Agresivní Rusko, Islámský stát, a my řešíme cyklostezky. V televizi to vřelo

"Svět okolo nás se za poslední měsíce radikálně změnil. Na východě sledujeme agresivní politiku Ruska, na jihu vznikl Islámský stát a řešíme rozsáhlou migrační krizi. A mám obavy, že až se na nás podívají ty generace, co po nás přijdou, tak neobstojíme. My zkrátka musíme přehodnotit priority. Za této situace není možné, aby například na migrační azylovou politiku bylo dáno necelého půl procenta evropského rozpočtu. Budeme jednou říkat, jak jsme tenkrát tady pořádali skvělé genderové konference, stavěli cyklostezky a stavěli aquaparky. Já jsem taky ráda, když vznikne cyklostezka, aquapark a spousta jiných bohulibých věcí, ale nyní musíme přehodnotit priority," podotkla úvodem pořadu Langšádlová.

"Já si myslím, že se nelze soustředit na to, že tady máme jeden vadný patologický útvar Islámského státu, který je problematický. Spíše jsme svědky náboženské války v celém tom prostoru. A já si opravdu myslím, že to podstatné, proč se daří Islámského státu, je, že je tu boj mezi šíitským a sunnitským směrem. A mně připadá, že tohle významným způsobem živí události, že to není jenom jedna patologie, ale daleko rozsáhlejší krize celého toho arabského světa. Je to vlastně i výzva muslimům, protože to, co se děje, tak už je porušení všech pravidel. V době ramadánu, kdy i muslimové by se měli obracet k duchovnímu, tak zrovna v té době Islámský stát vyzývá dokonce k útokům. A nakonec jsme jejich svědky," podotkl Zaorálek.

Podle Langšádlové je potřeba umístit více peněz do migrační politiky a do politiky, která zajistí bezpečnost. "Zkrátka není možné nereagovat na to, jak výrazně se ten svět okolo nás proměnil," tvrdí. "Tady přece nejde jenom o migrační politiku. To, co jsme zdůrazňovali v tomto týdnu, to byla ochrana vnější hranice Evropské unie. Teď na summitu na Evropské radě se jednalo o tom, že bychom měli přimět státy, které jsou zdrojem problémů, jednat, a třeba jim nabídnout naši rozvojovou pomoc," reagoval Zaorálek.

"Já se domnívám, že není možné čekat, musíme se probudit. Jsme součástí aliance států, které dnes permanentně koordinují své kroky vůči takzvanému Islámskému státu. Už dnes se provádějí útoky. Teď se můžeme bavit, jestli jsou dostatečné, jestli toho je dost. Ale nemyslím si, že by v dohledné době Evropa měla stavět armádu nebo že bychom měli my sami se do toho teritoria pustit jako ti, kteří tam budou dělat pořádek. Napadáme centra, která jsme schopni identifikovat, ta dnešní strategie má celou řadu vrstev. A je to třeba i spolupráce tajných služeb, je to snaha předvídat a být schopni zmapovat ty, kteří jsou potenciálním nebezpečím. Je třeba i v rámci té migrační politiky hledat způsob, jak vyloučit bezpečnostní rizika. Proto Česká republika vlastně bojovala za to, aby nebyl nějaký systém povinných kvót, aby nedošlo k tomu, že nám celá ta věc přeroste přes hlavu a my nebudeme schopni v Česku kontrolovat vlastní území a garantovat základní bezpečnost občanů. Takže je to celá řada rovin," dodal ministr zahraničí.

S tím Langšádlová souhlasí. "Určitě musíme velmi dobře sledovat, zda nějaké buňky Islámského státu nevznikají i na území Evropy. A tam je naší povinnost nejenom to sledovat, ale i velmi důsledně zasahovat. Je to velký úkol pro zpravodajské služby. Na druhou stranu všichni víme, že proběhlo několik zásahů západních spojenců v prostoru, o kterém se dneska jedná, ať už se jedná o Irák, Sýrii nebo Libanon. Každá ta situace byla jiná. V Iráku to byla dlouhodobá invaze. Otázka, jestli naopak nebyla krátká. Možná se odešlo dřív, možná se tam dal velký prostor právě těm šíitům, kteří najednou měli nadvládu nad sunnity, kteří byli spojeni s Husajnem. V Sýrii se téměř nezasáhlo. V Libyi to bylo schválenou Radou bezpečnosti OSN. Pokaždé to bylo s docela ne úplně s dobrým koncem," zamyslela se.