Že máme v politice komunisty je logické, myslí si Žáček

Praha - Pavel Žáček, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů, neúspěšně kandidoval do Senátu za ODS. Svůj neúspěch odůvodňuje populismem svého oponenta Lásky. Řekl to v rozhovoru pro Lidovky.

Za hlavní důvod svého neúspěchu v senátních volbách považuje Žáček "fenomén Láska". "To jest trochu populistická prezentace jednoho problému současné doby, kterým je korupce. Nebo jak tomu říká pan Láska: kmotrovství," vysvětluje.

Naráží tak na kampaň advokáta Václava Lásky, který ve volebním obvodu Praha 5 vyhrál jako nestraník za koalici Strany zelených a KDU-ČSL. Láska ve své předvolební kampani zdůrazňoval zejména boj s korupcí. "Já si myslím, že senátor by měl řešit více témat, měl by být plnoprofilovou osobností," říká Žáček.

Kampaň ODS byla podle Žáčka dobře odpracována, ale sám říká, že neexistuje přímá úměra mezi nasazením a volebním výsledkem. "Voliči v současné době, která je plná kritiky vládnutí a klasických politických subjektů, uvažují úplně jinak a vyjadřují svůj názor třeba tím, že k volbám vůbec nepřijdou," vysvětluje.

Zrušení Ústavu by byla špatná vizitka státu

Žáček si ODS pro svou kandidaturu vybral, protože ji vidí jako hlavní prvek v nevyhnutelném sjednocování pravice. Za TOP 09 kandidovat nechtěl. "Myslím si, že co se odehrálo po prvním kole na městské úrovni, by mohlo voliče dlouhodobě odradit," uvažuje.

Došlo i na Ústav pro studium totalitních režimů. V případě jeho zrušení, o které se vede dlouhodobý boj, by prý Česká republika byla jedinou evropskou zemí, vyjadřující nezájem o svou totalitní historii. "To, že zde máme bývalé nebo současné komunisty v politice, to je naprosto logické," říká Žáček.

"Ale to, jak je ten ústav tunelován, nebo bude i zrušen, tak to bude naprosto originální v celém postsovětském prostoru. Za Českou republiku to vysílá velmi špatný signál. Bude to špatná vizitka státu, který se jako jeden z prvních začal vážně věnovat své minulosti," dodává. Senát se podle něj bude zrušením Ústavu dále zabývat.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

Pavel Žáček (novinář) Václav Láska senát

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy