Ruská návštěva v Česku: V ČT se strhla ostrá debata

Praha - Na konferenci Let My People Live! k výročí 70. let od osvobození Osvětimi se objevil i kontroverzní ruský oligarcha Vladimir Jakunin, který na seznamu hostů nahlášen nebyl. Díky němu se v České televizi strhla ostrá debata mezi místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti z TOP 09 Helenou Langšádlovou, ředitelem zahraničního odboru kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem a ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.

Podle Langšádlové je současná situace podivná. Na jednu stranu totiž musíme bojovat s terorismem, na stranu druhou stranu ale teroristické akce probíhají na dvou frontách. "Jedna teroristická fronta je boj s Islámským státem, druhá je to, co se děje na východě Ukrajiny. A v tu chvíli, kde vlastně tyto povstalecké organizace jsou silně podporovány Ruskem, tak hovořit o boji s terorismem a současně zvát nejbližší spolupracovníky prezidenta Putina, to mi přijde opravdu jako rozpor," řekla v Událostech, komentářích, čímž narazila na osobu Vladimira Jakunina.

Proč navštívil Českou republiku a zúčastnil se oslav neví ale ani ředitel zahraničního odboru Kmoníček. Podle něj ho pravděpodobně pořadatelé pozvali. "Předpokládáme, že jsme uvnitř Schengenu, takže to Schengenu se dostane každý, kdo dostane schengenská víza, tudíž je jasné, že je dostat může," dodal.

Moderátor připustil, že na evropském seznamu sice Jakunin není, ale i tak ho zajímalo, proč se s ním prezident údajně setkal. "Já jsem v Lidových novinách dočetl, že pánové Mynář a Kmoníček se setkali s panem Jakuninem. K hodnověrnosti těchto informací bych rád řekl, že jsem s panem Jakuninem v životě nepromluvil ani jedno jediné slovo a dnešní informace Lidových novin měla jediný výsledek. Volalo mi několik představitelů českého průmyslu, že nevěděli, že se znám s panem Jakuninem a jestli bych jim mohl domluvit schůzku," kontroval Kmoníček.

To, že prezident České republiky byl na stejné konferenci, kde byl člověk, který je na americkém sankčním seznamu, ale podle nej chybou není. "Ta konference nebyla o americkém sankčním seznamu, byla o úvahách o tom, jestli jsme se poučili z tragické skutečnosti holocaustu natolik, abychom zamezili jeho příštímu opakování," uvedl v ČT.

Do debaty se následně zapojil i ministr zahraničí Zaorálek. "My jsme za ministerstvo zahraničí pozvali asi 40 hostů, jako je Frans Timmermans a podobně, dohromady s vaší kanceláří asi 110, a pokud vím, tak Evropský židovský kongres pozval asi 1100 hostů. Opravdu mě nenapadlo, že bychom měli požádat Evropský židovský kongres, aby nám ten svůj seznam ukázal, že mu ho probereme a že mu zjistíme, koho ano a koho ne. To se přiznám, že to mě nenapadlo. My jsme totiž vyhověli Evropskému židovskému kongresu v tom, když nás požádal, aby Praha a Terezín mohly být místem toho konání, a nikdy mě nenapadlo, že jim v tom musíme dělat nějaký pořádek. To je absurdní představa," přitvrdil Zaorálek.

"Já se domnívám, že ta konference byla pojata tak, že to byl otevřený prostor ke sdílení názorů a dokonce, jak jsem to chápal, i názorů různých a bylo to otevřeno i konfrontaci. Nikdo neřekl, že to má být nějakým způsobem dopředu dané, takže my jsme se nikdy na žádné úrovni neřekli, že bude nějaký výběr, anebo že budeme Evropskému židovskému kongresu jako pořadateli, jak to má vypadat," dodal Zaorálek s tím, že podobně kontroverzní osoby nehrají roli v tom, co se během posledních dní odehrálo.

Podle Langšádlové ale prezident Miloš Zeman dlouhodobě inklinuje ke spolupráci s Ruskem a s prezidentem Vladimirem Putinem, který "ohrožuje náš evropský civilizační prostor, stejně jako je ohrožován třeba islámským radikalismem. Já to považuju pro naši budoucnost za něco mimořádně nebezpečného, na druhou stranu je potřeba říct, že té akce se zúčastnilo mnoho respektuhodných osobností i mnoho přeživších holocaustu, a k těm musíme mít velikou úctu. A po této stránce jsem velmi ráda, že akce proběhla, protože jsou to okamžiky našich dějin, které si musíme připomínat," dodala.

Související

Helena Langšádlová

Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja

Výměna na postu ministra pro vědu a výzkum se ve čtvrtek přiblížila. Prezident Petr Pavel přijal demisi končící ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09). Na Pražský hrad zároveň zamířil návrh na jmenování Pavla Tuleji, který by se měl v pondělí chopit vládní funkce.

Více souvisejících

Helena Langšádlová Lubomír Zaorálek Hynek Kmoníček

Aktuálně se děje

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Experti: Rusko bude schopno pokračovat v invazi po celý rok 2026. Hrozba pro Evropu narůstá

Rusko bude schopno pokračovat v invazi na Ukrajinu po celý rok 2026, a to i přes narůstající ekonomické potíže a tlaky na trhu práce. Podle analýzy předního vojenského institutu IISS (International Institute for Strategic Studies) existuje jen málo náznaků, že by se schopnost Moskvy vést válku i v jejím pátém roce nějak výrazně snižovala. Zároveň se zvyšuje hrozba, kterou pro Evropu představují ruské rakety a drony.

včera

Petr Macinka

Nemáte odvahu přiznat, že jste selhali. Žádná velmoc nemůže vyhrát válku proti realitě, vzkázal Macinka Lavrovovi

Český ministr zahraničí Petr Macinka vystoupil v úterý na půdě Valného shromáždění OSN v New Yorku s neobvykle přímočarým projevem. U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítl opakovat diplomatické fráze a svůj apel adresoval přímo ruskému šéfovi diplomacie Sergeji Lavrovovi, i když ten v sále osobně přítomen nebyl.

včera

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

včera

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

včera

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

včera

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

včera

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

včera

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

včera

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

včera

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

včera

23. února 2026 21:14

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

23. února 2026 20:04

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy