Schwarzenberg přiznal: Nadávají mi, a to dokonce tak moc...

Pro vlnu nadávek, která se snáší na jeho hlavu, použil anglické slovo 'shitstorm'. "Nesčetní mně nadávali, což chápu. Je to vždycky hezké, když člověk může někomu vynadat. Ale nadávali mi tak, že jsem měl dojem, že ani pořádně nečetli, co jsem řekl či napsal," napsal na facebooku a dodal, že řada lidí vychází z předpokladu, že do Čech pozval všechny kmeny Afriky a Asie.

"Tak abych v tom udělal jasno, ještě jednou opakuji. Vzhledem k veliké vlně imigrace do Evropy především přes Středomoří a otázce, kterou klade předseda Evropské komise Juncker, jestli mají býti uprchlíci rozděleni podle kvót, neboť je pravda, že pro přímořské státy, jako je Řecko, Itálie a Španělsko, je to břímě už poněkud veliké, je nutné se nad tímto problémem vážně zamyslet. Nejsem příznivcem kvót, ale bohužel jsem zjistil, že Ministerstvo zahraničí společně s vládou nevytvořily žádnou imigrační strategii," vysvětluje.

Kníže upozorňuje, že když nastane problém, ať je to hospodářská krize, nebo povodeň, nebo v tomto případě imigrační vlna, tak se rozumné vlády posadí a vypracují strategii, tedy možnosti, jak se s tím problémem vypořádat. "My jsme, ačkoliv už se v posledních letech tato imigrační vlna zvedá, dělali pštrosí politiku. To se nás netýká, to odmítáme, s tím nechceme mít nic společného. Prostě jsme přesvědčeni, že když ten problém nechceme řešit a nebudeme se jím zabývat, že se nám vyhne. Samozřejmě je to omyl," domnívá se.

Hlavní vlna migrantů zatím míří do bohatých evropských států, jako je Německo, Francie, Nizozemsko, Belgie nebo Švédsko. Schwarzneberg sice upozorňuje, že z pochopitelných důvodů se zatím vyhýbá státům, které nemají tak příznivé podmínky, neboť samy ještě nejsou tak bohaté, jako je například Česká republika, ale díky "píli našeho obyvatelstva, schopnostem našich inženýrů a dělníků, rozvinutým službám a oproti snahám některých našich vlád," blahobyt u nás stoupá. Je to podle něj rok od roku patrnější.

"Tudíž brzy nadejde okamžik, kdy se přiblížíme životní úrovní našich západních sousedů a pak nás, obávám se, šumavské hvozdy i břehy řek Dyje a Moravy před silnou imigrací neuchrání. Prozíravá vláda by se tím dávno zabývala a vytvořila strategii, jak tomuto problému čelit a připravit plány do budoucna. Tento problém jsme jako malé děti odmítali řešit a obávám se, že budeme brzy muset dělat věci, které nás netěší. Odmítli jsme svého času syrské křesťany, kteří byli první na řadě a kteří jsou nám vzděláním a kulturou poměrně blízcí," dodal.

Přiznal se, že ho pobavilo, když četl, že k nám budou migrovat křováci a pastevci. "Dotyčný by se měl podívat do dějin. Zjistil by, že syrský Damašek je jedno z nejstarších měst na světě, a když byly jak Damašek, tak jako Bagdád, světovými kulturními centry a sídly vzdělanosti, tak se ještě naši předci, pobývající zřejmě na území dnešní Ukrajiny, živili podobně jako Asterix a Obelix," uvedl kníže. 

Podle něj by se příčiny této imigrace měli odstraňovat tam, kde jsou uprchlíci doma. "Pokud ovšem jak v Sýrii, tak v Iráku zuří válka, tak tam velké možnosti nevidím. A mohu si taky představit pobouření, kdyby česká vláda a Svaz průmyslu a obchodu rozhodly, že aby odstranily příliv uprchlíků z Afriky, přestěhují některé odvětví českého průmyslu s vysokým počtem dělníků do Afriky, aby v něm tamní obyvatelstvo mělo možnost pracovat. Neboť nevzniknou-li nová pracovní místa v těchto zemích, tak bude imigrace přetrvávat. Jen připomínám slavnou písničku Osvobozeného divadla o tom, že „nuzota z lidí lotry činí a vlky z lesů žene hlad." Dokud tam bude hlad a bída, imigrace nebude ustávat. Nemá smysl před tím zavírat oči. Smysluplné je vytvořit strategii, jak s tím zacházet, neboť problém, před kterým se budeme schovávat, nás tak či onak převálcuje. Musíme sami vědět, co chceme, a pak ten problém lze zvládnout. To, o čem jsem mluvil, byly důvody imigrace a jak se s nimi vypořádat, tudíž mi připadalo, že to ohromné pobouření je poněkud komické, neboť bylo namířeno proti něčemu, co jsem ani neřekl," dodal.

Závěrem připomněl, že uvedl, že Rakušané v kritických dobách po maďarské revoluci, po srpnové okupaci v roce 1968 u nás a po vyhlášení stanného práva v Polsku přijali velké množství uprchlíků a zachovali se velice velkoryse. "To ovšem rozčílilo spoustu lidí. Chtěl jsem pouze poznamenat, že se některé národy v případě nouze chovají poněkud slušněji," doplnil kníže.