Německý přístup k uprchlické krizi selhal. Co bude dále?

Praha - "Uplynulý Silvestr přinesl vystřízlivění, nejen pro ty, co byli během oslav nového roku v rauši, ale i pro všechny, kteří zastávali politiku otevřených dveří při řešení uprchlické či chcete-li migrační krize," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Jen pro začátek, aby bylo jasno. Pomáhat lidem v nouzi, kteří utíkají před smrtí, je nutnost. Ale pokud někdo chápe ochranu jako možnost páchat násilí na ženách, tak se hrubě mýlí. Silvestrovské útoky v Kolíně nad Rýnem (a samozřejmě i ty v dalších městech) na ženy ale ukázaly jednak potřebu přehodnotit dosavadní velmi naivní politiku, ale také nebezpečnost dosavadního zcela nedůsledného přístupu.

Bylo nabíledni, že mezi statisíci příchozích do Evropy nejsou jen lidé prchající před válkou a hledající bezpečí, nýbrž i jedinci ne zrovna ctnostné povahy, kteří chtějí jen zneužívat ochotu evropských států pomoci. Důsledky této naivity řady evropských politiků se musely dostavit dříve nebo později.

Německý posilvestrovský obrat

Komentátor deníku Die Welt Jacques Schuster hlásá v titulku svého komentáře, že „tento den (tj. Silvestr roku 2015) vejde do dějin Spolkové republiky." Něco na tom nejspíše opravdu bude, protože i povrchní pozorovatel může vnímat celkový posun v diskusi k většímu realismu. Cenou za „prozření" ale bylo fyzické napadení pravděpodobně několika stovek žen.

V komentáři tento posun ilustruje nedávná kauza Josefa Schustera, předsedy německých židovských obcí. Ten prohlásil, že je třeba poskytnout útočiště uprchlíkům, ale jedním dechem dodal, že přijde den, kdy bude nutné vymezit pravidla. Natrvalo podle něho nelze všechny přijmout, přičemž měl na mysli lidi z kultur, jejichž postoje k rovnoprávnosti žen, styku s homosexuály či pohled na Židy odporují západním hodnotám.

Neřekl nic skandálního, ale dovedete si asi představit, čím si potom musel projít, protože byl vláčený bahnem jako rasista a xenofob. V zmíněném komentáři se píše, že jakýsi komentátor požadoval v jedné debatě, aby se o Centrální židovské radě hovořilo jen jako o „Rasistické centrální židovské radě."

A dnes? Po onom osudovém Silvestru dávají šéfovi německých židovských obcí prakticky všichni fakticky za pravdu. Nyní i dříve socialisté (SPD), jejíž postoj vůči imigraci byl do konce minulého roku velmi liberální, obrátila o 180 stupňů, a volá po rychlém navrácení odmítnutých. Slýcháme zkrátka ze všech stran, že lidi, kteří porušují pravidla dané země, by měli být vyhoštěni.

Dočíst se dnes můžeme věci, které by dříve byly označeny za mlýn na vodu stran, jako je např. Alternativa pro Německo známá svojí ostrou protipřistěhovaleckou rétorikou. Přitom onou vodou na mlýn stran brojících proti imigrantům je právě několikadenní zamlčování silvestrovské vlny útoků na ženy v Kolíně i dalších městech. Velmi jednoduše řečeno, největším spojencem populistů a krajní pravice je politická korektnost. Jedině otevřená a věcná diskuse je šancí k řešení situace, která se stala neudržitelnou.

Prioritou musí být snížení počtu příchozích

Vraťme se ale k celkové situaci kolem uprchlické krize. Jak už jsem naznačil na začátku, nejméně od pařížských útoků se ukazuje, že uprchlická politika nejen Německa, ale i dalších zemí, která zanedbávala rizika, se ukázala jako nesprávná. Pravdu měli ti, kteří varovali, že rozhodně ne všichni přicházejí do Evropy s dobrými úmysly. I Německo, resp. kancléřka Merkelová prohlašuje, že příliv běženců je nutné snížit mj. kvůli tomu, aby bylo možné dobře integrovat ty stávající.

Není divu, zvláště když vezmeme v potaz skutečnost, že mezi příchozími je nezanedbatelný podíl těch, kteří nárok na azyl nemají (nehrozí jim doma pronásledování ani smrt), a situace už se začala stávat neúnosnou. Také Mark Rutte, premiér Nizozemska, které nyní předsedá Radě EU, považuje snížení počtu příchozích za jednu z priorit. Stávající čísla podle něho nemohou pokračovat.

Ekonomické migranty a obecně všechny odmítnuté žadatele o azyl bychom proto měli rychleji vyhostit a posílat zpět domů. O nutnosti navracet se mluví už několik měsíců, realita ale zůstává daleko za očekáváním. V Německu v prvních bylo v prvních jedenácti měsících vyhoštěno 18363. To je sice více než za celý rok 2014, kdy to bylo 10 884, nicméně stále nepatrnou hrstkou mezi všemi odmítnutými.

Stejně tak by měli být navráceni všichni, kteří zneužívají štědrosti a solidarity evropských států, a na jejich území páchají trestné činy a dokonce napadají obyvatele zemí, které projevily ochotu pomoci. Jsem přesvědčen o tom, že většina lidí se chová tak, jak by měli, bohužel ale ne všichni a podle toho se musíme zařídit.

Ano, Evropa musí umět být solidární s těmi, kteří pomoc opravdu potřebují, a chtějí žít ve své hostitelské zemi v pokoji s dalšími lidmi. Vedle solidarity je ale nutné, aby zafungovala i účinná represe, na což bohužel mnozí zapomínají či donedávna zapomínali.

Na závěr můžu dodat jediné. Každý dělá chyby a vždycky říkám, že první věcí je umět si chybu přiznat. Pro německé politiky dnes platí více jak jindy přísloví: Slepý není ten, kdo nevidí, ale ten, kdo vidět nechce. Pokud se rychle nevzpamatujeme, těžko budeme čelit situacím, jichž jsme byli svědky například v Paříži nebo nyní v Kolíně.

Související

Více souvisejících

uprchlíci Německo Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

31. ročník Cen Thálie Prohlédněte si galerii

Vondráčková, Strejček i herci Divadla Na zábradlí. Předávaly se Ceny Thálie

Letošní Ceny Thálie za nejlepší herecké výkony v činohře zamířily do pražského Divadla Na zábradlí. Ocenění získali Kateřina Císařová za roli Káti ve hře Vzkříšení a Miloslav König za ztvárnění francouzského spisovatele Michela Houellebecqa ve hře Veřejní nepřátelé. Ceny Thálie za celoživotní mistrovství převzali herec Viktor Preiss, zpěvačka Helena Vondráčková, sopranistka Naďa Šormová a tanečník a choreograf Josef Kotěšovský.  

včera

včera

Konvoj OSN

OSN Izrael neposlechne. Libanon neopustí

Mírové jednotky OSN v Libanonu v sobotu prohlásily, že neplánují opustit své pozice na jihu země, navzdory izraelským požadavkům na jejich přemístění. Informovala o tom agentura TASR na základě zprávy AFP.

včera

včera

včera

včera

včera

Hans Petter Midttun

EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku

Rusko nedávno upravilo svou jadernou doktrínu, která nyní umožňuje jadernou reakci na útok nejaderného státu podporovaného jadernou mocností nebo při použití vzdušných a kosmických zbraní proti jeho území. Podle několika expertů oslovených serverem EuroZprávy.cz tyto změny neovlivní podporu Ukrajiny ze strany Západu, a varování o jaderném útoku Kremlu postupně ztrácí svou účinnost.

včera

Jana Maláčová

Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM

Novou předsedkyní Sociální demokracie (SOCDEM) se stala bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Byla zvolena na sjezdu strany v Hradci Králové, kde získala podporu zhruba 66 % delegátů. 

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Joe Biden

Biden má obavy o průběh prezidentských voleb

Americký prezident Joe Biden si není jistý, zda nadcházející volby prezidenta USA proběhnou v klidu, a to kvůli kontroverzním vyjádřením republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedla to televize ABC News.

včera

Trump: Izrael by měl zasáhnout íránská jaderná zařízení

Republikánský kandidát do Bílého domu Donald Trump v pátek řekl, že Izrael by měl zaútočit na íránská jaderná zařízení v reakci na nedávný raketový útok Islámské republiky, uvedla agentura AFP.

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy