Povinné kvóty nejsou řešením, píšou česká média. Rozklad EU začal?

Alexander Mitrofanov z deníku Právo si všímá, že vládní koalice zvolila po schválení kvót klidnější postup než slovenský premiér. Ten ihned prohlásil, že dokud bude premiérem, kvóty na Slovensku platit nebudou. "Česká koalice se chová střízlivěji. Teď prohrála, ale házet po Bruselu talíři se nejspíše nechystá. Stačí, že si to rozlila s Německem. Opozice jí nepomůže, protože už pracuje na bodech pro sebe hnojených odporem k unii, která nás přehlasovala," poznamenal.

"Utečenci by měli mít právo si vybrat, kde chtějí v Evropě žít," napsal v komentáři šéfredaktor Mladé fronty Dnes (MfD) Jaroslav Plesl. "Že většina z nich volí země pověstné svou finančně hebkou náručí? To už je zas věcí těchto zemí. A bude to právě tento faktor, který může vést nejen k rozkladu Evropské unie, ale i těchto velkorysých států," míní.

Nyní je podle šéfredaktora MfD už třeba řešit konkrétní dopady velkého počtu přicházejících uprchlíků, jako nedostatek ubytování nebo nejasný systém vzdělávání a pracovního začlenění migrantů.

Je úplně jedno, jestli bude kvóta pro Česko tři, čtyři, pět nebo deset tisíc uprchlíků, míní Petr Honzejk z Hospodářských novin. Podle něj je to šance uvědomit si, že Česká republika je sebevědomou zemí, která dokáže bez problémů absorbovat "pár promile kulturní jinakosti".

"Jsme šťastnou zemí ležící shodou okolností ve šťastné části světa a můžeme, či spíše měli bychom projevit velkorysost. Podobnou jako vůči nám samým projevila Evropa po roce 1989," napsal.

"Problém kvót není v jejich existenci ani v povinném charakteru - i solidarita se řídí pravidly. Problém je v tom, že evropské špičky je považují za řešení, aniž by řešily vnější hranici Schengenu," napsal komentátor Lidových novin Zbyněk Petráček.