Budou umírat stovky lidí? V televizi se strhla ostrá debata

Podle ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka bychom neměli činit kroky, ve kterých budeme spolupracovat s organizovaným zločinem. S tím souhlasí i Zahradil, který se domnívá, že Evropa musí dát jasně najevo, že nemůže v tuto chvíli absorbovat miliony lidí rekrutujících se z řad nelegálních uprchlíků.

"To prostě možné není. Tady to bezpečnostní hledisko musí převážit a my jsme evropští politici a jsme zodpovědní za to, že budeme chránit občany ať už České republiky nebo Evropské unie před nelegální migrací. Je to na dlouhou debatu, ale myslím, že budeme muset změnit v dlouhodobějším horizontu systém nějakého azylového zákonodárství, přidělování ať už přechodného nebo trvalého pobytu, a budeme muset i tu mořskou hranici, lépe hlídat, zejména jižní hranici a cestu, která vede do Itálie. Zajímavé je, že třeba Španělsko takový problém nemá nebo nemá ho alespoň v takové míře. Čili ono to také do jisté míry souvisí s tím, jak která administrativa v které té jižní zemi nebo zemi toho jižního křídla Evropské unie funguje," podotkl Zahradil.

Gabal se domnívá, že je nutné situaci pojmenovat. "To pojmenování je, že ti lidé jsou ochotni umřít, aby se dostali z válečné zóny. Jsou váleční běženci a jsou ochotni dát jakékoliv peníze, podstoupit jakékoliv riziko, aby odjeli. To je ideální obchodní artikl pro organizované gangy, které jsou nejenom na druhé straně Středozemí, ale také v Evropě. Druhá věc, my jsme na pokraji velice vážné krize, protože v zásadě jenom 10 % z akutních 2,5 milionu uprchlíků jsou umístěni v uprchlických táborech, to znamená, že tam je nakumulováno velké množství lidí, kteří se v podstatě chtějí dostat pryč, jak z bojů v Sýrii, tak v Iráku. Míří do urbanizovaných center a vyhání lidi, a buď jsou zabíjeni nebo jsou separováni nebo několik desítek tisíc žen znásilněných, odebrané děti. Ta situace je opravdu kritická, takže ti lidé prchají před něčím, co je vlastně smrt a ekvivalent," tvrdí poslanec.

Gabal také podotkl, že tohle je věc, kterou Evropská komise dlouhodobě podcenila a operace Triton a Frontex ve Středozemním moři selhávaly dlouhodobě, nikdo tomu ale nevěnoval pozornost. "Déle jak rok a půl víme o katastrofálním vývoji po odchodu Američanů z Iráku a o vývoji občanské války v Sýrii a o situaci v Libyi. V zásadě nikdo na to nereagoval a hovořím o minulé Barrosově komisi. Členské státy byly laxní, odmítli jsme se jakkoliv angažovat v Sýrii. To znamená, ta situace dlouhodobě eskalovala a teď vidíme její důsledky," dodal.

S tím, že Evropa zaspala, souhlasí i Zahradil. "Evropská komise bohužel, a to je nemoc evropských orgánů obecně, reaguje na situaci, až když nastane. To se stalo třeba v případě i jiných politik, například společné energetické politiky Teď je tedy Evropa, zejména ty jižní země, postavena před velmi složitou situaci. Já mohu jedině souhlasit s tím, co bylo řečeno, že je zapotřebí se starat o stabilizaci poměrů v těch zemích a snažit se ty lidi, pokud už musí utíkat a skutečně řada z nich utíká o holý život, udržet co nejblíže místu jejich původu nebo místu jejich pobytu. Já jsem navštívil uprchlický tábor v jižním Turecku, kde je mnoho uprchlíků ze Sýrie, v Gaziantepu, a myslím, že Turecko tam dělá obrovský díl práce, který není dostatečně doceněn, protože to jsou dnes 2 miliony lidí, kteří tam jsou, de facto na druhé straně hranic, a samozřejmě v momentě, kdy by se situace v Sýrii uklidnila, stabilizovala, tak se celkem lehce mohou vrátit zpět do svých domovů. Tady to tak jednoduché není s těmi mořskými cestami, takže jsou v zásadě jenom dvě možnosti. Za prvé tu hranici opravdu hlídat a investovat do programů, které budou schopny jí uhlídat a dát jasně těm uprchlíkům najevo, že Evropa není schopna je v tuto chvíli absorbovat. A druhá věc jsou investice do stabilizace situace v těch zemích, ve kterých je nestabilní. To je v tuto chvíli především Libye," navvrhuje Zahradil.