Kohoutová: Příspěvek na péči, aneb všichni budou mít stejně málo?

Praha - "V minulém týdnu prošel prvním čtením poslanecké sněmovny návrh na plošné zvýšení příspěvku na péči o 10 %. Pozitivní zpráva pro zdravotně handicapované, je ale otázka jaké reálné dopady s sebou navýšení přinese," píše v komentáři, který má server EuroZprávy.cz k dispozici, expertka ODS pro oblast sociální Lenka Kohoutová.

K dlouholetým problémům patří právě plošnost a malá pružnost příspěvku na péči, zahrnuje pod sebe celou škálu druhů postižení ve všech třech stupních závažnosti. Proto již v minulosti docházelo ke klasickému „pro jednoho moc, pro druhého málo, ale všichni mají stejně".

Rozhodně jsme pro zvýšení příspěvku na péči, je to potřebná pomoc pro řadu těžce postižených lidí přežít běžný den a také poskytovatelé péče či asistenti si zaslouží adekvátní ohodnocení. Ale sama z praxe vím, že je nutné pracovat s jednotným a pečlivým systémem posuzování, který má být podle jednotné mezinárodní klasifikace tzv. ICF. Jde o systém, který v České republice není provázán s prováděcí vyhláškou, a tedy těžko vymahatelný od posudkových lékařů. Základ máme v zákonu o sociálních službách, vyhláška však nic dále nerozvádí. Zjednodušeně řečeno jde o deset kritérií, pomocí kterých lze citlivě stanovit, co z běžných životních aktivit daný člověk zvládne obstarat svépomocí.

Cílem používáním ICF není odebírání nebo škrtání příspěvku na péči, ale jeho citlivější a účelnější provazba s mírou postižení, sociálním prostředím a urbanistickou vybaveností okolí bydliště, dostupností kompenzačních pomůcek, ale také terénních sociálních služeb.

Jsme proto, aby šlo prokázat, že péče byla skutečně poskytnuta, třeba i rodinným příslušníkem. V tomto ohledu musí být kladen velký důraz právě na to, aby daná osoba měla možnost volby, kdo o ni bude pečovat. Na druhou stranu umět prokázat, jak jsem příspěvek na péči vynaložil. Stát mi totiž přispěl právě na péči a na tu je třeba finanční pomoc využít.

V neposlední řadě je třeba usilovat u větší flexibilitu příspěvku na péči, například u třetího a čtvrtého stupně závislosti, tam, kde je člověk 24 hodin závislým na péči druhé osoby. Pokud je osoba pečující zároveň rodinným příslušníkem, musí výše příspěvku suplovat alespoň důstojný příjem. Co mě k těmto úvahám vede? Praxe, kterou osobně znám z ústavní péče. Reálná cen a jedno lůžko vychází měsíčně v součtu kolem 50 000 Kč. Přičemž péče v rodinném prostředí je daleko levnější, ale pro člověka přirozenější a mnohdy důstojnější. Ústavní péče by se pak mohla více profesionalizovat a cílit na ty skutečně nejpotřebnější.

Chtěla bych věřit, že 10% navýšení příspěvku nebylo od paní ministryně Marksové-Tominové jen gesto a pamatuje i na širší souvislosti a hloubku problému.

Lenka Kohoutová

Související

Nemocnice, ilustrační fotografie.

Lepší koordinace zdravotní a sociální péče může ušetřit peníze, tvrdí koalice

Lepší koordinace zdravotní a sociální péče může podle expertky koalice Spolu pro oblast sociální péče Lenky Kohoutové a experta Pirátů a STAN na zdravotnictví Ondřeje Dostála ušetřit peníze. Více individualizované rozhodování a péče tak podle nich nemusí být dražší než současný přístup. Stát by se měl zaměřit na dostupnost služeb a jejich poskytování ambulantní, terénní a odlehčovací formou.

Více souvisejících

Lenka Kohoutová ODS

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 4 minutami

před 14 minutami

před 32 minutami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 3 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy