Poslanci dostali nepříjemnou otázku, reakce stojí za to. Čtěte

Do redakce přišly odpovědi vesměs vyhýbavé či útočné (nebo obojí). Podle některých poslanců máme být dokonce vděčni, že jim platy nevzrostou ještě víc. Pár poslanců je také toho názoru, že si platy vlastně snižují. Ale abychom jen nekritizovali. Našli se i tací, kterým se zvýšení platu nelíbí. Na odpovědích je zarážející ještě jedna věc: mezi poslanci a krajskými úředníky panuje poměrně velká nevraživost.

„Důchodcům jste přidali v průměru 200 Kč, sobě chcete přidat tisíce. Připadá Vám takové jednání vůči voličům v pořádku?"

Václav Klučka (ČSSD) byl první, kdo na naši anketu zareagoval: „Valorizace důchodů přes určité problémy v minulých obdobích pravicových vlád je chápána jako určitá pravidelnost. V roce 2005 byly zamrazeny poslanecké platy, což platí dodnes pouze s jednou výjimkou v roce 2010 a následně dodnes platy klesly o více jak 20 procent. Připadá Vám to v pořádku, pane šéfeditore?"

Vzápětí se ozval  Stanislav Huml (ČSSD): „Počkejte až rozhodneme. Zatím se tak nestalo. Současně musím jasně říci, že se mi nelíbí výše minimální mzdy, ani výše důchodů. Možná by stálo za to nehrotit situaci způsobem nechci přidat ústavním činitelům, ale chci zlepšit úroveň všem, kteří si to zaslouží - po celoživotní práci jsou to nepochybně i důchodci. Stavíte to do typicky českého - nechci mít také prase jako soused, ale přeji si, aby sousedovo chcíplo. Srovnejte plat poslance a starosty, radního na kraji a hejtmana. Ti všichni mají dnes vyšší ohodnocení než poslanec a k tomu služební telefon a auto, to jsou položky, které my si platíme z náhrad, které nám přičítáte k příjmu. Nemluvím o ředitelích státních firem a soudcích."

„Co je špatně je fakt, že jsme nuceni stále dokola o svých platech rozhodovat. Na rozdíl od starostů a hejtmanů jsme je měli zmraženy a ještě jsme si je snížili o 10% v roce 2010 a zdanili náhrady. Pokles byl výrazný a hlasoval jsem pro něj. Odmítám stále dokola o platu rozhodovat a líbí se mi konečné nastartování automatu, kdy se k platům nebudeme muset vracet A navázány budou na průměrné platy v nepodnikatelské sféře. Je to tak obvyklé všude ve světě. A musí to být srovnatelné s ostatními složkami státu," dodal.

Na doplňující dotaz, k čemu dle poslance slouží náhrady, Huml odpověděl: „Tvrdím, že náhrady utrácím nikoliv pro sebe, ale pro poslaneckou kancelář. Pokud si na něco stěžuji, tak na fakt, že to přičítáte k naším příjmům. Příjmy to nejsou."

Poslanec za ČSSD Jiří Petrů přešel do útoku: „Velmi rád odpovím na Váš dotaz. K relevantní odpovědi Vás žádám o informaci o Vašem platu a dalších finančních požitcích. Také informaci zda zdaňujete služební cesty a tak dále."

Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) vzkázal: „Hlasování poslanců v rozpočtovém výboru vnímám jako velmi špatnou zprávu. Osobně jednoznačně podporuji vládní návrh ve výši 1 % a pro jakékoli zvýšení platů nad 3,5 %, které naposledy navrhl premiér, v žádném případě ruku nezvednu."

Jaroslav Foldyna (ČSSD) má jasno: „Ne, nepřipadá. Trvám na zdvojnásobení minimální mzdy v ČR tak, aby nebyla jednou z nejnižších v Evropě, aby český pracující nebyl hůř hodnocen než slovinský, španělský, maltský, portugalský či řecký pracující. Potom se můžeme bavit o zvyšování platů poslanců. Jedna poznámka - náhrady by, tak jak všude, měly být nezdanitelné, ale v Poslanecké sněmovně jsou náhrady poslanců daněny. To je jediná změna, která připadá v této chvíli v úvahu."

Antonín Seďa (ČSSD) k problematice platů napsal víc: „Plat zákonodárců se v roce 2002 odvíjel od průměrného platu v podnikatelské sféře. Z důvodů jeho zmrazení v témže roce, jeho snížením v roce 2007 a zdaněním náhrad došlo k jeho reálnému poklesu o 26%.Takže je jen dobře, že se platy zákonodárců vracejí do sytému a že si politici nemusejí v budoucnu hlasovat o svých platech.".

„Je zajímavé, že se vůbec nehovoří o výši platů státních zaměstnanců, uvolněných funkcionářů na krajích, ve městech a obcích, kterým platy rostly ve výše uvedených letech.Výše důchodů se odvíjí od valorizace dle platného zákona. Proto je jasné, že nedochází ke zvyšování platů, ale pouze k jejich postupnému dorovnání. Současná vládní koalice vrátila zákon do podoby, která tady byla před rokem 2010, kdy Nečasova vláda snížila tuto valorizaci o třetinu," pokračuje poslanec.

„Uznávám, že zejména starodůchodci mají nízké důchody a měla by paní ministryně práce a sociálních věci tuto nespravedlnost napravit. Ale podobně špatně jsou na tom s platy zaměstnanci v sociálních službách, prodavačky a další profese. Proto vláda zvyšuje minimální mzdu, aby ti, kteří pracují nemuseli chodit pro sociální dávky. Prostě,aby se pracovat vyplácelo.Já osobně se za svůj plat nestydím a naopak si myslím, že pracují více než v roce 2002, takže cítím nespravedlnost,že mám o více jak třetinu nižší plat a k tomu i zdaněné náhrady," dodal Seďa.

Poslankyně Dana Váhalová (ČSSD): „O doporučení sněmovního rozpočtového výboru na zvýšení základního poslaneckého platu jsem se dozvěděla v tisku. Považovala bych za přijatelné zvýšení platu o 3,5%, protože to odpovídá nárůstu platů ve veřejném sektoru od 1.1. 2015."

Psali jsme: Kolik přidat poslancům? V ČSSD se objevil velký problém  

Leo Luzar (KSČM) redakci napsal: „Máte plnou pravdu, že se důchodcům přidává velmi málo. Proto KSČM navrhuje zavedení progresivního zdanění a take zdanění neproduktivního -spekulativního kapitálu. Za tyto miliardy bude možno zvednout životní úroveň všech důchodců. Tento prohnilý kapitalistický systém musí skončit na propadlišti dějin a poslanci KSČM tvrdě pracuji na jeho odstranění. Potom nebudete muset klást tyto otázky, protože bude platit pro všechny bez rozdílu heslo Za dobrou práci dobrá odměna." Po upozornění, že otázka zněla jinak a zda souhlasí se zvýšením svého platu, komunista odsekl: „Po přečtení vaší otázky jsem nabyl dojmu, že jste slušný člověk pohoršený těžkou situaci českých důchodců v porovnáni s poslanci. Asi jsem se spletl."

Miroslav Grebeníček (KSČM) šel naopak k věci. „Návrh na zvýšení platů ústavních činitelů, který vzešel z rozpočtového výboru, nepodpořím," sdělil serveru EuroZprávy.cz. „Nejsem pro skokové navýšení našich platů, nejsem pro to, aby si poslanci rozhodovali o svých platech," odpověděl Josef Vondrášek (KSČM). Jeho stranický kolega Josef Šenfeld byl stručný: „Já sobě tisíce přidat nechci."

Komunistický poslanec Jiří Valenta: „Děkuji Vám za dotaz. Domnívám se však, že jakýkoliv prováděný seriózní výzkum by neměl začínat sugestivní otázkou či informací, která potom může svádět k tendenční odpovědi. A teď k  odpovědi samotné: Ve srovnání nejen s důchodci, ale i s jinými sociálními skupinami, je nyní eventuální navýšení poslaneckých platů  nevhodným krokem. Současně se však nabízí úvaha, zda manažeři státních firem, čelní zaměstnanci ministerstev, kteří jsou v jistém smyslu ve vztahu podřízenosti a odpovědnosti k Poslanecké sněmovně by měli disponovat násobně vyššími platy než poslanci a senátoři. Obdobný příklad spatřuji i v platech soudců, kteří dnes mají také nesmyslně vyšší odměnu než členové zákonodárných sborů, přičemž "jen" aplikují právní normy, které vypracují poslanci a senátoři."

„Zejména u těchto zaměstnaneckých sektorů by bylo možno ušetřit tak, aby našim důchodcům se důchody takto jen minimálně nenavyšovaly, v současné době pouze o těch 200,-- Kč (srovnejte však i toto malé navýšení s růstem důchodů za dobu pravicových vlád, kdy hranice důchodů trvale stagnovala). Další věcí, která mě ale velice mrzí je typicky "havlovský" přístup médií k politikům této země, který generuje jejich tendenční rozeštvávání  s občany pravidelnými a účelovými zkresleními, přirozeně v neprospěch politiků, v tomto případě poslanců. Nikde se například neuvádí, že český poslanec disponuje hned druhým nejnižším příjmem v Evopě (po Gruzii), a to ve srovnání se všemi zákonodárnými sbory," míní Valenta a doplnil:

„Také bych se mohl ptát: "A to si tedy těch našich zákonodárců vážíme skoro nejméně v Evropě?"..Osobně jsem přišel do celostátní politiky po 24 leté práci ve školství, příjem a peníze jako takové, mě nikterak neuchvacují ani nelákají. Nepotřebuji tedy ani svůj poslanecký plat nikterak navyšovat, a proto ještě váhám, zda v případě hlasování budu proti eventuálně se zdržím hlasování."

Za místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) odpověděl jeho poradce Roman Bajčan: „Nepřijde! Musím zdůraznit, že s tímto nápadem jsem nepřišel ani já, ani lidovci jako strana. Bohužel se racionálně nejednalo o tom, zda je vhodné a správné zvyšovat platy ústavním činitelům. Byli jsme postaveni před již existující dramaticky špatné rozhodnutí minulé politické garnitury a špatné rozhodnutí i dnes. Zabránili jsme alespoň tomu, že platy neposkočily o z mého pohledu nehorázných 26 procent."

Psali jsme: Bitva o platy: Šest stovek je málo, poslanci si přidají 8100 korun  

Martin Kolovratník (ANO): "Děkuji za váš zájem a na otázku rád odpovím (jsem zvědav, kolik mých kolegů poslanců bude mít stejnou odvahu)."

"Promiňte mi upřímnost, ale otázka takto položená je dost zavádějící. Je třeba připomenout, že si poslanci platy nezvyšují, ale snižují. Platy byly před čtyřmi lety vyšší a nečasova vláda je snížila a zmrazila o 26%. Nyní se tedy nediskutuje o zvýšení, ale o tom, o kolik procent nižší platy zůstanou. Jsem jednoznačně pro to, aby poslanci byli za svou práci řádně zaplaceni. Na druhou stranu ale také chci, aby byli kontrolováni! Z toho důvodu jednoznačně podpořím kontrolní mechanismy a budu trvat na tom, aby jejich plat byl snížen v případě neomluvené neúčasti na práci výborů nebo na zasedání pléna," dodal Kolovratník.

„Mýlíte se v obou předpokladech. Důchodcům jsme nic nepřidali (valorizace důchodů se dělá vládním nařízením, nikoli zákonem, důchodcům přidávala vláda, nikoli zákonodárci). Sobě také přidávat nechceme - pro žádné přidání jsem nehlasoval, právě naopak," uvedl Jiří Zlatuška (ANO).

Jeho stranický kolega Josef Hájek odpověděl spíše vyhýbavě: „Platy zákonodárců  byly a zřejmě  ještě po dlouhou dobu budou u řady našich občanů velkým tématem. Z mého pohledu poslance, který před vstupem do politiky fáral do podzemí 33 let a který byl 31let rovněž důlním záchranářem,  Vám mohu sdělit, že na šachtě jsem si nejen já, ale i řada dalších kolegů vydělala více než je plat poslance. Na druhé straně vím, kolik lidí žije s min. důchodem, kolik je samoživitelek, zdrav. postižených atd. Zákonodárce - poslanec nebo senátor - je reprezentantem 50 000 voličů. Pro mne není zásadní výše platu ale to, aby jsem se snažil prosadit zákony ke spokojenosti většiny našich občanů."

Bohuslav Chalupa, také z Babišova hnutí ANO, se rozepsal: „Za svou práci se nestydím a jsem přesvědčen, že odměna, kterou za tuto práci - zákonodárce - pobírám je s ohledem na její objem a obsah minimálně srovnatelná s prací náměstků, ministrů, jejich poradců a je otázka na kolik je srovnatelná např. s prací soudců, státních zástupců atd. Svěřenou práci dělám s plnou odpovědností a na plný úvazek a nemám pocit, že jsem v totmo směru o nic méněcenější než manažer na srovnatelné úrovni (pokud jde o zatížení a odpovědnost) ve státní či soukromé sféře, nevyjímaje média, jak veřejnoprávní tak soukromá."

„Pokud jde o srovnání s výší důchodu - promiňte mi to, ale přijde mi to laciné, tendenční a nefér srovnání. Mám oba rodiče, maminku několik let po těžké mozkové mrtvici a tátu ve věku 76 let. Vím co je to žít z důchodu, vím co je to nemoc a bezmoc, vím jaké to je být bez práce...a právě proto se svou odměnou za práci, kterou jsem získal v nejtěžím výběrovém řízení - ve volbách - nemám problém," píše dál Chalupa.

„Ani když jsem pracoval jako projektový manažer stavební společnosti nebyla má práce srovnatelná s průměrným důchodem z toho prostého důvodu, že ještě nejsem v důchodu, pracuji minimálně 12 hodin denně a za práci, ke které jsem dostal mandát od voličů, logicky, pobírám odměnu, kterou, mimo jiné, využívám i k tomu, abych ji mohl dělat kvalitněji. A jsem přesvědčen, že výsledkem mé současné práce a práce mých kolegů v Hnutí ANO2011 bude mimo jiné i to, že se v kontextu s celkovým zvýšením prosperity země jako takové, zvýší i ony důchody a nejen ony," míní poslanec za ANO a pokračuje:

„Vaše otázka je jistě položena po právu, nicméně velmi citelně zavání vlnou populismu a toho, co se nyní chce slyšet a co se rádo poslouchá. Je pro mne úsměvné, že se  za "rozumnou" výši platů "bijí" i ti politici, o kterých je známo, k čemu své platy a náhrady v minulosti využívali. Nemám rád, když někdo jinému káže vodu a sám pije víno, ať je to kdo je to. To, že jsem jako poslanec v situaci, kdy musím hlasovat o tom jaký budu mít plat mi osobně připadá ostudné a nepříslušné, realitou ale je, že jako zákonodárce o tom prostě rozhodnout musím(e) - jsem i za toto placen. Proč jsme v této situaci na to se musíte ptát těch, kteří to takto chytře v minulosti vymysleli."

„Mimochodem mne napadá, možná by stálo za to vyvolat mezi občany této země anketu např. na téma: jsou platy vyššího managementu ve veřejnoprávních mediích, či v mediích obecně srovnatelné s průměrným platem prodavačky v supermarketu? Asi by nebyl problém vymyslet jinou, tendenčně orientovanou anketu," vytknul serveru EuroZprávy.cz Chalupa.

"Osobně si myslím, aniž Vám chci jakkoli radit, že spíše než klást otázku Vámi nastaveným způsobem, by bylo vhodnější se ptát na to, co jako poslanec pro tuto zemi dělám, jaký je obsah mé práce atd. Ve funkci poslance pracuji rok a z tohoto pohledu stále necítím odpovědnost za to, jakou autoritu a vážnost si politici jiných pol.subjektů v naší zemi za minulých 24 let vytvořili - ostatně i toto byl jeden ze zásadních důvodů, proč jsem se stal členem Hnutí ANO2011. Chápu postoje veřejnosti, ale apeluji, aby se věc posuzovala více racionálně než emocionálně," tvrdí dál Chalupa a uzavřel:

„Tedy k Vaší otázce. Zeptejte se voličů, zda jsou s mou prací spokojeni a jak v tomto kontextu vnímají otázku mého (našich) platů. Ostatně jednoho dne budou další volby a volič, pouze on, posoudí a rozhodne. Protože, nezlobte se, nikoli media, ale voliči, občani této země jsou ti, kterým jsem odpovědný."

