Budeme si to muset přiznat. Poslanec ukázal na nepříjemnou pravdu o migraci

Předsedkyně podvýboru pro migraci za TOP 09 Helena Langšádlová na začátku pořadu Události, komentáře upozornila, že lidé nesmí podléhat strachu, panice a xenofobii. Nepopírá ale, že situace v oblasti migrace do Evropy je opravdu vážná. "Ta situace není vážná přímo v České republice, ale jak jsme viděli v předchozích reportážích, tak se nás to také týká. Když se podíváme celkově na situaci v Evropě, tak ta situace je vážná už několik měsíců," podotkla.

Připouští i možné uzavření hranic. "Myslím si, že je zcela na místě, abychom hledali cestu, jak vyčlenit prostředky z peněz Evropské unie na větší ostrahu schengenské hranice. Ale i na boj s organizovaným zločinem, protože jak jsme zase viděli i v těch vašich reportážích, to je velkým problémem, kterému Evropa čelí a bohužel zatím neúspěšně," dodala.

Ani podle Váni není možné rezignovat na ochranu vnější hranice Evropské unie. "Na druhou stranu se domnívám, že dříve nebo později dojde i k ochraně hranic států uvnitř. Myslím si, že schengenský prostor bude možné udržet. Na druhou stranu si dovedu představit určité upřesnění, protože zůstane volný pohyb kapitálu, zboží a obyvatel schengenského prostoru. Na druhou stranu tuto výhodu možná už nebudou moci sdílet všichni, kteří do Evropské unie přijedou," varuje.

Langšádlová ale podotýká, že Schengen nevznikl proto, aby se lidem dobře cestovalo na dovolenou, nýbrž z ekonomických důvodů. "Ve chvíli, kdy začne padat Schengen, musíme vědět, že to znamená ztrátu velkého množství pracovních míst a velký úpadek v rámci celé Evropy. Na druhou stranu samozřejmě bezpečnost je na prvním místě. Ta situace může nastat, ale my máme povinnost udělat všechny kroky pro to, aby nenastala. Evropa musí vyčlenit větší množství prostředků, konat i vojenské akce na hranicích Schengenu a chránit schengenskou hranici, protože ve chvíli, kdy se migranti dostanou do území schengenského prostoru, tak představa, že je budeme odchytávat v jednotlivých zemích nebo na jednotlivých hranicích je opravdu už velmi komplikovaná," uvedla.

Evropa se má v současné době dobře a podle Váni si za to mohou Evropané sami, neboť si Evropu takovou udělali. "Evropané budovali, pracovali a teď, řekněme, sklízí plody svého života, své práce. Představa, že přijde někdo jiný, kdo si totéž chce vzít, protože se mu to líbí, je pro mě nepřijatelná. Prostě každý má takový život, v jakém se dokáže samozřejmě narodit, to je věc místa, ale jaký si ho udělá, je to otázka určitého úsilí," domnívá se.

Nepopírá, že Evropa pomáhá lidem, kteří jsou v nouzi, a pomáhá jim, protože je to tradiční, jsou to křesťanské tradice a obecně takto lidé jsou nastaveni. "Ale není to naše povinnost. Není naše povinnost zachránit celý svět a není to ani možné, není to v našich silách. A tuhle nepříjemnou pravdu si zřejmě budeme muset přiznat, budeme ji muset vyslovit a někteří lidé, kteří sem pod jakýmsi dojmem lepšího života putují, už se sem nedostanou právě proto, že jich je tak mnoho. Kdyby přišlo pár, bez problémů se ztratí, pokud přijdou statisíce a miliony, nebudeme jim to moci dovolit," dodal.

Podle langšádlové musí mít Evropská unie musí mít velmi důslednou návratovou politiku pro všechny ekonomické migranty, kterých je asi 75 % těch, kteří se v posledních měsících do Evropy dostali. "Ano, my máme být solidární k těm, kteří jsou ohroženi na životech. Máme být solidární a máme pomáhat již v místě konfliktu. Dovedu si představit i aktivní přesídlovací politiku pro rodiny s dětmi, které budou bezpečnostně prověřeny. Dovedu si představit pomoc lidem starým, nemocným. Ale to, co se odehrává v posledních měsících, je opravdu neúnosné. A velká část těch, kteří se do Evropy dostali, jsou ekonomičtí migranti a u nich musí být velmi důsledná návratová politika," dodala.