Poprask kvůli Zemanovi. V televizi se strhla ostrá diskuze

Podle Putnové se nedá říci, že by se Zeman k tomuto kroku rozhodl schválně. Argumenty, které prostřednictvím svého tiskového mluvčího vzkázal, pro ni ale nejsou dostačující. "Současná právní úprava neumožňuje vybírat prezidentu republiky jako z jídelního lístku, co si vezme, koho bude jmenovat a koho nebude jmenovat. Ten prostor tam není. Tímto krokem dává najevo, že chce vyvolat nějakou diskusi a možná skutečně tlak k tomu, aby se toho jmenování, které je pro něho pravomoc nechtěná, do budoucna zbavil," podotkla úvodem.

Podle Filipa je samotný proces jmenování narušen tím, že jednotlivé instituce, tedy univerzity, kancelář prezidenta republiky neinformují včas. "V tomto ohledu jsem se musel zásadním způsobem postavit proti tomu, co se odehrálo. Proběhlo řízení, ve kterém kdykoli mohl prezident republiky svou informaci přednést vědecké radě univerzity a mohl s nimi o tom komunikovat. Ve chvíli, kdy řízení skončilo na univerzitě a dojde až k podpisu, je podle mého soudu trochu selhání Kanceláře prezidenta republiky. Teď neříkám, že přímo pana prezidenta, ale kanceláře, která samozřejmě může zjišťovat informace prostřednictvím ministra školství, má tam na to své odborníky a v tomto ohledu je samotné nejmenování selhání systému, informačního systému mezi univerzitami, ministerstvem školství a Kanceláří prezidenta republiky," tvrdí Filip.

Následně podotkl, že akademické hodnosti jsou jiného, než tituly, ale v tomto případě je to až do stupně docenta v podstatě nároková věc. "Kdežto profesura není nároková věc ze zákona a před koncem řízení by v každém případě prezident republiky měl mít v onom informačním systému minimálně informaci: Ano, toto řízení dopadne dobře. Ty informace, které sdělil tiskový mluvčí, mi připadají, že jsou "jedna paní povídala". Víte, novinové informace jsou informace z novin. To není informační báze, se kterou bychom mohli pracovat jako s objektivní informací. To je samozřejmě sdělení nějakého konkrétního redaktora, který nemusí mít úplné informace, a paní rektorka docela jasně říkala, že ty informace tam probíhaly standardním způsobem," dodal.

Putnová se ale ohradila s tím, že prezident republiky nemůže suplovat ani lustrační oddělení ani kádrové oddělení. "Prezident republiky nemá manévrovací prostor pro to, aby rozhodoval o tom, koho jmenovat a koho ne, pokud dotyčného navrhne jeho vysoká škola, jeho univerzita, a pokud splní všechny nároky univerzity. To je průběh, který má nějaký standardní proces a v tuto chvíli se stylizovat do role kádrováka je pro prezidenta republiky nedůstojné," tvrdí Putnová.

Podle Zlatušky jsou argumenty, které uvádí prezident republiky, zástupné, směšné a zakrývají nějaký jiný Zemanův záměr. "Kdybychom vzali, řekněme, to, že má kádrovat jednotlivé adepty na jmenování profesorem, a že by třeba podléhali lustračnímu zákonu, tak se podívejme na to, co lustrační zákon říká. Pokud je na danou pozici potřeba lustrační osvědčení, tak ten, kdo jmenuje, požádá toho, aby předložil lustrační osvědčení, pokud je má. Pokud je nemá, tak ten, kdo jmenuje, požádá příslušný úřad, tedy ministerstvo, o vydání lustračního osvědčení, které je zasláno tomu jmenovanému, který je potom předkládá tomu jmenujícímu," vysvětlil.

Nic z toho se ale nestalo. "To, co udělal prezident republiky, je opravdu, a musím s lítostí souhlasit s panem poslancem Filipem, takové mírně žinantní, ale také bych to charakterizoval jako čistě sbírání klepů, sbírání drbů a nemá to z hlediska správního řízení, které by eventuálně připadalo v úvahu, jakoukoli váhu. Zcela jistě to nebude přezkoumatelné a není to férové vůči adeptům," dodal.

Následně se strhla diskuze ohledně samotného prezidenta. Podle filipa je prezident republiky přímo volený a neměnil by kvůli osobnostním vlastnostem ústavní systém. "Ústavní systém není na osobnostních vlastnostech jednotlivce, ústavní systém je o fungování jednotlivých ústavních institucí a do ústavního systému patří v České republice i prezident republiky jako součást výkonné moci, a když mluvíme o samosprávě akademické obce, univerzit, já s tím souhlasím, ale nezlobte se na mě, abychom tu samosprávu zřídili, k tomu potřebujeme zákon. My zřizujeme vysoké školy zákonem, v tom případě rozhoduje stát o tom, že se zřídí ta nebo ona vysoká škola, a ta má podle vysokoškolského zákona tu danou samosprávu, a proto tam je ta součást toho podpisu té výkonné moci. To není jen tak legrace, protože známe systémy, kde jsou vysoké školy plně autonomní, a potom profesor z jedné univerzity je něco úplně jiného než profesor například ze Sorbonny nebo, nebo z Yale," svěřil se.

Podle Putnové je ale debata o změně zákona na stole. "Novela vysokoškolského zákona přichází právě do sněmovny. Já chci ještě podotknout, že to není úplně triviální úprava a že se jedná o hluboký zásah do celého systému vysokoškolského studia, včetně jmenování profesorem. Takže já jsem přesvědčena, že nebude tak jednoduché se postavit za to udělat nějakou snadnou novelu, a sama za sebe pro to v žádném případě nebudu, protože v tuto chvíli si myslím, že je to vlastně přání a snaha prezidenta Zemana donutit nás k tomu, abychom reagovali na ten jeho razantní krok tím, že budeme novelizovat a sejmeme z něho tu pravomoc, kterou nechtěl," uvedla.

"Rovnou se můžeme bavit o jiných úpravách, jestli nemůžeme třeba škrtnout z našeho ústavního systému prezidenta nebo něco takového. Těch možností je spousta," dodal Zlatuška.

"Já jsem přesvědčen, že to je vyvolání nějakého dalšího náhradního tématu, které Miloš Zeman jako prezident republiky vyvolal vzhledem k tomu, že ve společnosti se ta diskuse v současné době ubírá nějakým směrem, a on tomu chtěl dát směr jiný. Možná chtěl na sebe soustředit pozornost, ale soustředí ji na sobě způsobem, který je nepřijatelný," dodal Filip.