Stanislav Pflégr (ANO) nám přes svého asistenta Miroslava Šefara vzkázal: „Uvedená věc je v jednání, bohužel média návrh rozpočtového výboru sněmovny prezentují jako rozhodnutou záležitost. O návrhu se bude ještě několikrát jednat a hlasovat. Ptáte se tedy na něco, co ještě neexistuje."

Psali jsme: Politikům vzrostou platy o 27 procent?  

Poslankyni Úsvitu Janě Hnykové se také příliš nezamlouvalo, že kritizujeme předem: „Kdybyste pozorně sledoval naše příspěvky k navýšení důchodů, tak jsme chtěli za naše hnutí valorizovat důchody stejnou částkou, aby se zmírnily dopady, které se v minulosti děly s valorizací důchodů, i když by to nebylo stejně dostačující."

A pokračuje: „Píšete v množném čísle, že si chceme přidat tisíce. Nebyla jsem při tom, když se platy zmrazily a pokud se to řádně neprojedná, budou dopady ještě horší. To si doufám uvědomujete, hledá se cesta jak vše vyřešit. Nejsem členkou rozpočtového výboru a nevím, jak celé jednání probíhalo. Vše se bude projednávat na jednání sněmovny, proto bych nedělala, být  Vámi, závěry předem a počkala si, až bude vše řádně projednáno. Vzhledem k tomu, že mám zodpovědnost k voličům a vy jako novinář máte zodpovědnost za šíření zpráv, neměl byste kritizovat věci předem, ale počkat si na řádné projednání v Poslanecké sněmovně a pak hodnotit naše jednání vůči voličům."

Jaroslova Holík (Úsvit) uvedl: „Já šel do Sněmovny s cílem něco změnit ve prospěch obyčejných lidí a žádné zvýšení své mzdy nepožaduji a hlasovat pro něj nebudu. Paradoxem je, že řada státních úředníků je placena výrazně lépe než poslanci, na které např. na krajském úřadě, pohlíží s despektem."

Jiří Štětina (Úsvit) se od svého platu dostal až k Marku Dalíkovi: „Já osobně v Parlamentu nejsem kvůli platu a je mně úplně jedno, zda plat bude zvýšen nebo nebude. O kolik bude přidáno, to je věc vládní koalice, která musí rozhodnout. Je však s podivem, že plat poslance je kamenem v oku některým našim občanům, ale vůbec jim nevadí, že tzv. manažeři ve státních firmách mají mzdu mnohonásobně vyšší a při tom hospodaření těchto firem bylo a je v hlubokém propadu. A co třeba pan Dalík? Přiznal, že má plat cca 300 tisíc za měsíc. Jakou významnou práci pro naše občany dělal a dělá? Samozřejmě mně vadí, že důchodci mají přidáno tak málo, ale přidat tisíce určitě nejde, protože to náš rozpočet neunese. Jsem také důchodce, ale zatím mám volný čas jenom o velmi krátké dovolené a několikrát se mně stalo, že jsem musel dovolenou zrušit."

Karel Tureček z TOP 09 sdělil: „Jednoduchá odpověď: Nepřipadá.  A to nejen kvůli voličům, ale kvůli vlastnímu svědomí. Státním zaměstnancům se přidalo 3, 5 %, když je to dost důstojné pro ně, tak pro nás také. Tak si představuji solidaritu. Pro návrh rozpočtového výboru ve výši 14% ruku nezvednu."

Anna Putnová, taktéž TOP 09, pro EuroZprávy.cz říká: „Děkuji za otázku, obávám se ale, že není vhodně položena. Pokud sledujete rozpočtové dopady, zvýšení platů ústavním činitelům je zcela nesrovnatelné se zvýšením důchodů. Pokud by i tyto prostředky byly převedeny na důchodové dávky, znamenalo by to jejich zvýšení asi 5 Kč. K otázkám platu poslanců se nehodlám vyjadřovat. Koalice měla a má dost nástrojů a hlasů situaci řešit a prosadit. Koalice nás dostala do časové tísně  a nekomfortní situace. Bude to její rozhodnutí a její řešení, se všemi politickými důsledky."