Ruská návštěva v Česku: V ČT se strhla ostrá debata

Praha - Na konferenci Let My People Live! k výročí 70. let od osvobození Osvětimi se objevil i kontroverzní ruský oligarcha Vladimir Jakunin, který na seznamu hostů nahlášen nebyl. Díky němu se v České televizi strhla ostrá debata mezi místopředsedkyní výboru pro evropské záležitosti z TOP 09 Helenou Langšádlovou, ředitelem zahraničního odboru kanceláře prezidenta republiky Hynkem Kmoníčkem a ministrem zahraničí Lubomírem Zaorálkem.

Podle Langšádlové je současná situace podivná. Na jednu stranu totiž musíme bojovat s terorismem, na stranu druhou stranu ale teroristické akce probíhají na dvou frontách. "Jedna teroristická fronta je boj s Islámským státem, druhá je to, co se děje na východě Ukrajiny. A v tu chvíli, kde vlastně tyto povstalecké organizace jsou silně podporovány Ruskem, tak hovořit o boji s terorismem a současně zvát nejbližší spolupracovníky prezidenta Putina, to mi přijde opravdu jako rozpor," řekla v Událostech, komentářích, čímž narazila na osobu Vladimira Jakunina.

Proč navštívil Českou republiku a zúčastnil se oslav neví ale ani ředitel zahraničního odboru Kmoníček. Podle něj ho pravděpodobně pořadatelé pozvali. "Předpokládáme, že jsme uvnitř Schengenu, takže to Schengenu se dostane každý, kdo dostane schengenská víza, tudíž je jasné, že je dostat může," dodal.

Moderátor připustil, že na evropském seznamu sice Jakunin není, ale i tak ho zajímalo, proč se s ním prezident údajně setkal. "Já jsem v Lidových novinách dočetl, že pánové Mynář a Kmoníček se setkali s panem Jakuninem. K hodnověrnosti těchto informací bych rád řekl, že jsem s panem Jakuninem v životě nepromluvil ani jedno jediné slovo a dnešní informace Lidových novin měla jediný výsledek. Volalo mi několik představitelů českého průmyslu, že nevěděli, že se znám s panem Jakuninem a jestli bych jim mohl domluvit schůzku," kontroval Kmoníček.

To, že prezident České republiky byl na stejné konferenci, kde byl člověk, který je na americkém sankčním seznamu, ale podle nej chybou není. "Ta konference nebyla o americkém sankčním seznamu, byla o úvahách o tom, jestli jsme se poučili z tragické skutečnosti holocaustu natolik, abychom zamezili jeho příštímu opakování," uvedl v ČT.

Do debaty se následně zapojil i ministr zahraničí Zaorálek. "My jsme za ministerstvo zahraničí pozvali asi 40 hostů, jako je Frans Timmermans a podobně, dohromady s vaší kanceláří asi 110, a pokud vím, tak Evropský židovský kongres pozval asi 1100 hostů. Opravdu mě nenapadlo, že bychom měli požádat Evropský židovský kongres, aby nám ten svůj seznam ukázal, že mu ho probereme a že mu zjistíme, koho ano a koho ne. To se přiznám, že to mě nenapadlo. My jsme totiž vyhověli Evropskému židovskému kongresu v tom, když nás požádal, aby Praha a Terezín mohly být místem toho konání, a nikdy mě nenapadlo, že jim v tom musíme dělat nějaký pořádek. To je absurdní představa," přitvrdil Zaorálek.

"Já se domnívám, že ta konference byla pojata tak, že to byl otevřený prostor ke sdílení názorů a dokonce, jak jsem to chápal, i názorů různých a bylo to otevřeno i konfrontaci. Nikdo neřekl, že to má být nějakým způsobem dopředu dané, takže my jsme se nikdy na žádné úrovni neřekli, že bude nějaký výběr, anebo že budeme Evropskému židovskému kongresu jako pořadateli, jak to má vypadat," dodal Zaorálek s tím, že podobně kontroverzní osoby nehrají roli v tom, co se během posledních dní odehrálo.

Podle Langšádlové ale prezident Miloš Zeman dlouhodobě inklinuje ke spolupráci s Ruskem a s prezidentem Vladimirem Putinem, který "ohrožuje náš evropský civilizační prostor, stejně jako je ohrožován třeba islámským radikalismem. Já to považuju pro naši budoucnost za něco mimořádně nebezpečného, na druhou stranu je potřeba říct, že té akce se zúčastnilo mnoho respektuhodných osobností i mnoho přeživších holocaustu, a k těm musíme mít velikou úctu. A po této stránce jsem velmi ráda, že akce proběhla, protože jsou to okamžiky našich dějin, které si musíme připomínat," dodala.

Související

Helena Langšádlová

Pavel přijal demisi ministryně Langšádlové, nahradit ji má Tuleja

Výměna na postu ministra pro vědu a výzkum se ve čtvrtek přiblížila. Prezident Petr Pavel přijal demisi končící ministryně Heleny Langšádlové (TOP 09). Na Pražský hrad zároveň zamířil návrh na jmenování Pavla Tuleji, který by se měl v pondělí chopit vládní funkce.

Více souvisejících

Helena Langšádlová Lubomír Zaorálek Hynek Kmoníček

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 1 hodinou

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 6 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

Ledovka způsobila hromadnou nehodu na D1. Záchranáři vyhlásili traumaplán

Ledovka způsobila v pátek ráno a dopoledne velké problémy v automobilové dopravě. Dálnici D1 uzavřela hromadná nehoda nejméně dvou desítek vozidel. V Jihomoravském kraji byl dokonce vyhlášen traumaplán. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy