Německý přístup k uprchlické krizi selhal. Co bude dále?

Praha - "Uplynulý Silvestr přinesl vystřízlivění, nejen pro ty, co byli během oslav nového roku v rauši, ale i pro všechny, kteří zastávali politiku otevřených dveří při řešení uprchlické či chcete-li migrační krize," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Jen pro začátek, aby bylo jasno. Pomáhat lidem v nouzi, kteří utíkají před smrtí, je nutnost. Ale pokud někdo chápe ochranu jako možnost páchat násilí na ženách, tak se hrubě mýlí. Silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem (a samozřejmě i ty v dalších městech) na ženy ale ukázaly jednak potřebu přehodnotit dosavadní velmi naivní politiku, ale také nebezpečnost dosavadního zcela nedůsledného přístupu.

Bylo nabíledni, že mezi statisíci příchozích do Evropy nejsou jen lidé prchající před válkou a hledající bezpečí, nýbrž i jedinci ne zrovna ctnostné povahy, kteří chtějí jen zneužívat ochotu evropských států pomoci. Důsledky této naivity řady evropských politiků se musely dostavit dříve nebo později.

Německý posilvestrovský obrat

Komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster hlásá v titulku svého komentáře, že „tento den (tj. Silvestr roku 2015) vejde do dějin Spolkové republiky." Něco na tom nejspíše opravdu bude, protože i povrchní pozorovatel může vnímat celkový posun v diskusi k většímu realismu. Cenou za „prozření" ale bylo fyzické napadení pravděpodobně několika stovek žen.

V komentáři tento posun ilustruje nedávná kauza Josefa Schustera, předsedy německých židovských obcí. Ten prohlásil, že je třeba poskytnout útočiště uprchlíkům, ale jedním dechem dodal, že přijde den, kdy bude nutné vymezit pravidla. Natrvalo podle něho nelze všechny přijmout, přičemž měl na mysli lidi z kultur, jejichž postoje k rovnoprávnosti žen, styku s homosexuály či pohled na Židy odporují západním hodnotám.

Neřekl nic skandálního, ale dovedete si asi představit, čím si potom musel projít, protože byl vláčený bahnem jako rasista a xenofob. V zmíněném komentáři se píše, že jakýsi komentátor požadoval v jedné debatě, aby se o Centrální židovské radě hovořilo jen jako o „Rasistické centrální židovské radě."

A dnes? Po onom osudovém Silvestru dávají šéfovi německých židovských obcí prakticky všichni fakticky za pravdu. Nyní i dříve socialisté (SPD), jejíž postoj vůči imigraci byl do konce minulého roku velmi liberální, obrátila o 180 stupňů, a volá po rychlém navrácení odmítnutých. Slýcháme zkrátka ze všech stran, že lidi, kteří porušují pravidla dané země, by měli být vyhoštěni.

Dočíst se dnes můžeme věci, které by dříve byly označeny za mlýn na vodu stran, jako je např. Alternativa pro Německo známá svojí ostrou protipřistěhovaleckou rétorikou. Přitom onou vodou na mlýn stran brojících proti imigrantům je právě několikadenní zamlčování silvestrovské vlny útoků na ženy v Kolíně i dalších městech. Velmi jednoduše řečeno, největším spojencem populistů a krajní pravice je politická korektnost. Jedině otevřená a věcná diskuse je šancí k řešení situace, která se stala neudržitelnou.

Prioritou musí být snížení počtu příchozích

Vraťme se ale k celkové situaci kolem uprchlické krize. Jak už jsem naznačil na začátku, nejméně od pařížských útoků se ukazuje, že uprchlická politika nejen Německa, ale i dalších zemí, která zanedbávala rizika, se ukázala jako nesprávná. Pravdu měli ti, kteří varovali, že rozhodně ne všichni přicházejí do Evropy s dobrými úmysly. I Německo, resp. kancléřka Merkelová prohlašuje, že příliv běženců je nutné snížit mj. kvůli tomu, aby bylo možné dobře integrovat ty stávající.

Není divu, zvláště když vezmeme v potaz skutečnost, že mezi příchozími je nezanedbatelný podíl těch, kteří nárok na azyl nemají (nehrozí jim doma pronásledování ani smrt), a situace už se začala stávat neúnosnou. Také Mark Rutte, premiér Nizozemska, které nyní předsedá Radě EU, považuje snížení počtu příchozích za jednu z priorit. Stávající čísla podle něho nemohou pokračovat.

Ekonomické migranty a obecně všechny odmítnuté žadatele o azyl bychom proto měli rychleji vyhostit a posílat zpět domů. O nutnosti navracet se mluví už několik měsíců, realita ale zůstává daleko za očekáváním. V Německu v prvních bylo v prvních jedenácti měsících vyhoštěno 18363. To je sice více než za celý rok 2014, kdy to bylo 10 884, nicméně stále nepatrnou hrstkou mezi všemi odmítnutými.

Stejně tak by měli být navráceni všichni, kteří zneužívají štědrosti a solidarity evropských států, a na jejich území páchají trestné činy a dokonce napadají obyvatele zemí, které projevily ochotu pomoci. Jsem přesvědčen o tom, že většina lidí se chová tak, jak by měli, bohužel ale ne všichni a podle toho se musíme zařídit.

Ano, Evropa musí umět být solidární s těmi, kteří pomoc opravdu potřebují, a chtějí žít ve své hostitelské zemi v pokoji s dalšími lidmi. Vedle solidarity je ale nutné, aby zafungovala i účinná represe, na což bohužel mnozí zapomínají či donedávna zapomínali.

Na závěr můžu dodat jediné. Každý dělá chyby a vždycky říkám, že první věcí je umět si chybu přiznat. Pro německé politiky dnes platí více jak jindy přísloví: Slepý není ten, kdo nevidí, ale ten, kdo vidět nechce. Pokud se rychle nevzpamatujeme, těžko budeme čelit situacím, jichž jsme byli svědky například v Paříži nebo nyní v Kolíně.

Související

Vláda

Vláda přitvrzuje vůči uprchlíkům z Ukrajiny. Problémy čekají i řidiče

Vláda schválila a posílá do Poslanecké sněmovny soubor zásadních změn, které zpřísňují podmínky pro uprchlíky z Ukrajiny pobývající na území České republiky. Novela zákona přezdívaného „lex Ukrajina“ vznikla na návrh ministerstva vnitra a jejím hlavním cílem je upravit pravidla pro držitele dočasné ochrany. O schválení této legislativní úpravy novináře informoval premiér Andrej Babiš.
Přijímání uprchlíků do Evropy

Evropští ministři budou řešit, co s odmítnutými žadateli o azyl

Evropští ministři se tento pátek sejdou v moldavském hlavním městě Kišiněvě, aby projednali kontroverzní plány na zřizování takzvaných návratových center ve třetích zemích. Tato centra by měla sloužit k deportaci tisíců neúspěšných žadatelů o azyl, kteří do Evropy přicestovali nelegálními cestami. Generální tajemník Rady Evropy Alain Berset v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian potvrdil, že diskuse o těchto uzlech se nyní přesouvá na multilaterální úroveň.

Více souvisejících

uprchlíci Německo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Nikol Pašinjan, arménský premiér

EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana

Vládnoucí proevropská strana v Arménii zvítězila v parlamentních volbách, čímž potvrdila jednoznačný odklon této jihokavkazské země od jejího tradičního spojence, Ruska. Konečné výsledky ukázaly, že strana Občanská smlouva premiéra Nikola Pašinjana si zajistila těsnou většinu v zákonodárném sboru. Naopak opoziční aliance Silná Arménie, vedená rusko-arménským miliardářem Samvelem Karapetjanem, získala ve volbách pětadvacet procent poslaneckých mandátů.

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN

Prezident Petr Pavel v pondělí osobně dorazil do Strakovy akademie, aby se zúčastnil schůze vládního kabinetu. Hlavním důvodem jeho návštěvy byla snaha zkoordinovat s vládními představiteli vystupování českých ústavních činitelů na blížících se vrcholných mezinárodních fórech. Hlava státu chtěla s ministry přímo na místě probrat a vyjasnit své kompetence a možnosti zastupování České republiky navenek.

před 2 hodinami

Čínský prezident Si Ťin-pching

Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem

Čínský vůdce Si Ťin-pching v pondělí dorazil na oficiální návštěvu Severní Koreje. Cesta do Pchjongjangu přichází v době, kdy se Peking snaží znovu posílit svůj vliv nad strategicky významným, ale hluboce nepředvídatelným sousedem. Ačkoli obě země často označují své spojenectví za vztah zpečetěný krví s odkazem na korejskou válku, v posledních letech jejich vazby ochladly a provází je vzájemná nedůvěra. Aktuální návštěva tak podle diplomatických zdrojů BBC a analytiků odráží spíše snahu o získání strategické páky než projev upřímného přátelství.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří

Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.

před 4 hodinami

F-16 Israel Defense Forces

Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu

Izraelská armáda provedla letecké údery v západní a centrální části Íránu poté, co Teherán odpálil rakety směřující na severní Izrael. Jde o vůbec první přímý střet na vlastních územích obou států od chvíle, kdy před dvěma měsíci vstoupilo v platnost příměří. Teherán navíc pohrozil, že nynější útoky jsou pouze začátkem celého týdne nepřetržitých vojenských operací.

před 5 hodinami

Zemětřesení, ilustrační foto

Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste

Jihofilipínský region Mindanao zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně Richterovy škály. Podle Úřadu pro geologický průzkum Spojených států amerických otřesy vyvolaly obrovskou paniku v různých částech souostroví, kde způsobily zřícení budov a vyžádaly si oběti na životech. K události došlo v pondělí v 7:37 hodin ráno místního času v hloubce přibližně 35 kilometrů, přičemž filipínské úřady uvádějí hloubku epicenter kolem 10 kilometrů.

před 6 hodinami

včera

Nikol Pašinjan, arménský premiér

Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky

V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.

včera

Velká cena Monaka 2026 Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu

Italský mladík Kimi Antonelli dominantním způsobem ovládl letošní Velkou cenu Monaka a připsal si již páté vítězství v řadě. Devatenáctiletý pilot týmu Mercedes si na městském okruhu v Monte Carlu suverénně poradil se všemi nástrahami chaotického závodu, který musel být kvůli nehodám a poškození trati dvakrát přerušen výjezdem bezpečnostního vozidla a následně dokonce vyvěšením červených vlajek. Antonelli, který se dnes stal nejmladším vítězem Velké ceny Monaka, si tímto triumfem upevnil vedení v šampionátu a před druhým Lewisem Hamiltonem má nyní náskok 66 bodů.

včera

včera

včera

Brexit, ilustrační foto

Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují

Odchod Velké Británie z Evropské unie byl aktem sabotáže, který zemi každoročně stojí patnáct až třicet miliard liber, což v přepočtu na výkon ekonomiky znamená ztrátu půl až jednoho procenta HDP. Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband to uvedl v příspěvku pro novou knihu sira Anthonyho Seldona s názvem The Brexit Effect, jejíž části zveřejňuje deník The Independent v rámci své nové kampaně za obnovu vztahů s Evropou.

včera

Prezident Trump

Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC prohlásil, že neplánuje stáhnout přibližně padesát tisíc amerických vojáků nasazených v konfliktu s Íránem, dokud nedojde k úplnému ukončení války. V interview, které bylo natočeno v pátek na farmě ve Wisconsinu a zveřejněno v neděli, uvedl, že vojáky nepovažuje za ohrožené. Podle jeho slov disponují Spojené státy nejlepší obranou i ofenzivou, jakou kdy svět viděl, a stažení jednotek před finální dohodou by považoval za bláhovost, protože armádu může ještě využít jako páku při vyjednávání.

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu

Ruský bezpilotní letoun Šáhid v neděli kolem druhé hodiny ranní vážně poškodil přijímací budovu centrálního úložiště vyhořelého jaderného paliva, které se nachází přibližně patnáct kilometrů od odstavené Černobylské jaderné elektrárny. V zasaženém objektu se v době útoku žádné kontejnery s palivem nenacházely a státní operátor Energoatom i Mezinárodní agentura pro atomovou energii potvrdili, že radiace v místě zůstává v normě.

včera

včera

Kirill Dmitrijev

Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí

Petrohradské mezinárodní ekonomické fórum se letos neslo v odlišném duchu než v minulých letech. Optimismus, který v zemi zavládl po srpnovém summitu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým protějškem Donaldem Trumpem na Aljašce, vystřídala realita patové situace na ukrajinském bojišti i v mírových rozhovorech.

včera

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

včera

včera

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

včera

Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky

Český hydrometeorologický ústav vydal novou předpověď počasí na nadcházející týden, která slibuje velmi proměnlivý ráz. První polovina týdne přinese znatelné ochlazení a dešťové srážky, zatímco během víkendu se teploty začnou opět pomalu vracet k letním hodnotám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy