Je Zeman velezrádce? Ústavní právníci analyzují výroky Hradu

Petice se týká kontroverzních výroků k válce na Ukrajině, zpochybňování sankcí EU vůči Rusku za anexi Krymu, postoje k Číně a slova o vyhladovění Senátu.

"Žaloba pro velezradu nejenže nemůže projít, ale je neoprávněná," uvedl Ján Gronský. Podle něj se Zeman "pohyboval a pohybuje na hraně své ústavní role" a jeho mluvčí musí každý týden vysvětlovat, co hlava státu některými výroky myslela.

Jan Wintr označil kritizované Zemanovy výroky za "nevhodné", za velezradu je nepovažuje. Podle něj byla pochvala čínského systému spíše hodnotícím soudem. Podobně u výroků k rusko-ukrajinskému konfliktu by bylo třeba prokázat, že jsou myšleny jako podněcování k útočné válce.

Ani podle Jana Kudrny neznamenala Zemanova slova ohrožení svrchovanosti a celistvosti republiky nebo jejího demokratického řádu, tedy jednání zákonem popisované jako velezrada. "Když prezident pochválí představitele hostitelské země, nemyslím, že chystá státní převrat," poznamenal k Zemanově pobytu v Číně.

Jan Kysela nastolil otázku, zda by za velezradu mohlo být pokládáno i Zemanovo odmítání jmenovat některé profesory, tedy nenaplnění kompetencí hlavy státu. Výrok o vyhladovění Senátu tím, že by od státu nedostal peníze, byl podle Kysely "spíš hloupý" a na úrovni bolševického rozpuštění parlamentu.

Ani podle Václava Pavlíčka se prezident nedopustil ústavního deliktu. Podle něj se Zeman nezpronevěřil svým stanoviskům z prezidentské kampaně, v níž ho peticí podpořilo desetinásobně více příznivců, než kolik jich nyní navrhuje jeho obžalobu z velezrady.