Kovářová: Mrzí mě, že jsem byla tak otevřená

Rep.: Jak jste vnímala mediální tlak v posledních týdnech a kritiku, že se snažíte narychlo rozhodnout věci, ke kterým nemáte mandát?

D. K.: Bylo to náročné proto, že mne kritizovali za něco, co jsem neudělala. Většina z obvinění totiž nebyla pravdivá. Bohužel se mi ale nepodařilo přesvědčit média o opaku. A to také považuji za svůj neúspěch - naivitu, se kterou jsem šla do komunikace s médii, otevřenost, kdy jsem si myslela, že víc informací bude ku prospěchu, a to, že se mi nepodařilo vysvětlit některé kauzy tak, aby jim média a veřejnost uvěřila. Všechno to, o čem jsem si myslela, že by to měl udělat ministr, jsem také udělala, protože jsem přesvědčená o tom, že neexistuje neplnoprávný ministr, jak členy Fischerova kabinetu označovali kritici, a až do momentu, než vládu předám, tak budu ministrem plnoprávným. A nic na tom nezmění ani fakt, že budu mít za svým jménem dodatek "v demisi". Navíc, kdybych nedělala vůbec nic, tak mi bude veřejnost právem vyčítat, že tady jenom sedím, pobírám příjem a čerpám různé výhody, které ministr má.

Rep.: Co považujete za svůj úspěch v ministerské funkci?

D. K.: Mám dobrý pocit z toho, že jsme stanovili minimální částky u odškodnění za jeden den nezákonné vazby, navíc se nám, mimo jiné také díky personálnímu posílení příslušného odboru, podařilo zkrátit lhůty pro vyřizování těchto žádostí. Za svůj úspěch považuji i to, že došlo k otevření debaty o prolomení hranice trestní odpovědnosti, těsně před dokončením legislativního procesu je i zavedení trestní odpovědnosti právnických osob, po které volá Evropa a ke které se Česká republika zavázala podpisem hned několika mezinárodních smluv. Úspěchem je i otevření debaty o náhradním mateřství. V neposlední řadě musím zmínit tabulky pro určování výživného, které už fungují v praxi.

Rep.: Pokud byste dostala nabídku na setrvání v pozici ministryně spravedlnosti, ale už jako členka politické vlády v čele s Petrem Nečasem, přijala byste ji?

D. K.: Teprve v lednu či únoru jsem pochopila, o čem vlastně ministrování je. Až tehdy jsem začala mít pocit, že rozumím všem činnostem ministerstva, mám tedy i představu, co by se ještě dalo zlepšit. Existuje řada věcí, u kterých si dokážu představit, že bych v nich pokračovala, když jsem je začala. Mám na mysli například výživné, i když právě to je projekt, který si můžu odnést s sebou do Justiční akademie, a tam ho dokončit. A pokud by měl někdo pocit, že mohu prospět nebo pomoci, nebráním se žádné z výzev.

Rep.: Kdo by měl podle vašeho názoru tento post obsadit?

D. K.: Na to nedokážu dost dobře odpovědět, protože se neúčastním příslušných jednání a neznám tedy ani jména, která jsou ve hře. Jediné informace jsou ty, které znám ze sdělovacích prostředků. Budu ale ráda, pokud tento rezort obsadí Občanská demokratická strana, a to proto, že ho v posledních letech vždycky obsazovala, takže by ta linie zůstala zachována.

Rep.: Zmínila jste Justiční akademii, které jste šéfovala před svým nástupem do funkce ministryně. Bude tedy právě ona místem, kam se přesunete po odchodu z ministerstva?

D. K.: Ano, vracím se do Justiční akademie, kde působím stále jako ředitelka, pouze si teď vybírám neplacené volno. Nicméně, v průběhu celého roku jsem činnost školy sledovala, takže mám přehled o tom, co se tam událo za tu dobu, co jsem na ministerstvu. Navíc si myslím, že bych mohla být lepší ředitelkou než předtím. Některé kroky, které jsem činila tenkrát, bych už totiž nyní nedělala, protože vím, že jsou zbytečné. Myslím, že by se dalo zapracovat také na lepších možnostech vzdělávání soudců a státních zástupců.

Rep.: Nemrzí vás, že nejste mezi čtveřicí kandidátů, ze kterých Poslanecká sněmovna zvolí nového ombudsmana?

D. K.: Velmi mě potěšilo už jenom to, že jsem byla nominována. Navíc vedle takových jmen to necítím jako prohru.

Rep.: Máte mezi kandidáty svého favorita?

D. K.: Znám je všechny a každého z nich si na tomto postu dovedu představit. Osobně budu držet palce Ivě Brožové.