ROZHOVOR | Česko je ve velkém nebezpečí, pozor na všehoschopné zabijáky, varuje Keller

ROZHOVOR - Evropa se nachází ve stádiu krize a v ohrožení je i Česká republika. V e-mailovém rozhovoru pro EuroZprávy.cz na to upozornil sociolog a europoslanec Jan Keller (ČSSD), který varuje, že jsme situaci s uprchlíky nejen podcenili, ale podceňujeme ji i nadále.

V jakém stavu se nyní Evropa nachází?

Evropa je nyní ve stadiu vážné krize. Na jaře ukázalo dramatické dění kolem Řecka, že vznikla trhlina mezi Severem a Jihem Evropy. Někteří začali dokonce mluvit o tom, že Řecko se fakticky stalo protektorátem Německa. Myslím si, že takhle jednoduše to říci nelze, prasklina na severojižní ose je však povážlivá. Nyní k ní přibývá vážná neshoda mezi Západem a východem ohledně toho, jak řešit krizi s uprchlíky. Západ má pocit, že Východ je nedostatečně solidární, Východ má pocit, že hezké řeči o solidaritě jen maskují neschopnost a neochotu zabývat se příčinami vlny migrantů.

Když se podíváte na události posledních týdnů, zavírání hranic, vyhlašování krizového stavu, povolávání armád, o čem to podle Vás vypovídá?

O tom, že evropská integrace se dostala do velice křehkého bodu. Byla oslabena schopnost členských zemí chránit své teritorium, nevznikla však odpovídající ochrana vnějších hranic Evropy. Vnější hranice jsou děravé a propustné. Ibviňováni nejsou ti, kteří je nedokáží, anebo nechtějí zabezpečit, ale ti, kteří se ve vzniklé nouzi snaží ochránit aspoň hranice svých vlastních států. Státy jsou obviňovány z toho, že chtějí plnit své povinnosti v situaci, kdy Evropa ty své neplní.

Itálie kvůli uprchlíkům už delší dobu volala po pomoci Evropské unie. Dalo by se říct, že jsme situaci podcenili?

Nejen že jsme ji hrubě podcenili, ale podceňujeme ji doposud. Místo racionálních návrhů, jak situaci řešit, zaznívá Evropským parlamentem jen dlouhotrvající potlesk odměňující jednak plané fráze, jdnak neskutečné výroky o tom, že bychom se měli zamyslet, zda nenastal čas něco podniknout. Pokud by chtěl někdo zachytit na fotografii, jak vypadá impotence bez závoje, mohl bych ho v Bruselu provést řadou zajímavých míst.

Kdo je podle Vás za současnou krizi odpovědný?

To by vydalo na tlustou knihu. Některé příčiny dnešní krize jsou starého data a souvisí s politikou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, s absencí účinné ekologické politiky, se zájmy největších zbrojařských koncernů. Jiné jsou střednědobé a pojí se s věcmi, jako je destabilizace Iráku, Libye, Sýrie a dalších zemí. JIné jsou zcela čerstvé a souvisí například s krácením finanční pomoci pro instituce OSN zabezpečující jakés takés přežívání milionů uprclhíků v utečeneckých táborech na Středním východě. Seznam viníků nedosahuje sice délky seznamu obětí, ale i tak je obsáhlý a usvěduje Evrepskou unii z naprosté absence srozumitelné zahraniční politiky.

Objevují se názory, že současná uprchlická krize vyhovuje USA, např. z důvodu oslabení EU, či dokonce že ji mají Spojené státy na svědomí. Co si o tom myslíte?

Důkazy pro takové ptvrzení byste sháněli stejně těžko jako důkazy o tom, kdo má prsty v 11. září 2001. No a bez důkazů nelze nikoho obviňovat, to je přece jasné.

Měly by se do řešení uprchlické problematiky zapojit i další státy mimo EU, resp. mimo Evropu?

To záleží na tom, v jakém směru by se zapojily. V každém případě by člověk čekal, že pohroma tak obrovských rozměrů bude země spíše spojovat. Jestliže je naopak rozdělí, bude to poslední hřebíček.

Neustále se hovoří o nutnosti navrcení uprchlíků nebo o zřízení azylových center v zemích, ze kterých utíkají. Je to vše zatím jen v teoretické rovině, nebo se na nějakém řešení skutečně pracuje?

Jak už jsem se zmínilm zatím se pracuje hlavně na tom, aby byly sníženy příspěvky bohatých zemí, které by zajistily, že lidé v uprchlických táborech nezemřou hladem. Podle německých médií klesly příspěvky pro příslušné instituce OSN na padesát centů na osobu a den. za tento obnos by měla být zajištěna pro každého strava, oblečení a bydlení. Diví se ještě někdo, že ti lidé odtamtud utíkají?

Neměla by EU vystoupit i s dalšími možnosti řešení, než jen s kvótami? Zatím se totiž zdá, že všechny země berou situaci do svých rukou, řeší ji po svém a chybí celoevropské řešení.

Kvóty neřeší vůbec nic, jsou jen povzbuzením pro mafie pašeráků, že svoji práci dělají dobře a že o ni hned tak nepřijdou.

Je Česká republika v nebezpečí?

Česká republika je dokonce v trojím velkém nebezpečí. To první spočívá v tom, že nám budou vnuceny kvóty (rozhovor byl veden před úterním schválením kvót, pozn. red.), což, podle mého názoru, může snadno vést k pádu vlády, k politické krizi a ke vzestupu skutečně xenofobních uskupení. Druhé spočívá v tom, že nám velké a početné evropské země budou přikazovat, co máme dělat. Dlskedky by byly stejné jako v prvném případě. A konečně třetí nebezpeční spočívá v tom, že se Evropa rozpadne a to, co zbylo po Československu, se v tomto prostoru stane naprosto bezprizorní.

Na kolik je migrační vlna spojena s radikálním islámem? Souhlasíte s názorem, že uprchlík = islámský extremista?

Myslím si, že by úplně stačilo, pokud by bylo mezi uprchlíky jedno jediné procento extremistů. Při statisícových počtech to vydá na obstojně početné šiky všehoschopných zabijáků.

Jak by podle Vás měla v následujících dnech a týdnech Evropa a Česká republika postupovat?

Evropa by měla už konečně přejít od řečí o ochraně vnějších hranic k jejich skutečné ochraně. Česká republika by měla odmítat kvóty do té doby, než bude taková ochrana zabezpečena. Jinak bude zástup migrantů, které nám budou postupně přidělovat, prakticky nekonečný.

Související

Jan Keller Rozhovor

Kdo chce, aby Češi zůstali chudí? Jan Keller pro EZ hovořil o situaci v Evropě

ROZHOVOR - Europoslanec a sociolog Jan Keller se dlouhodobě zaměřuje na problémy současné společnosti. Levicový intelektuál je profesorem Ostravské univerzity a svůj mandát v Evropském parlamentu již nebude obhajovat. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tentokrát problematika institucí Evropské unie zůstala stranou a zeptali jsme se na problémy středních vrstev nejen v České republice, ale i v Evropě.

Více souvisejících

Jan Keller (sociolog) rozhovor uprchlíci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

před 1 hodinou

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

před 1 hodinou

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

před 2 hodinami

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

před 3 hodinami

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

před 4 hodinami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 5 hodinami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 7 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 8 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 10 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 11 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 12 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 12 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy