Německý přístup k uprchlické krizi selhal. Co bude dále?

Praha - "Uplynulý Silvestr přinesl vystřízlivění, nejen pro ty, co byli během oslav nového roku v rauši, ale i pro všechny, kteří zastávali politiku otevřených dveří při řešení uprchlické či chcete-li migrační krize," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Jen pro začátek, aby bylo jasno. Pomáhat lidem v nouzi, kteří utíkají před smrtí, je nutnost. Ale pokud někdo chápe ochranu jako možnost páchat násilí na ženách, tak se hrubě mýlí. Silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem (a samozřejmě i ty v dalších městech) na ženy ale ukázaly jednak potřebu přehodnotit dosavadní velmi naivní politiku, ale také nebezpečnost dosavadního zcela nedůsledného přístupu.

Bylo nabíledni, že mezi statisíci příchozích do Evropy nejsou jen lidé prchající před válkou a hledající bezpečí, nýbrž i jedinci ne zrovna ctnostné povahy, kteří chtějí jen zneužívat ochotu evropských států pomoci. Důsledky této naivity řady evropských politiků se musely dostavit dříve nebo později.

Německý posilvestrovský obrat

Komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster hlásá v titulku svého komentáře, že „tento den (tj. Silvestr roku 2015) vejde do dějin Spolkové republiky." Něco na tom nejspíše opravdu bude, protože i povrchní pozorovatel může vnímat celkový posun v diskusi k většímu realismu. Cenou za „prozření" ale bylo fyzické napadení pravděpodobně několika stovek žen.

V komentáři tento posun ilustruje nedávná kauza Josefa Schustera, předsedy německých židovských obcí. Ten prohlásil, že je třeba poskytnout útočiště uprchlíkům, ale jedním dechem dodal, že přijde den, kdy bude nutné vymezit pravidla. Natrvalo podle něho nelze všechny přijmout, přičemž měl na mysli lidi z kultur, jejichž postoje k rovnoprávnosti žen, styku s homosexuály či pohled na Židy odporují západním hodnotám.

Neřekl nic skandálního, ale dovedete si asi představit, čím si potom musel projít, protože byl vláčený bahnem jako rasista a xenofob. V zmíněném komentáři se píše, že jakýsi komentátor požadoval v jedné debatě, aby se o Centrální židovské radě hovořilo jen jako o „Rasistické centrální židovské radě."

A dnes? Po onom osudovém Silvestru dávají šéfovi německých židovských obcí prakticky všichni fakticky za pravdu. Nyní i dříve socialisté (SPD), jejíž postoj vůči imigraci byl do konce minulého roku velmi liberální, obrátila o 180 stupňů, a volá po rychlém navrácení odmítnutých. Slýcháme zkrátka ze všech stran, že lidi, kteří porušují pravidla dané země, by měli být vyhoštěni.

Dočíst se dnes můžeme věci, které by dříve byly označeny za mlýn na vodu stran, jako je např. Alternativa pro Německo známá svojí ostrou protipřistěhovaleckou rétorikou. Přitom onou vodou na mlýn stran brojících proti imigrantům je právě několikadenní zamlčování silvestrovské vlny útoků na ženy v Kolíně i dalších městech. Velmi jednoduše řečeno, největším spojencem populistů a krajní pravice je politická korektnost. Jedině otevřená a věcná diskuse je šancí k řešení situace, která se stala neudržitelnou.

Prioritou musí být snížení počtu příchozích

Vraťme se ale k celkové situaci kolem uprchlické krize. Jak už jsem naznačil na začátku, nejméně od pařížských útoků se ukazuje, že uprchlická politika nejen Německa, ale i dalších zemí, která zanedbávala rizika, se ukázala jako nesprávná. Pravdu měli ti, kteří varovali, že rozhodně ne všichni přicházejí do Evropy s dobrými úmysly. I Německo, resp. kancléřka Merkelová prohlašuje, že příliv běženců je nutné snížit mj. kvůli tomu, aby bylo možné dobře integrovat ty stávající.

Není divu, zvláště když vezmeme v potaz skutečnost, že mezi příchozími je nezanedbatelný podíl těch, kteří nárok na azyl nemají (nehrozí jim doma pronásledování ani smrt), a situace už se začala stávat neúnosnou. Také Mark Rutte, premiér Nizozemska, které nyní předsedá Radě EU, považuje snížení počtu příchozích za jednu z priorit. Stávající čísla podle něho nemohou pokračovat.

Ekonomické migranty a obecně všechny odmítnuté žadatele o azyl bychom proto měli rychleji vyhostit a posílat zpět domů. O nutnosti navracet se mluví už několik měsíců, realita ale zůstává daleko za očekáváním. V Německu v prvních bylo v prvních jedenácti měsících vyhoštěno 18363. To je sice více než za celý rok 2014, kdy to bylo 10 884, nicméně stále nepatrnou hrstkou mezi všemi odmítnutými.

Stejně tak by měli být navráceni všichni, kteří zneužívají štědrosti a solidarity evropských států, a na jejich území páchají trestné činy a dokonce napadají obyvatele zemí, které projevily ochotu pomoci. Jsem přesvědčen o tom, že většina lidí se chová tak, jak by měli, bohužel ale ne všichni a podle toho se musíme zařídit.

Ano, Evropa musí umět být solidární s těmi, kteří pomoc opravdu potřebují, a chtějí žít ve své hostitelské zemi v pokoji s dalšími lidmi. Vedle solidarity je ale nutné, aby zafungovala i účinná represe, na což bohužel mnozí zapomínají či donedávna zapomínali.

Na závěr můžu dodat jediné. Každý dělá chyby a vždycky říkám, že první věcí je umět si chybu přiznat. Pro německé politiky dnes platí více jak jindy přísloví: Slepý není ten, kdo nevidí, ale ten, kdo vidět nechce. Pokud se rychle nevzpamatujeme, těžko budeme čelit situacím, jichž jsme byli svědky například v Paříži nebo nyní v Kolíně.

Související

Evropská unie

Česko a další státy EU požadují kvůli migraci omezení zákonů o lidských právech

Velká Británie se připojila k řadě tvrdých evropských vlád, které společně požadují omezení zákonů o lidských právech. Cílem tohoto kroku je usnadnit realizaci migračních dohod s třetími zeměmi, například ve rwandském stylu, a zjednodušit deportaci většího počtu zahraničních zločinců. Neoficiální prohlášení, které vzešlo ze zasedání Rady Evropy ve Štrasburku, podepsalo celkem dvacet sedm ze 46 členských států Rady.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusové zaútočili u ukrajinského pobřeží na dvě zahraniční lodě

Ruská armáda pokračuje v cílených útocích na civilní námořní dopravu v Černém moři. V pondělí zasáhly ruské bezpilotní letouny další dvě nákladní lodě v blízkosti ukrajinského pobřeží. Podle informací ukrajinského ministerstva pro rozvoj komunit a území se jedná o promyšlenou strategii, jejímž cílem je ochromit mezinárodní obchod a zastrašit rejdaře využívající ukrajinské přístavy.

včera

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice)

Rozhodnuto. Posádka ISS se poprvé v historii kvůli zdravotním problémům vrací na Zemi

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) přistoupil k bezprecedentnímu kroku. Čtyřčlenná posádka mise Crew-11 se z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) vrátí na Zemi o více než měsíc dříve, než bylo původně v plánu. Důvodem je nespecifikovaný zdravotní problém jednoho z členů týmu, jehož identitu úřad z důvodu ochrany soukromí tají. Jde o historicky první případ, kdy NASA zkrátila pobyt na ISS z lékařských důvodů.

včera

Demonstrace v Íránu

Mrtvých v Íránu je už 650. Chameneí slaví vítězství nad nepřáteli

Bilance obětí brutálních zásahů proti íránským demonstrantům neustále stoupá a podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace Iran Human Rights se počet mrtvých vyšplhal již na 648 osob. Mezi zabitými je i devět dětí mladších osmnácti let, což jen podtrhuje bezohlednost, s jakou režim proti vlastnímu obyvatelstvu postupuje. Od začátku nepokojů, které vypukly koncem prosince, byly navíc zraněny tisíce lidí, přičemž mezinárodní organizace mají kvůli informační blokádě jen omezené možnosti, jak situaci v terénu monitorovat.

včera

Prezident Trump

Z nitra EU přichází důrazné varování: Pokud Trump silou převezme Grónsko, bude to definitivní konec

Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius se v pondělí nečekaně ostře vložil do sílícího diplomatického sporu o budoucnost Grónska. Během bezpečnostní konference ve Švédsku varoval, že pokud by se Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa pokusily o vojenské ovládnutí tohoto arktického území, znamenalo by to definitivní konec Severoatlantické aliance. Kubilius se tak stal nejvýše postaveným představitelem EU, který veřejně podpořil dřívější slova dánské premiérky Mette Frederiksenové.

včera

Prezident Trump

Grónsko brání dvě psí spřežení, vysmívá se Trump. Pořádně se plete

Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska nabírá na nebývalé intenzitě. Během nedělního rozhovoru s novináři na palubě Air Force One prezident zdůraznil, že Spojené státy nemají zájem o krátkodobý pronájem, ale o trvalou akvizici tohoto strategického arktického území. Podle jeho slov je tento krok nevyhnutelný pro zajištění bezpečnosti USA i celé Severoatlantické aliance.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO v reakci na zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech řeší bezpečnost v Arktidě

Severoatlantická aliance reaguje na měnící se geopolitickou realitu a zvyšující se aktivitu Ruska a Číny v polárních oblastech. Generální tajemník NATO Mark Rutte během návštěvy v chorvatském Záhřebu potvrdil, že členské státy intenzivně jednají o konkrétních praktických krocích, které zajistí kolektivní bezpečnost v Arktidě. Podle Rutteho je ochrana tohoto regionu nyní pro Alianci naprostou prioritou.

včera

Demonstrace v Íránu

Jsme připraveni na válku, odpovíme drtivou silou, vzkazuje Írán Trumpovi

Situace v Íránu se po třech týdnech masových nepokojů dostala do kritické fáze, kdy brutální zásahy tamního režimu vyvolaly vlnu mezinárodního zděšení. Americký prezident Donald Trump v reakci na eskalaci násilí pohrozil razantními kroky a naznačil, že Spojené státy zvažují přímou intervenci. Podle Washingtonu totiž íránské špičky svým chováním k vlastním lidem překročily veškeré přípustné meze.

včera

včera

Marine Le Pen na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Le Penová bojuje o kandidaturu. Soud rozhodne, jestli se může stát prezidentkou

V úterý 13. ledna 2026 začíná v Paříži klíčové odvolací řízení, které rozhodne o politické budoucnosti Marine Le Penové. Tato dlouholetá tvář francouzské krajní pravice bojuje o zrušení pětiletého zákazu kandidatury, který jí loni v březnu uložil soud za zpronevěru fondů Evropského parlamentu. Pokud neuspěje, její sen o prezidentském úřadu v roce 2027 se definitivně rozplyne a žezlo v rámci Národního sdružení (RN) pravděpodobně definitivně převezme její chráněnec Jordan Bardella.

včera

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Motoristé řeší, kam s Turkem. Možná pro něj našli místo

Vládní koalice pod vedením Andreje Babiše hledá způsob, jak vyřešit patovou situaci ohledně angažmá Filipa Turka v nové exekutivě. Poté, co prezident Petr Pavel odmítl Turka jmenovat ministrem životního prostředí, se jako průchodné řešení jeví zřízení zcela nového postu. 

včera

guantanamo, u.s. base

Vězněn bez soudu, mučen od CIA. Údajný terorista dostal tučné odškodné, na svobodu ho přesto nepustili

Britská vláda vyplatila „významné“ odškodné vězni z Guantánama, který byl mučen americkou CIA a bez soudu zůstává za mřížemi již téměř dvě desetiletí. Abú Zubajda, vlastním jménem Zajn al-Abidin Muhammad Husajn, byl vůbec prvním zadrženým, na němž Spojené státy po útocích z 11. září 2001 testovaly takzvané „posílené vyšetřovací techniky“. Ačkoli byl původně označen za vysoce postaveného člena al-Káidy, americká vláda toto tvrzení později oficiálně stáhla.

včera

Prezident Trump

Kuba jako další Trumpův cíl? Pohrozil jí kompletním zastavením dodávek ropy

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Kubu a vyzývá tamní komunistické vedení k uzavření dohody s Washingtonem. V nedělním prohlášení varoval, že po nedávném dopadení venezuelského lídra Nicoláse Madura americkými silami dojde k úplnému zastavení dodávek venezuelské ropy i peněz na ostrov. Trump zdůraznil, že Havana již nebude moci spoléhat na pomoc, kterou čerpala po celá desetiletí, a doporučil kubánským představitelům, aby vyjednávali, dokud není pozdě.

včera

Odpálení rakety ATACMS.

Britové vyvinou pro Ukrajinu balistickou střelu. Nightfall bude zasahovat cíle hluboko v Rusku

Britské ministerstvo obrany oznámilo zahájení ambiciózního projektu s kódovým označením Nightfall, jehož cílem je vyvinout novou generaci taktických balistických střel pro Ukrajinu. Tento krok má výrazně posílit palebnou sílu ukrajinské armády v jejím boji proti ruské agresi a umožnit jí zasahovat cíle hluboko v týlu nepřítele. Británie tímto krokem potvrzuje svůj dlouhodobý závazek podporovat obranyschopnost Kyjeva i v roce 2026.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Vojenský zásah není jedinou možností. Jaké kroky USA zvažují v Íránu?

Americký prezident Donald Trump začal intenzivně zvažovat vojenský zásah v Íránu, zatímco v této blízkovýchodní zemi dramaticky narůstá počet obětí protirežimních protestů. Podle zdrojů z Bílého domu byl šéf Spojených států v posledních dnech podrobně seznámen s řadou variant, jak na stupňující se násilí teheránské teokracie reagovat. Trump dal jasně najevo, že pokud íránské vedení nepřestane s vražděním civilistů, USA jsou připraveny k tvrdé odvetě.

včera

Demonstrace v Íránu

Protesty v Íránu mají stovky mrtvých, Trump zvažuje vojenský zásah

Iránský teokratický režim se pod náporem rozsáhlých nepokojů ocitá v jedné z nejvážnějších krizí své historie. Zatímco ulice íránských měst už třetím týdnem zaplňují davy volající po zásadní změně, náboženské špičky v Teheránu se snaží udržet moc pomocí brutálních represí. I když vládnoucí klerikové v minulosti podobné vlny odporu ustáli, současná situace působí mnohem křehčeji kvůli souběhu domácí nespokojenosti a stupňujícího se tlaku ze strany Spojených států.

včera

včera

11. ledna 2026 21:52

Loučil se i Biden. V USA pohřbili předčasně zesnulou vnučku Kennedyho

Kennedyovi dali v týdnu sbohem Tatianě Schlossbergové. Vnučka někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho zemřela ve věku pouhých 35 let. Pohřbu se kromě členů rodiny zúčastnili i politici či jiné slavné tváře. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy