Česko přijde nejméně o 25 zastupitelských úřadů

Podle prvotního plánu, který se ovšem, jak uvádí zdroj z kabinetu ministra, může ještě pozměnit, počítá Schwarzenberg s uzavřením zastupitelských úřadů v Lucemburku (Lucembursko), Tallinu (Estonsko), Rize (Lotyšsko), Lublani (Slovinsko), Nikósii (Kypr), Skopje (Makedonie), Canbeře (Austrálie), Kuala Lumpur (Malajsie), Kuvajtu, Saná (Jemen), Islámábádu (Pákistán), Pchjongjangu (Severní Korea), Rabatu (Maroko), Akkře (Ghana), Harare (Zimbabwe), San José (Kostarika), Caracasu (Venezuela), Santiagu de Chile (Chile) a Limě (Peru).

Kromě toho přijde Česká republika také o některé generální konzuláty. Nejblíže zavření jsou přitom generální konzuláty v Drážďanech (Německo), Istanbulu (Turecko), Torontu (Kanada), Los Angeles (USA) a Mumbaii (Indie).

Schwarzenberg navíc v pondělí potvrdil, že šetření se dotkne také generálního konzulátu v brazilském Sao Paolu a velvyslanectví v kolumbijské Bogotě. Plány se sice mohou ještě změnit, definitivní rozhodnutí padne na ministerstvu zahraničí až v následujících dnech. Počet uzavřených úřadu by však měl zůstat nejméně na 25.

"Je to smutný, ale nemohu si pomoct. Bez peněz do hospody nelez, bez peněz neměj velvyslanectví," uvedl ministr.

Vedení ministerstva přitom počítá s tím, že uzavřením jednoho zastupitelského úřadu ušetří ročně pět až osm milionů korun. Spolu s rozsáhlým propuštěním zaměstnanců a slučováním odborů a sekcí, během něhož by mělo přijít o židli až 300 úředníků a diplomatů, hodlá tímto způsobem Schwarzenberg ušetřit letos v rozpočtu ministerstva 155,8 milionu korun, které mu vláda uložila vázat. Zeštíhlovací reformy by přitom podle svých slov chtěl ministr stihnout ještě do konce tohoto roku. V příštích letech by mělo "zefektivňování" činnosti diplomatické služby a aparátu ministerstva ještě pokračovat.

Radikálním zásahem do diplomatické služby sníží Schwarzenberg zásadním způsobem zastoupení ČR v zahraničí. Čechy, kteří budou potřebovat v destinacích, kde bude zastoupení zrušeno, hodlá Schwarzenberg odkázat na ambasádu či konzulát Slovenska nebo Polska. Vzájemnou podporu Prahy, Varšavy a Bratislavy ostatně vyjednával český ministr už v pondělí s ministrem zahraničí Polska Radoslawem Sikorskim. Tuto otázku otevřel také premiér Petr Nečas (ODS) minulé pondělí při jednání se slovenskou předsedkyní vlády Ivetou Radičovou.

V praxi by vzájemná pomoc měla vypadat tak, že jeden český diplomat by v zemích, kde ČR nebude mít zastoupení, působil na ambasádě Slovenska nebo Polska, pokud ty budou mít pro umístění zástupce sousední země dostatečnou kapacitu. Stejně tak by některé české zastupitelské úřady měly otevřít náruč Polákům a Slovákům.

"Jsou jistá místa, to teď právě přezkoumáme, kde máme vhodnější velvyslanectví, někde to mají Poláci. Jsme si vědomi, že oba budeme muset něco rušit a zeštíhlit, tak jsme se dohodli, že my bychom měli jednoho na jejich velvyslanectví a opačně oni by někoho měli u nás," vysvětlil Schwarzenberg po jednání s ministrem Sikorskim. Konkrétně ve Varšavě vyjednal, že tímto způsobem se využije česká ambasáda v afghánském Kábulu.

Ve hře je také vytváření společných misí zemí Visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Země by se o výdaje na Visegrádský dům dělily rovným dílem, ve vedení domu by se po týdnu střídaly. Obdobný projekt již funguje v Kapském městě v JAR.

Odborníci a ekonomové sice vítají záměr Schwarzenberga šetřit na samotném chodu instituce, před přehnanými škrty v oblasti zastoupení ČR v zahraničí však varují. Země tím totiž přichází o možnost vytvářet lepší podmínky pro české podnikatele, kteří mají zájem rozvíjet své služby v zahraničí, omezuje možnosti českého exportu a také snižuje šance na získání investic, jež by do Česka putovaly.

Politolog Michael Romancov navíc upozorňuje, že rozsáhlé uzavírání úřadů může mít také dopad na postavení ČR v mezinárodních organizacích. "Uzavírání ambasád v zahraničí může mít dosti neblahé důsledky. Vzpomeňme si, že když Česká republika uzavřela větší část zastupitelských úřadu v Africe, vrátilo se jí to v momentě, kdy usilovala o křeslo nestálého člena Rady bezpečnosti OSN," připomněl Romancov. Ukončení českých diplomatických misí v Africe považovaly tehdy dotčené země za marginalizaci svého významu a Česko proto při kandidatuře následně nepodpořily.

Vytváření společných ambasád, ať již ve formátu bilaterálním nebo multilaterálním, má také svá omezení. Ne pro všechny země je tento typ spolupráce vhodný. Překážky vyvstávají zvláště tam, kde státy při uplatňování svých zájmů vystupují jako konkurenti. Kromě toho, ne všechny země tento model zastoupení na svém území povolují.