Kocáb řeší problematiku lidských práv smysluplně, soudí Amnesty International

Praha - Ministerstvu pro lidská práva dal Michael Kocáb smysluplnou náplň, řekla Mediafaxu koordinátorka pro mezinárodní otázky Eva Dobrovolná z Amnesty International (AI). Potvrdila, že hnutí je s prací zmocněnce pro lidská práva spokojeno a vítalo by její pokračování v dalším volebním období.

"Funkci ministra pro lidská práva, která někdy vzbuzovala spíše pochybnosti, dokázal Michael Kocáb dát smysluplnou náplň. Oceňujeme činnost, kterou vykonal, například úsilí o přijetí antidiskriminačního zákona,“ řekla Mediafaxu Dobrovolná.Dodala, že AI ocenilo i to, že Kocáb veřejně odsoudil sklony k pravicovému extremismu, který prosakuje českou politickou scénou."Namísto toho, aby hledal zjednodušující ospravedlnění pro činy extremistů, usiloval o potlačení extremistických nálad. Zodpovědně se také postavil k situaci marginalizovaných lidí, kteří v České republice žijí. Právě to je v čase zostřeného etnického klimatu důležité," řekla Mediafaxu Dobrovolná.Naopak místopředsedkyně Věcí veřejných a zároveň zastupitelka Prahy 1 Kateřina Klasnová má s Kocábem odlišné zkušenosti. "Můj osobní názor je, že bych Kocába jako zmocněnce pro lidská práva nepodpořila," řekla Mediafaxu a vysvětlila, že především odsuzuje jeho přístup k problematice tzv. squatterů.Kocáb přitom již o budoucnosti lidských práv a křesle zmocněnce jednal s šéfem VV Radkem Johnem i předsedou TOP 09 Karlem Schwarzenbergem. Rozhodnutí však zůstává především na premiérovi Petru Nečasovi z ODS, se kterým se má Kocáb setkat následující týden. Nečas Mediafaxu potvrdil, že na schůzce spolu vše projednají a poté se rozhodne.Problematikou lidských práv by se měla zabývat všechna relevantní ministerstva, domnívá se Člověk v tísni. Zrušením postu ministra pro lidská práva zřejmě k velké změně nedojde, řekl Jan Černý z Člověka v tísni. "V první Topolánkově vládě přešla agenda zmocněnce pro lidská práva na ministra pro lidská práva," vysvětlil Černý a dodal, že v tomto volebním období se vrátí zase zpět k zmocněnci. Připomněl totiž, že ministr bez ministerstva disponoval odborným aparátem, který bude i dále pracovat stejně jako mnoho let před ustanovením ministra pro lidská práva."Jinou věcí je, že ochranu lidských práv a rovných příležitostí by měli na mysli všichni ministři, kteří disponují reálnými ministerstvy" zdůraznil s tím, že jejich rozhodování má reálný vliv na životy lidí a jejich šance na spravedlnost a usilování o štěstí. V této souvislosti Černý zmínil, že by ministr pro lidská práva jako člen vládního týmu mohl k tomuto ideálu přispívat bezprostředně. "Nicméně úlohou vládního zmocněnce je to samé, i když člen vlády není," dodal.S názorem Černého souhlasí i ředitelka Amnesty International Dáša van der Horst. "Z naší zkušenosti vidím potřebu, aby téma lidských práv bylo přítomno napříč ministerstvy," řekla s tím, že toto téma patří na ministerstvo zahraničí, vnitra či školství. Van der Horst považuje za klíčové, aby tato ministerstva neměla pocit, že se lidskými právy zabývat nemusí, protože to spadá pod agendu jiného úřadu.Ředitelka také upozornila, že vzhledem k tomu, že exministr pro lidská práva zaznamenal řadu výsledků, je si jistá, že by nový ministr nezůstal bez práce. Obává se, že ekonomická krize a snižování rozpočtů nese riziko, že lidská práva budou upozaděna. "Šetřit na úkor ochrany lidských práv dle našeho názoru není příliš prozíravé," uzavřela.

Související

Více souvisejících

Michael Kocáb

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Írán, ilustrační foto

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Nadaný student čelící obvinění z porušování lidských práv. Kdo byl íránský prezident Ebráhím Raísí?

Ebráhím Raísí byl íránský politik a duchovní, který od srpna 2021 zastával funkci prezidenta Íránu. Narodil se 14. prosince 1960 v Mašhadu, druhém největším městě Íránu a důležitém náboženském centru. Byl členem konzervativního křídla íránské politiky a dlouholetým příslušníkem Revolučních gard, což mu poskytlo značný vliv v politických a vojenských kruzích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy