Děsivé věci otřásají ČR. Důchodci na ulicích, lidé bez práce, ghetta... Kdo za to může?

Magistrát se od roku 2006 každé čtyři roky snaží sčítat lidi bez domova, kteří žijí nejen na ulicích, ale také v azylových domech, krizových centrech nebo v jiných zařízeníchz. Z celkových téměř 2000 nemá zhruba čtvrtina vůbec střechu nad hlavou. Dalších 300 lidí bez domova jsou děti v azylových domech.

"V posledních letech se potvrzuje trend, jehož podstatou je zvyšující se věk bezdomovců. Snižuje se podíl lidí do 25 let a naopak se zvyšuje podíl starších 60 let," uvedl vedoucí oddělení sociální prevence brněnského magistrátu Ladislav Ptáček.

"Velmi často se stává, že lidé přijdou o bydlení vlivem deregulace nájemného," uvedla Kosinová. Regulace nájemného přestala platit v roce 2012. Zatímco při práci nebo v rodině si lidé mohou dovolit nájemné hradit, později z důchodu nebo při ztrátě partnera už platit nestačí.

Sociálně slabším se snaží pomáhat magistrát. "Od roku 2012 nabízíme sociální byty. Zatím jsme jich poskytli 20, v pondělí budeme losovat o dalších 20. Cena za metr čtvereční je 40 korun, což je zhruba poloviční částka z obvyklé ceny," uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Lidé bez domova mohou najít zázemí také v charitě, která jim nabízí azylový dům, noclehárnu, denní centrum nebo stacionář pro lidi s mentálním postižením. Podle Kosinové magistrát každoročně přispívá charitě na služby více než 12 miliony korun.

Příčiny bezdomovectví jsou různé. Je to například: ztráta zaměstnání či bydlení, nízká úroveň životního minima, nedostatek cenově dostupného bydlení, zadluženost, rozvod či rozpad rodiny, rozchod partnerů žijících spolu „na hromádce", otřesné rodinné podmínky (týrané či sexuálně zneužívané ženy nebo děti, ženy či děti alkoholiků...), psychické a citové zhroucení, odchod z dětských domovů, kde mladí lidé nemohou po vyučení a dosažení plnoletosti dále zůstat, propuštění z vězení, smrt někoho blízkého, osamělost, nesamostatnost, stáří, dlouhé čekací doby na umístění v domově důchodců, mentální retardace, fyzická či psychická choroba, alkoholismus, drogy, hráčství či jiná závislost, uprchlictví, migrace, píše icm.cz.

Podle výzkumů je nejčastější příčinou bezdomovectví ztráta zaměstnání (23 %), následuje rozvod (20 %), odchod z rodiny (11 %), výkon trestu (5 %), špatné hospodaření (3 %), výstup z ústavního zařízení (2 %). Jiné příčiny tvoří 29 %, a pouze u 7 % bezdomovců má jít o dobrovolné rozhodnutí (ovšem i zde je třeba vzít v úvahu jejich psychický stav a další okolnosti).

Roste nezaměstnanost

V roce 2010 vzrostl počet uchazečů o práci o 3000 lidí na bezmála 20.000. "Potom počet chvíli stagnoval, ale od poloviny roku 2012 do ledna letošního roku vzrostl zase o několik tisíc," uvedla Toušková. Podle ní je na vině současný systém sociálních dávek. "Lidi nemotivuje k přijetí soustavného legálního zaměstnání. Podmínky velkoměsta navíc velmi usnadňují využívání a zneužívání sociálních dávek," dodala Toušková.

Podle ní k tomu výrazně přispěly reformy bývalého ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). "Měly nedostatky a chyby. Poskytování sociálních dávek se z obecních a městských úřadů převedlo na úřady práce bez patřičného personálního posílení, a proto se minimalizovaly kontroly," vysvětlila Toušková.

Zvyšujícího se počtu nezaměstnaných si je dobře vědom primátor Roman Onderka (ČSSD). Právě on byl letos hlavním iniciátorem jednání Brna s americkou společností Amazon. ČSSD se však neshodla s koaliční ODS a Amazon po komplikacích od výstavby v Brně ustoupil.

Podle Touškové některá pracovní místa v Brně zaujímají cizinci. "Nachází se v něm například hodně Slováků. Brno je pro ně poměrně dostupné a vzhledem k horší situaci na tamějším trhu práce a přísnějšímu systému sociálních dávek je pro ně atraktivnější zaměstnání za mzdu, která je pro české uchazeče neakceptovatelná," uvedla Toušková.

Město se potýká s velkým počtem nepřizpůsobivých lidí, kteří žijí v sociálně vyloučených lokalitách převážně v Bratislavské ulici nebo v ulici Cejl. Město proto v posledních letech opravilo téměř desítku bytových domů v těchto lokalitách.

V souvislosti se sociálně slabými je v Brně dlouho diskutovaným tématem hazard. Mnoho lidí se totiž ocitá na okraji společnosti kvůli tomu, že prohraje veškeré peníze v automatech. Právě proto se radnice snaží hazard omezit. Více než 20 z 29 městských částí zakázalo hazard úplně, jinde většinou platí částečné omezení.