ROZHOVOR | Česko je ve velkém nebezpečí, pozor na všehoschopné zabijáky, varuje Keller

ROZHOVOR - Evropa se nachází ve stádiu krize a v ohrožení je i Česká republika. V e-mailovém rozhovoru pro EuroZprávy.cz na to upozornil sociolog a europoslanec Jan Keller (ČSSD), který varuje, že jsme situaci s uprchlíky nejen podcenili, ale podceňujeme ji i nadále.

Deník Shopaholičky

V jakém stavu se nyní Evropa nachází?

Evropa je nyní ve stadiu vážné krize. Na jaře ukázalo dramatické dění kolem Řecka, že vznikla trhlina mezi Severem a Jihem Evropy. Někteří začali dokonce mluvit o tom, že Řecko se fakticky stalo protektorátem Německa. Myslím si, že takhle jednoduše to říci nelze, prasklina na severojižní ose je však povážlivá. Nyní k ní přibývá vážná neshoda mezi Západem a východem ohledně toho, jak řešit krizi s uprchlíky. Západ má pocit, že Východ je nedostatečně solidární, Východ má pocit, že hezké řeči o solidaritě jen maskují neschopnost a neochotu zabývat se příčinami vlny migrantů.

Když se podíváte na události posledních týdnů, zavírání hranic, vyhlašování krizového stavu, povolávání armád, o čem to podle Vás vypovídá?

O tom, že evropská integrace se dostala do velice křehkého bodu. Byla oslabena schopnost členských zemí chránit své teritorium, nevznikla však odpovídající ochrana vnějších hranic Evropy. Vnější hranice jsou děravé a propustné. Ibviňováni nejsou ti, kteří je nedokáží, anebo nechtějí zabezpečit, ale ti, kteří se ve vzniklé nouzi snaží ochránit aspoň hranice svých vlastních států. Státy jsou obviňovány z toho, že chtějí plnit své povinnosti v situaci, kdy Evropa ty své neplní.

Itálie kvůli uprchlíkům už delší dobu volala po pomoci Evropské unie. Dalo by se říct, že jsme situaci podcenili?

Nejen že jsme ji hrubě podcenili, ale podceňujeme ji doposud. Místo racionálních návrhů, jak situaci řešit, zaznívá Evropským parlamentem jen dlouhotrvající potlesk odměňující jednak plané fráze, jdnak neskutečné výroky o tom, že bychom se měli zamyslet, zda nenastal čas něco podniknout. Pokud by chtěl někdo zachytit na fotografii, jak vypadá impotence bez závoje, mohl bych ho v Bruselu provést řadou zajímavých míst.

Kdo je podle Vás za současnou krizi odpovědný?

To by vydalo na tlustou knihu. Některé příčiny dnešní krize jsou starého data a souvisí s politikou Světové banky a Mezinárodního měnového fondu, s absencí účinné ekologické politiky, se zájmy největších zbrojařských koncernů. Jiné jsou střednědobé a pojí se s věcmi, jako je destabilizace Iráku, Libye, Sýrie a dalších zemí. JIné jsou zcela čerstvé a souvisí například s krácením finanční pomoci pro instituce OSN zabezpečující jakés takés přežívání milionů uprclhíků v utečeneckých táborech na Středním východě. Seznam viníků nedosahuje sice délky seznamu obětí, ale i tak je obsáhlý a usvěduje Evrepskou unii z naprosté absence srozumitelné zahraniční politiky.

Objevují se názory, že současná uprchlická krize vyhovuje USA, např. z důvodu oslabení EU, či dokonce že ji mají Spojené státy na svědomí. Co si o tom myslíte?

Důkazy pro takové ptvrzení byste sháněli stejně těžko jako důkazy o tom, kdo má prsty v 11. září 2001. No a bez důkazů nelze nikoho obviňovat, to je přece jasné.

Měly by se do řešení uprchlické problematiky zapojit i další státy mimo EU, resp. mimo Evropu?

To záleží na tom, v jakém směru by se zapojily. V každém případě by člověk čekal, že pohroma tak obrovských rozměrů bude země spíše spojovat. Jestliže je naopak rozdělí, bude to poslední hřebíček.

Neustále se hovoří o nutnosti navrcení uprchlíků nebo o zřízení azylových center v zemích, ze kterých utíkají. Je to vše zatím jen v teoretické rovině, nebo se na nějakém řešení skutečně pracuje?

Jak už jsem se zmínilm zatím se pracuje hlavně na tom, aby byly sníženy příspěvky bohatých zemí, které by zajistily, že lidé v uprchlických táborech nezemřou hladem. Podle německých médií klesly příspěvky pro příslušné instituce OSN na padesát centů na osobu a den. za tento obnos by měla být zajištěna pro každého strava, oblečení a bydlení. Diví se ještě někdo, že ti lidé odtamtud utíkají?

Neměla by EU vystoupit i s dalšími možnosti řešení, než jen s kvótami? Zatím se totiž zdá, že všechny země berou situaci do svých rukou, řeší ji po svém a chybí celoevropské řešení.

Kvóty neřeší vůbec nic, jsou jen povzbuzením pro mafie pašeráků, že svoji práci dělají dobře a že o ni hned tak nepřijdou.

Je Česká republika v nebezpečí?

Česká republika je dokonce v trojím velkém nebezpečí. To první spočívá v tom, že nám budou vnuceny kvóty (rozhovor byl veden před úterním schválením kvót, pozn. red.), což, podle mého názoru, může snadno vést k pádu vlády, k politické krizi a ke vzestupu skutečně xenofobních uskupení. Druhé spočívá v tom, že nám velké a početné evropské země budou přikazovat, co máme dělat. Dlskedky by byly stejné jako v prvném případě. A konečně třetí nebezpeční spočívá v tom, že se Evropa rozpadne a to, co zbylo po Československu, se v tomto prostoru stane naprosto bezprizorní.

Na kolik je migrační vlna spojena s radikálním islámem? Souhlasíte s názorem, že uprchlík = islámský extremista?

Myslím si, že by úplně stačilo, pokud by bylo mezi uprchlíky jedno jediné procento extremistů. Při statisícových počtech to vydá na obstojně početné šiky všehoschopných zabijáků.

Jak by podle Vás měla v následujících dnech a týdnech Evropa a Česká republika postupovat?

Evropa by měla už konečně přejít od řečí o ochraně vnějších hranic k jejich skutečné ochraně. Česká republika by měla odmítat kvóty do té doby, než bude taková ochrana zabezpečena. Jinak bude zástup migrantů, které nám budou postupně přidělovat, prakticky nekonečný.

Deník Shopaholičky

Související

Jan Keller Rozhovor

Kdo chce, aby Češi zůstali chudí? Jan Keller pro EZ hovořil o situaci v Evropě

ROZHOVOR - Europoslanec a sociolog Jan Keller se dlouhodobě zaměřuje na problémy současné společnosti. Levicový intelektuál je profesorem Ostravské univerzity a svůj mandát v Evropském parlamentu již nebude obhajovat. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz tentokrát problematika institucí Evropské unie zůstala stranou a zeptali jsme se na problémy středních vrstev nejen v České republice, ale i v Evropě.

Více souvisejících

Jan Keller (sociolog) rozhovor uprchlíci

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 4 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 6 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk

Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy