Okamura a Fiala zakládají nové hnutí, Černoch se mu vysmál

Praha - Poslanci Tomio Okamura a Radim Fiala odešli z hnutí Úsvit. Oznámili dnes novinářům, že zakládají nové politické seskupení s názvem Svoboda a přímá demokracie. Hnutí Úsvit dělily vnitřní spory hlavně kvůli hospodaření.

Deník Shopaholičky

"Jde o vynucený, ale nutný krok. Je to reakce na politický puč, který měl zabránit prosazování programu přímé demokracie a který měl umenšit politický vliv hlavního nositele tohoto programu Tomia Okamury," řekl Okamura ke svému a Fialovu postupu.

Nové hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) má mít podle Okamury i Fialy stejný program jako hnutí Úsvit. Okamura zmínil prosazování přímé demokracie, odpovědnost politiků, nezvyšování daní, nezvýhodňování "nepřizpůsobivých" lidí, důslednou obhajobu národních zájmů a přísnou imigrační politiku.

Na rozdíl od Úsvitu, který měl od založení do Okamurova a Fialova odchodu devět členů, chce prý nové hnutí budovat jako regionální členskou základnu. "Změna je v tom, že v uplynulém období blokoval změnu stanov (Úsvitu) směrem k nabírání členů jeden z pučistů," prohlásil Okamura. Zájemců o členství jsou prý nyní desítky, takzvaných čekatelů mají být stovky.

Financováním se bude nové hnutí podle Fialy teprve zabývat. Státní příspěvky na činnost zůstávají ze zákona Úsvitu.

"My jsme nějaké informace měli, že něco takového plánují, takže já jim popřeji, ať se jim daří. Možná bych to nazval spíš Stranou přímé diktatury, protože to, jakým způsobem řídil pan Okamura Úsvit, tak jestli chce takhle řídit i novou stranu, tak to těm lidem vůbec nezávidím," řekl ČTK předseda klubu Úsvitu Marek Černoch.

Hnutí SPD má zatím tříčlenný přípravný výbor, v jehož čele stojí Okamura. Vedle Fialy je dalším členem Jaroslav Staník. Potom, co ministerstvo vnitra zaregistruje stanovy, se bude konat volební konference. Okamura uvedl, že bude mít ambici ovlivňovat politiku nového uskupení.

Poměry ve Sněmovně nynější Okamurův a Fialův postup nezmění, zůstanou nezařazenými poslanci. Uvedli, že budou vystupovat pod hlavičkou SPD. Nový klub nezaloží, potřebovali by na to podle jednacího řádu nejméně deset poslanců. Frakce Úsvitu zůstává desetičlenná. Původně měla 14 členů. Po Okamurově a Fialově vyloučení z ní vystoupili Milan Šarapatka a Karel Pražák.

Spory v Úsvitu propukly letos v zimě. Obě strany pře se vinily mimo jiné z údajného vyvádění peněz z hnutí. Část poslanců za Úsvit, kteří nejsou členové hnutí, už dřív rovněž oznámila, že chce založit jiné politické uskupení.

Reakce Tomia Okamury:

Tímto okamžikem vystupuji já i Radim Fiala z hnutí Úsvit přímé demokracie, které jsme před dvěma lety společně založili, a podáváme návrh na registraci politického hnutí Svoboda a přímá demokracie (zkratka SPD).

Jde o vynucený, ale nutný krok. Je to reakce na politický puč, který měl zabránit prosazování programu přímé demokracie v České republice a který měl umenšit politický vliv hlavního nositele tohoto programu Tomia Okamury. Přes veškerou naši snahu různé osobní ambice bývalých kolegů převážily nad prací na programu, za který jsme byli zvoleni, a proto jsme dospěli k názoru, že pokud chceme nadále hájit program přímé demokracie a pokud chceme efektivně pracovat, nezbývá než se oddělit, abychom mohli nadále prosazovat to, co je nejlepší pro naše voliče. Svoboda a přímá demokracie bude politické hnutí, které se bude opírat o široké regionální struktury a demokratický dialog členů. Ihned po registraci zahájíme přijímání prvních členů.

Zůstáváme zcela věrní programu, za který jsme byli zvoleni, tedy prosazování přímé demokracie a důsledné obhajoby národních zájmů. Ostatně my jsme byli od počátku autory tohoto programu, a budeme pokračovat v tom, co jsme začali.

Základním programem hnutí Svoboda a přímá demokracie je tedy prosazení přímé demokracie a odpovědnosti politiků do politického systému České republiky a důsledná obhajoba národních zájmů naší země. Hnutí bude důsledně vystupovat proti zvyšování daní a bude hájit zájmy lidí, kteří poctivě pracují nebo podnikají.

Odmítáme zvýhodňování osob vedoucích zahálčivý, kriminální a nepřizpůsobivý způsob života. Jsme pro přísnou imigrační politiku a budeme podporovat zásadní změnu Evropské integrace.

Jsme proti přeměně Evropy v superstát, ve kterém zaniknou zásadní a tradiční národní a rodinné hodnoty. Prosazujeme důstojné sociální zabezpečení pro seniory a handicapované spoluobčany a větší podporu rodin s dětmi. Prosazujeme svobodu v tradiční podobě rovnováhy práv a povinností občanů.

Chceme spolupracovat s politickými partnery v České republice i v zahraničí při prosazování shodných nebo podobných programových cílů. Příkladem takové spolupráce je náš podíl na organizaci mezinárodní konference s názvem „Mír a prosperita v Evropě po EU" za účasti předsedkyně francouzské Národní fronty paní Marine Le Pen, která se bude konat zítra dopoledne v Praze.

Zcela zásadním tématem dneška je pro nás boj o udržení a posílení české státní a národní suverenity. Pokud česká vláda mlčky přijme diktát Bruselu na povinné kvóty pro přijímání imigrantů, tak to bude hraničit s vlastizradou. Česká republika je naše země, pány v této zemi jsou čeští občané a my se nesmíme stydět nahlas říct - je to naše země a my budeme rozhodovat, koho do svého domova pozveme a koho ne. O tom nikdy nemůže a nesmí rozhodovat bruselská komise."

Deník Shopaholičky

Související

Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL). Komentář

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

Více souvisejících

Tomio Okamura Radim Fiala /SPD/ Svoboda a přímá demokracie (SPD)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 1 hodinou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy