Je to můj osobní dluh, přiznal Zeman a podpořil novelu o majetkovém přiznání

Vládní návrh počítá s tím, že finanční správa bude mít možnost analyzovat výši majetku v souvislosti s daňovým přiznáním. Pokud hodnota neevidovaného majetku převýší sedm milionů korun, finanční správa vyzve k prokázání původu majetku a popřípadě jej zdaní.

Zeman zavzpomínal, jak ještě jako předseda vlády dvakrát předložil návrh o povinném přiznávání majetku. Návrh byl ale dvakrát odmítnut, protože ve Sněmovně měla pravice většinu. „Cítím to jako osobní dluh, a proto jsem velice rád, že tento zákon mohu při svém dnešním vystoupení podpořit a požádat vás, abyste jej přijali," uvedl k novele Zeman.

Připomněl také, že od té doby se objevily kauzy krabic s vínem, kapříků a dalších daňových podvodů. Zákona se podle něj nemusí obávat ten, kdo ke svému majetku přišel legálně a může svůj majetek doložit. Ocenil proto přenesení důkazního břemene na takzvaně oprávněně podezřelého. Pochválil také to, že o pokutách bude rozhodovat Finanční úřad, protože soudy jednají pomalu. Navíc se v soudnictví ukázalo, že i zde se dá korumpovat.

Na novele však Zeman našel i chyby. Nelíbí se mu třeba princip nepravé retroaktivity. „Zákon je v tomto případě poněkud nejasný," varuje prezident. Právníci si podle něj mohou tuto část zákona vykládat po svém. Chce proto, aby se majetek zkoumal i do minulosti. „Aby se pak neřeklo: co sis nakradl, to je tvoje, ale dál už nekraď," ujasňoval Zeman.

Druhá výtka se pak týkala penalizačních sazeb, které jsou v novele uvedeny v několika variantách. „Byl bych rád, kdyby v některém pozměňovacím návrhu byly zpřísněny, protože je pokládám za příliš mírné. Také nechápe, proč by při oprávněném podezření dotyčný nemohl předložit výkazu majetku. Poukazuje na to, že podle trestního zákoníku se používá třeba při žádosti o sociální dávky nebo při exekucích. „Proč by se tedy proboha nemohl používat i v případě podezření z daňového podvodu, tedy ne z okradení vlastní rodiny, ale z okradení státu," nechápe Zeman.