Kohoutová: Příspěvek na péči, aneb všichni budou mít stejně málo?

Praha - "V minulém týdnu prošel prvním čtením poslanecké sněmovny návrh na plošné zvýšení příspěvku na péči o 10 %. Pozitivní zpráva pro zdravotně handicapované, je ale otázka jaké reálné dopady s sebou navýšení přinese," píše v komentáři, který má server EuroZprávy.cz k dispozici, expertka ODS pro oblast sociální Lenka Kohoutová.

K dlouholetým problémům patří právě plošnost a malá pružnost příspěvku na péči, zahrnuje pod sebe celou škálu druhů postižení ve všech třech stupních závažnosti. Proto již v minulosti docházelo ke klasickému „pro jednoho moc, pro druhého málo, ale všichni mají stejně".

Rozhodně jsme pro zvýšení příspěvku na péči, je to potřebná pomoc pro řadu těžce postižených lidí přežít běžný den a také poskytovatelé péče či asistenti si zaslouží adekvátní ohodnocení. Ale sama z praxe vím, že je nutné pracovat s jednotným a pečlivým systémem posuzování, který má být podle jednotné mezinárodní klasifikace tzv. ICF. Jde o systém, který v České republice není provázán s prováděcí vyhláškou, a tedy těžko vymahatelný od posudkových lékařů. Základ máme v zákonu o sociálních službách, vyhláška však nic dále nerozvádí. Zjednodušeně řečeno jde o deset kritérií, pomocí kterých lze citlivě stanovit, co z běžných životních aktivit daný člověk zvládne obstarat svépomocí.

Cílem používáním ICF není odebírání nebo škrtání příspěvku na péči, ale jeho citlivější a účelnější provazba s mírou postižení, sociálním prostředím a urbanistickou vybaveností okolí bydliště, dostupností kompenzačních pomůcek, ale také terénních sociálních služeb.

Jsme proto, aby šlo prokázat, že péče byla skutečně poskytnuta, třeba i rodinným příslušníkem. V tomto ohledu musí být kladen velký důraz právě na to, aby daná osoba měla možnost volby, kdo o ni bude pečovat. Na druhou stranu umět prokázat, jak jsem příspěvek na péči vynaložil. Stát mi totiž přispěl právě na péči a na tu je třeba finanční pomoc využít.

V neposlední řadě je třeba usilovat u větší flexibilitu příspěvku na péči, například u třetího a čtvrtého stupně závislosti, tam, kde je člověk 24 hodin závislým na péči druhé osoby. Pokud je osoba pečující zároveň rodinným příslušníkem, musí výše příspěvku suplovat alespoň důstojný příjem. Co mě k těmto úvahám vede? Praxe, kterou osobně znám z ústavní péče. Reálná cen a jedno lůžko vychází měsíčně v součtu kolem 50 000 Kč. Přičemž péče v rodinném prostředí je daleko levnější, ale pro člověka přirozenější a mnohdy důstojnější. Ústavní péče by se pak mohla více profesionalizovat a cílit na ty skutečně nejpotřebnější.

Chtěla bych věřit, že 10% navýšení příspěvku nebylo od paní ministryně Marksové-Tominové jen gesto a pamatuje i na širší souvislosti a hloubku problému.

Lenka Kohoutová

Související

Nemocnice, ilustrační fotografie.

Lepší koordinace zdravotní a sociální péče může ušetřit peníze, tvrdí koalice

Lepší koordinace zdravotní a sociální péče může podle expertky koalice Spolu pro oblast sociální péče Lenky Kohoutové a experta Pirátů a STAN na zdravotnictví Ondřeje Dostála ušetřit peníze. Více individualizované rozhodování a péče tak podle nich nemusí být dražší než současný přístup. Stát by se měl zaměřit na dostupnost služeb a jejich poskytování ambulantní, terénní a odlehčovací formou.

Více souvisejících

Lenka Kohoutová ODS

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy