ROZHOVOR | Česko je ve velkém nebezpečí, pozor na všehoschopné zabijáky, varuje Keller

ROZHOVOR - Evropa se nachází ve stádiu krize a v ohrožení je i Česká republika. V e-mailovém rozhovoru pro EuroZprávy.cz na to upozornil sociolog a europoslanec Jan Keller (ČSSD), který varuje, že jsme situaci s uprchlíky nejen podcenili, ale podceňujeme ji i nadále.

V jakém stavu se nyní Evropa nachází?

Evropa je nyní ve stadiu vážné krize. Na jaře ukázalo dramatické dění kolem Řecka, že vznikla trhlina mezi Severem a Jihem Evropy. Někteří začali dokonce mluvit o tom, že Řecko se fakticky stalo protektorátem Německa. Myslím si, že takhle jednoduše to říci nelze, prasklina na severojižní ose je však povážlivá. Nyní k ní přibývá vážná neshoda mezi Západem a východem ohledně toho, jak řešit krizi s uprchlíky. Západ má pocit, že Východ je nedostatečně solidární, Východ má pocit, že hezké řeči o solidaritě jen maskují neschopnost a neochotu zabývat se příčinami vlny migrantů.

Když se podíváte na události posledních týdnů, zavírání hranic, vyhlašování krizového stavu, povolávání armád, o čem to podle Vás vypovídá?

O tom, že evropská integrace se dostala do velice křehkého bodu. Byla oslabena schopnost členských zemí chránit své teritorium, nevznikla však odpovídající ochrana vnějších hranic Evropy. Vnější hranice jsou děravé a propustné. Ibviňováni nejsou ti, kteří je nedokáží, anebo nechtějí zabezpečit, ale ti, kteří se ve vzniklé nouzi snaží ochránit aspoň hranice svých vlastních států. Státy jsou obviňovány z toho, že chtějí plnit své povinnosti v situaci, kdy Evropa ty své neplní.

Itálie kvůli uprchlíkům už delší dobu volala po pomoci Evropské unie. Dalo by se říct, že jsme situaci podcenili?

Nejen že jsme ji hrubě podcenili, ale podceňujeme ji doposud. Místo racionálních návrhů, jak situaci řešit, zaznívá Evropským parlamentem jen dlouhotrvající potlesk odměňující jednak plané fráze, jdnak neskutečné výroky o tom, že bychom se měli zamyslet, zda nenastal čas něco podniknout. Pokud by chtěl někdo zachytit na fotografii, jak vypadá impotence bez závoje, mohl bych ho v Bruselu provést řadou zajímavých míst.

Kdo je podle Vás za současnou krizi odpovědný?

To by vydalo na tlustou knihu. Některé příčiny dnešní krize jsou starého data a souvisí s politikou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, s absencí účinné ekologické politiky, se zájmy největších zbrojařských koncernů. Jiné jsou střednědobé a pojí se s věcmi, jako je destabilizace Iráku, Libye, Sýrie a dalších zemí. JIné jsou zcela čerstvé a souvisí například s krácením finanční pomoci pro instituce OSN zabezpečující jakés takés přežívání milionů uprclhíků v utečeneckých táborech na Středním východě. Seznam viníků nedosahuje sice délky seznamu obětí, ale i tak je obsáhlý a usvěduje Evrepskou unii z naprosté absence srozumitelné zahraniční politiky.

Objevují se názory, že současná uprchlická krize vyhovuje USA, např. z důvodu oslabení EU, či dokonce že ji mají Spojené státy na svědomí. Co si o tom myslíte?

Důkazy pro takové ptvrzení byste sháněli stejně těžko jako důkazy o tom, kdo má prsty v 11. září 2001. No a bez důkazů nelze nikoho obviňovat, to je přece jasné.

Měly by se do řešení uprchlické problematiky zapojit i další státy mimo EU, resp. mimo Evropu?

To záleží na tom, v jakém směru by se zapojily. V každém případě by člověk čekal, že pohroma tak obrovských rozměrů bude země spíše spojovat. Jestliže je naopak rozdělí, bude to poslední hřebíček.

Neustále se hovoří o nutnosti navrcení uprchlíků nebo o zřízení azylových center v zemích, ze kterých utíkají. Je to vše zatím jen v teoretické rovině, nebo se na nějakém řešení skutečně pracuje?

Jak už jsem se zmínilm zatím se pracuje hlavně na tom, aby byly sníženy příspěvky bohatých zemí, které by zajistily, že lidé v uprchlických táborech nezemřou hladem. Podle německých médií klesly příspěvky pro příslušné instituce OSN na padesát centů na osobu a den. za tento obnos by měla být zajištěna pro každého strava, oblečení a bydlení. Diví se ještě někdo, že ti lidé odtamtud utíkají?

Neměla by EU vystoupit i s dalšími možnosti řešení, než jen s kvótami? Zatím se totiž zdá, že všechny země berou situaci do svých rukou, řeší ji po svém a chybí celoevropské řešení.

Kvóty neřeší vůbec nic, jsou jen povzbuzením pro mafie pašeráků, že svoji práci dělají dobře a že o ni hned tak nepřijdou.

Je Česká republika v nebezpečí?

Česká republika je dokonce v trojím velkém nebezpečí. To první spočívá v tom, že nám budou vnuceny kvóty (rozhovor byl veden před úterním schválením kvót, pozn. red.), což, podle mého názoru, může snadno vést k pádu vlády, k politické krizi a ke vzestupu skutečně xenofobních uskupení. Druhé spočívá v tom, že nám velké a početné evropské země budou přikazovat, co máme dělat. Dlskedky by byly stejné jako v prvném případě. A konečně třetí nebezpeční spočívá v tom, že se Evropa rozpadne a to, co zbylo po Československu, se v tomto prostoru stane naprosto bezprizorní.

Na kolik je migrační vlna spojena s radikálním islámem? Souhlasíte s názorem, že uprchlík = islámský extremista?

Myslím si, že by úplně stačilo, pokud by bylo mezi uprchlíky jedno jediné procento extremistů. Při statisícových počtech to vydá na obstojně početné šiky všehoschopných zabijáků.

Jak by podle Vás měla v následujících dnech a týdnech Evropa a Česká republika postupovat?

Evropa by měla už konečně přejít od řečí o ochraně vnějších hranic k jejich skutečné ochraně. Česká republika by měla odmítat kvóty do té doby, než bude taková ochrana zabezpečena. Jinak bude zástup migrantů, které nám budou postupně přidělovat, prakticky nekonečný.

Související

Jan Keller Rozhovor

Kdo chce, aby Češi zůstali chudí? Jan Keller pro EZ hovořil o situaci v Evropě

ROZHOVOR - Europoslanec a sociolog Jan Keller se dlouhodobě zaměřuje na problémy současné společnosti. Levicový intelektuál je profesorem Ostravské univerzity a svůj mandát v Evropském parlamentu již nebude obhajovat. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tentokrát problematika institucí Evropské unie zůstala stranou a zeptali jsme se na problémy středních vrstev nejen v České republice, ale i v Evropě.

Více souvisejících

Jan Keller (sociolog) rozhovor uprchlíci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Dmitrij Medveděv

Medveděv: Litva by mohla zmizet z mapy. NATO mu nepomůže, článek 5 by neaktivovalo

Bývalý ruský prezident a současný místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv prohlásil, že Litva by mohla zmizet z mapy světa, pokud zruší svůj ústavní zákaz rozmístění jaderných zbraní. Ruský představitel tak reagoval na nedávné kroky litevského parlamentu, který směřuje ke změně ústavy. Medveděv zároveň zpochybnil ochranu pobaltské země ze strany Severoatlantické aliance. Podle jeho slov by NATO v případě ruské reakce neaktivovalo článek 5 o společné obraně.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin svalil vinu za rozpoutání války na Ukrajině na NATO a západní vlády

Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 6 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy