Poslanci jednali o svých platech: Dělejme ze sebe blbce, navrhl Jandák

Předloha počítá s růstem základny, od níž se platy ústavních činitelů odvíjejí, o 517 korun. V následujících čtyřech letech by činila 52.248 korun. Pokud by norma neplatila, platy by se vypočítávaly ze mzdové základny 65.103,50 koruny.

Poslanci postoupili vládní normu k posouzení do výborů. Kvůli chybně podanému návrhu se ale nedostali k hlasování o zkrácení lhůt. Bez toho by předloha nemohla vstoupit v účinnost od ledna, jak se předpokládá. Po zmatcích si opoziční kluby vyžádaly přestávky a řádná říjnová schůze dolní komory, jež se protáhla na tři týdny, skončila.

"Podle mého názoru tím, že opozice požádala o přestávku, tak vlastně znemožnila dokončení prvního čtení na této schůzi Poslanecké sněmovny," řekl novinářům premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). K předloze se podle něho bude nutné vrátit asi na mimořádné schůzi, příští týden o tom má jednat koalice.

Sociální demokrat Ladislav Šincl při sněmovní debatě uvedl, že předloha není systémová. Platy by se měly podle něho zvyšovat automaticky jako před zmrazením a neměl by se narušovat princip rovnosti mezi soudní, výkonnou a zákonodárnou mocí.

Kriticky promluvil i Šinclův stranický kolega Vítězslav Jandák, jenž upozornil na to, že "ten pitomej poslanec má základ 55.000 korun a dává zákony této země". "Dělejme ze sebe blbce, on nás stejně národ mít rád nebude," řekl.

"Pro toho pitomýho poslance je to dost, ne že by tu nebyli. Pro toho chytrého je to nedůstojné," uvedl s nadsázkou předseda poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek, který jinak vyjádřil Jandákovu vystoupení sympatie.

Sobotka se domnívá, že ve všech klubech se najdou poslanci, kteří zákon projednat nechtějí. Soudí ale, že růst platů ústavních činitelů o 26 procent je nepřijatelný.