil v minulosti odposlechy lidí z jeho nejbližšího okolí. Dodal tehdy, že protože sám nemá telefon a využívá telefony spolupracovníků, týkají se odposlechy i jeho.

Sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS se loni k Zemanovým obviněním vrátila. Konstatovala, že nemá žádné indicie, že zpravodajská služba v tomto případě postupovala nezákonně. Koudelka potvrdil, že za dobu jeho působení ve funkci ředitele nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů.

Související

Více souvisejících

Petr Pavel Ústavní soud ČR Vratislav Mynář

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Federální obžaloba proti Trumpovi zveřejněna. Čelí 37 bodům, ponechal si přísně tajné materiály

Bývalý prezident Spojených států Donald Trump čelí obžalobě hned z několika trestných činů, obžaloba má 37 bodů. Sám exprezident na sociálních sítích již během odpoledne uvedl, že byl obviněn v souvislosti s nakládáním s utajovanými záznamy o národní bezpečnosti, a napsal, že byl předvolán na úterý k federálnímu soudu ve floridském Miami, píše server Politico. Večer ale přišla překvapivá zpráva: obžaloba byla zveřejněna.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Meta Platforms

Konkurence pro Twitter? Nová textová síť společnosti Meta má slibný potenciál

Společnost Meta podle informací stanice BBC ukázala zaměstnancům plány na textovou sociální sít, která má konkurovat Twitteru. Potvrdil to mluvčí společnosti. „Zkoumáme samostatnou decentralizovanou sociální síť pro sdílení textových aktualizací,“ řekl. Věří, že existuje možnost pro samostatný prostor, kde mohou tvůrci a veřejně známé osobnosti sdílet aktuální informace o svých zájmech.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Pentagon

USA pošlou Ukrajině podporu v hodnotě 2,1 miliardy dolarů, půjde hlavně o protivzdušnou obranu

Ministerstvo obrany Spojených států dnes na svých webových stránkách oznámilo další balík vojenské pomoci Ukrajině v celkové hodnotě 2,1 miliardy dolarů. Zahrnuje kritické součásti protivzdušné obrany a munice a je poskytován v rámci Iniciativy pro bezpečnostní pomoc Ukrajině (USAI). Kyjev se od loňského února brání ruské invazi a dostává se mu štědré západní a zejména americké podpory.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Rusové jsou divoši a hrozba pro svět, shodují se Ukrajinci po zničení přehrady. Záplavy zabily pět lidí

Rusové dále ostřelují Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny, z níž se evakuují obyvatelé ohrožení záplavami. Ty s nejvyšší pravděpodobností rozpoutali právě okupanti po likvidaci Kachovské vodní nádrže. Zemřelo osm lidí, dalších 13 se pohřešuje. V důsledku ostřelování bylo zraněno 11 lidí. Ukrajinským úřadům se podařilo evakuovat bezmála tři tisíce osob. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Globální oteplování

Počasí může být nejteplejší v historii. El Niňo může napáchat obří škody téměř po celém světě

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Světová meteorologická organizace (WMO) spadající pod Organizaci spojených národů (OSN) varovala před klimatickým jevem zvaným El Niño, jehož příchod potvrdil i Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA). Po mnoha letech tak světu hrozí další vlny extrémních veder, které mohou podle expertů vyústit v nejteplejší roky, jaké kdy naše planeta zažila.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU chce trestat obcházení protiruských sankcí. Podle Moskvy nefungují

Obcházení protiruských sankcí se má stát trestným činem, který bude ve všech členských zemích EU postihován podobně. V pátek se na tom shodli ministři spravedlnosti. Konkrétně podpořili normu, kterou loni navrhla Evropská komise. Ve druhé polovině roku by se její finální podobou měli zabývat europoslanci. 

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Orbán se rozčiluje kvůli migrační reformě EU. Maďarsko už ani není demokracie, míní europoslanci

Budapešť má opět problém s migrační politikou Evropské unie. Ačkoliv země migranty nemusí přijímat, premiéru Orbánovi se zajídá i finanční či materiální pomoc státům, které mají s přijímáním a integrací těchto osob problém. Jde o další z řady případů, kdy jde maďarský lídr do přímého střetu s Bruselem. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy