Praha - Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen vyzývá, že vojenská přítomnost Severoatlantické aliance musí být zvláště na východě Evropy navýšena. V podstatě chce další vojenské základny u nás či u našich blízkých sousedů, tvrdí kandidátka na senátorku za KSČM Eva Kašová.
Podle političky se vedení Severoatlantické aliance zdá, že je potřeba svět ještě o kousek posunout svět k fatálnímu konfliktu. „Když se podíváme na výsledky NATO nebo tedy potažmo USA v posledních letech ve světě, je to smutný pohled. Donedávna jeden z funkčních a bohatých států Afriky Libye je v podstatě v rozkladu a snaží se ho ovládnout muslimští radikálové," říká Kašová a dodává, že tomu předcházela vojenská pomoc Spojených států a Francie.
„Není to také tak dlouho, co prezident USA Barack Obama burcoval proti Bašáru Asadovi a jeho sekulární syrské vládě. Chtěl podporovat vojensky a materiálně opoziční povstalce. Problém je, že šlo zase o muslimské radikály. Dnes již ustavili Islámský stát," nelíbí se političce, jak se situace na blízkém východě vyvinula. Amerika podle ní bojuje proti Sýrii, na druhé straně ale také ovládá půlku Iráku, kam se dostala pod záminkou existence zbraní hromadného ničení. Ani v Afghánistánu nedošlo k žádnému pozitivnímu vývoji a země je v rozkladu.
„Budování nových vojenských základen NATO u nás i v našem nejbližším okolí není nic, co by zvýšilo nějaké naše bezpečí, spíše naopak. Česká republika, ale i celá Evropa by měla konečně začít provozovat nezávislou suverénní zahraniční politiku a na další válečné běsnění NATO bychom měli odpovědět jasným odmítnutím," říká rázně Kašová.
Související
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
NATO , Armáda , Eva Kašová (KSČM)
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák