ROZHOVOR | Havel nebyl politický bojovník, neuměl se pořádně zastat lidí, říká Okamura

Od smrti Václava Havla uplynuly tři roky. Jak na něj po této době vzpomínáte?

Stále stejně - byl bezesporu významnou osobností, ať s ním souhlasíme nebo ne, a k významné osobnosti patří i velké kontroverze.

Proměnilo se podle Vás během posledních tří let vnímání jeho osoby ze strany veřejnosti?

Nijak to nesleduji. Havel měl vždy nekritické fanoušky i nekritické nepřátele. A nálady veřejnosti vůči osobnostem se mění jako počasí - jednou vás zbožňují a za chvíli proklínají. A často to u různých osobností bývá v mnoha případech spíše práce médií a manipulace veřejnosti než odraz skutečnosti.

Havla si ale lidé více váží v zahraničí než u nás. Co za tím podle Vás je?

Čím větší vzdálenost, tím méně informací a více klišé. My tady také zbožnujeme Nelsona Mandelu, kterého část jihoafrické veřejnosti považuje za teroristu a zločince a takovému Arafatovy - prokazatelnému teroristovi a mezinárodnímu zločinci - Evropané dali Nobelovu cenu míru. To svědčí o jediném - že na pitomost nemá patent žádný národ - je to společné prokletí. Ale pokud je v zahraničí symbolem boje za demokracii a spravedlnost Havel, tak je to lepší a pravdivější než když je bojovníkem za mír Arafat - to je fakt.

Spousta lidí na Havla vzpomíná s úctou, jiní mu nemohou přijít na jméno. Čím je podle Vás způsoben tento názorový rozkol?

Množstvím a kvalitou informací a osobní zkušenosti. Havel byl svým způsobem charizmatický a od pamětníků vím, že kdo ho znal osobně, tak mu prý obvykle propadl. Samozřejmě Havlovi se klade za vinu spousta zla, která po revoluci nastala - byť Havel sám proti nastolování zlodějského kapitalismu bez pravidel protestoval. Ale byl prezident a lidé, kteří i jemu kladou za vinu zlo, se kterým i on bojoval, mají pravdu. Neuměl se totiž prostých lidí zastat dostatečně razantně. Ale on prostě nebyl politický bojovník. Byl to intelektuál idealista, který neznal a neuměl praktickou politiku. Je to jako kdyby nám prezidentoval typově Ghándhí - jistě moudrý a spravedlivý muž, ale naprosto k ničemu v boji se zloději.

Za co si bývalého prezidenta nejvíce vážíte?

Za jeho odvahu jít do vězení - mohl spolupracovat s StB, mohl se nechat zneužít, mohl se na všechno vykašlat, ale nedalo mu to a bojoval tak, jak uměl. Chtěl, aby se lidé měli lépe a to se musí počítat. To, že se ne všechno povede, je realita a nesmí nic měnit na hodnotě člověka, který se umí obětovat pro druhé.

A naopak, co mu nikdy neodpustíte?

Já mu nemám co odpouštět nebo neodpouštět. Chyby které dělal jsou z mého pohledu vysvětlitelné a přirozené - nebyl to praktický člověk a faktem je, kdo z nás by se po revoluci popral s prezidentskou funkcí lépe. Navíc v čase, kdy nikdo neměl jedinou politickou zkušenost.

Který Havlův citát nebo jeho myšlenka Vám nejvíce utkvěla v hlavě?

Pamatuju si jen jeden a to ten nejzprofanovanější - a k tomu lze jen dodat, že pravda ani láska obvykle nezvítězí, ale nic to nemění na tom, denně za to bojovat.