Komise k důchodům prosadila valorizaci i zastropování. Podle opozice je zpolitizovaná a měla by se zrušit

Praha - Odbornou komisi pro důchodovou reformu zřídila s podporou ministerstva financí v roce 2013 ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Za dobu své činnosti se komise zasadila zejména o zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Podle opozice však komise pracuje více politicky než odborně a je třeba její zrušení.

Odborná komise pro důchodovou reformu funguje od roku 2013 z podnětu Ministerstva práce a sociálních věcích Michaely Marksové (ČSSD). Za úkol si klade zhodnocení stavu a vývoje trendů českého důchodového systému z pohledu demografie, sociologie a ekonomie. Výsledkem pak má být tvorba takového důchodového systému, který je udržitelný v dlouhodobé perspektivě. 

Komise na začátku měsíce zveřejnila přehled všech návrhů, které od začátku svého působení podala. Většinu z nich vláda schválila a následně je promítla do přijetých zákonů.

V rámci prvního důchodového pilíře jde zejména o návrh revizního systému nastavení hranice důchodového věku. Vláda loni v září schválila věkový strop odchodu do důchodu na 65 let, návrh schválili na jaře letošního roku i poslanci. Vláda zohlednila i návrh komise, který upravoval valorizaci důchodů. Vyšší valorizace má penzistům zajistit takřka stejné tempo růstu příjmů, jaké mají lidé v produktivním věku. 

Vláda zohlednila také návrh komise na zrušení druhého důchodového pilíře, který prosadila už vláda Petra Nečase (ODS). Ke zrušení došlo na konci roku 2014. 

S činností komise ale není spokojená opozice. Podle expertky na důchody za ODS Lenky Kohoutové byl přitom cíl založení komise jasný a sestával za třech bodů. 

"Prvním je zrušení druhého důchodového pilíře, druhým je zafixování věku odchodu do důchodu na 65 let a tím třetím je zvyšování důchodů bez systémových změn, které důchodový systém jako takový potřebuje," uvedla pro EuroZprávy.cz. Tyto cíle ale nevnímá jako pozitivní. 

"Netvařme se, že je správné, že skončil druhý pilíř bez jakékoliv náhrady. Netvařme se, že je všechno v pořádku, že nestabilizujeme důchodový systém, který musí vydržet po generace. Komise pracovala na politickou zakázku a opozice neměla žádný vliv na to, jak komise rozhoduje," říká Kohoutová.

"Podobné komise nemají mít politický, ale ryze odborný charakter. Mají vytyčovat směr, dávat politikům odborná stanoviska, to se nestalo. Tak jednoznačně politicky vedenou komisi jsem za léta, kdy jsem v nejrůznějších pracovních skupinách a komisích v oblasti sociálních témat ještě nezažila," dodala Kohoutová. Jako příklad uvedla problematiku zvyšování důchodů podle vzorců, které komise předložila. Podle Kohoutové se většina vyjádřila proti, a tak si komise počkala na dobu, až bude v komisi většina členů pro a přehlasovali původní odmítavý postoj. 

Komise přišla také s návrhem diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Opatření si klade kromě jiného za cíl také motivovat manželské páry, aby se nebály založit rodinu. Návrh posvětila vláda a čeká se na projednání na půdě Poslanecké sněmovny. Poslední činností komise zatím bylo zpracování návrhu Hledání vyváženějšího způsobu valorizací penzí, který by měl mít na stole premiér vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD). 

Předsedou komise je sociolog Martin Potůček, odbornými členy expert na důchodový systém Vít Samek nebo demograf Tomáš Kučera. Komise má i stálé politické členstvo ze všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. 

"Věřím, že v tomto složení dále Důchodová komise pokračovat za nového ministra nebude. Věřím, že bude mít nový ministr práce a sociálních věcí všech pět pohromadě a bude chtít systém udržet, zlepšit, nikoliv mylně všechny přesvědčovat, že je všechno v pořádku," uzavírá Kohoutová. 

Server EuroZprávy.cz oslovil i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zatím svou reakci neposkytlo. 

Související

Alena Schillerová

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě

Důchodová reforma, která zvyšuje důchodový věk, zůstává v platnosti i po dnešním rozhodnutí Ústavního soudu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO Aleny Schillerové se ukázalo, že ústavní práva opozice v Česku jsou mimořádně slabě chráněna. Pro ANO, které je favoritem říjnových sněmovních voleb, je to prý svým způsobem dobrá zpráva. 

Více souvisejících

důchodová reforma důchody Michaela Marksová-Tominová Lenka Kohoutová ODS důchodci, senioři

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj chce urovnat vztahy s Polskem. Otevře spisy o masakrech ve Volyni

Ukrajinská vláda připravuje nové kroky v diplomatických vztazích s Polskem, které se zaměří na citlivé historické otázky spojené s volyňskou tragédií z 20. století. Prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání o polské politice oznámil, že klíčovými prioritami v Evropě zůstávají sousedské, rovné a oboustranně výhodné vztahy založené na vzájemném respektu. V rámci dohodnutých opatření dojde k plnému otevření archivů Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) a Vnější zpravodajské služby, jež obsahují materiály k těmto historickým událostem. 

včera

Lesní požár

Kanadu spaluje na 900 lesních požárů. Tvrdě dopadají i na obyvatele USA

Rozsáhlé lesní požáry v Kanadě vyvolaly vážnou ekologickou situaci, když se hustý kouř přesunul nad území Spojených států a drasticky zhoršil kvalitu ovzduší v mnoha velkých městech. Zasaženy byly především regiony severovýchodu a středozápadu, kde se obyvatelé museli potýkat nejen se smogovým oparem, ale zároveň i s rekordně vysokými letními teplotami. Podle meteorologických předpovědí navíc hrozí, že nepříznivé podmínky přetrvají v některých oblastech po celou dobu víkendu.

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Ukrajina provedla úspěšné útoky na ruská logistická centra, oznámil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že tamní síly provedly úspěšné údery na dvě významná ruská logistická centra v Moskevské a Tambovské oblasti. Podle vyjádření hlavy státu byla tato zařízení, vzdálená přes 500 a přibližně 700 kilometrů od frontové linie, využívána k dodávkám sankcionovaných komponentů určených pro výrobu bezpilotních letounů a navigačních systémů. Koordinovaná operace byla reakcí na ruské útoky zacílené proti ukrajinským městům a civilní infrastruktuře.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump odstartoval největší hazard kariéry. Může skončit pozemní invazí do Íránu, varují experti

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém dlouholetém politickém stylu založeném na vysokých sázkách a porušování zavedených norem. Během své kariéry díky tomuto přístupu překonal řadu bankrotů i politických skandálů, které ho nakonec vynesly až do Bílého domu. Nyní se však zdá, že se pouští do největšího hazardu svého prezidentského období, když obnovuje válečný konflikt s Íránem pouhý měsíc poté, co podepsal dohodu o příměří.

včera

Prezident Trump

Trump obvinil Peking z největšího úniku dat v historii. Pak navrhnul uspořádání MS ve fotbale spolu s Čínou

Tvrzení o čínském kybernetickém útoku, které prezident Donald Trump přednesl ve svém čtvrtečním televizním projevu, by za normálních okolností znamenalo zásadní narušení vztahů mezi Washingtonem a Pekingem. Prezident prohlásil, že Čína stojí za největším únikem volebních dat v historii, přičemž se odvolal na menšinový názor zpravodajských služeb, podle něhož se asijská velmoc snažila v roce 2020 podkopat jeho volební šance.

včera

včera

Evropská unie

EU pod tlakem. Klimatické závazky naráží na drsnou realitu, Brusel musel ustoupit

Evropská komise představila dva zásadní legislativní návrhy, které mají ukázat, zda dokáže splnit své klimatické závazky a zároveň ochránit konkurenceschopnost evropského průmyslu. Prvním z nich je plán na podporu energetické transformace a elektrifikace, druhým pak rozsáhlá reforma systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). 

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Americká armáda provedla sedmý nepřetržitý útok na Írán

Americké vojsko v noci na sobotu provedlo v pořadí již sedmý nepřetržitý útok na íránské území. Podle vyjádření Centrálního velení USA začaly údery v sedm hodin večer greenwichského času. Cílem této operace bylo pokračovat v oslabování vojenského potenciálu Íránu. Média v zemi potvrdila exploze a nálety ve městech Ahváz, Sirik a Jazd.

17. července 2026 21:54

17. července 2026 20:55

Dálnice, ilustrační fotografie.

Jízda po dálnici zřejmě nezdraží. Poslanci podpořili klíčovou novelu zákona

Poslanecká sněmovna na mimořádné schůzi podpořila v prvním čtení novelu zákona o pozemních komunikacích. Klíčovou změnou je zrušení automatické valorizace cen dálničních známek. Návrh nyní poputuje k projednání do Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny. Účinnost novely se předpokládá od 1. ledna, připomnělo ministerstvo dopravy.

17. července 2026 20:06

17. července 2026 19:20

Lindsey Olin Graham je americký politik za Republikánskou stranu.

Republikánský senátor Graham zemřel kvůli problému s aortou

Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby. 

17. července 2026 18:32

17. července 2026 17:37

17. července 2026 16:49

Ruská armáda, ilustrační foto

CIA: Průměrná délka života ruského rekruta na bojišti je 30 minut. Vojáky decimují ukrajinské drony s AI

Průměrná délka života ruského rekruta po příchodu na ukrajinské bojiště se v současnosti pohybuje mezi pouhými dvaceti a třiceti minutami. Na summitu o obraně a inovacích v Pensylvánii to prohlásil ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe. Šéf americké rozvědky potvrdil, že tyto zpravodajské odhady jsou v souladu s veřejně dostupnými informacemi z bojové linie. Hlavním faktorem stojícím za takto vysokou úmrtností jsou ukrajinské drony poháněné umělou inteligencí, které Ratcliffe popsal jako specializované, nízkonákladové stroje na zabíjení ruských vojáků.

17. července 2026 15:58

Izraelský parlament schválil své rozpuštění. Politici křičeli na Netanjahua, ze sálu musel odejít

Izraelský parlament se po schválení série vysoce kontroverzních zákonů oficiálně rozpustil, čímž zemi definitivně nasměroval k parlamentním volbám vypsaným na sedmadvacátého října. Samotný závěr zasedání provázely bouřlivé scény, během nichž desítky opozičních zákonodárců křičely na premiéra Benjamina Netanjahua slova o hanbě a vyzývaly ho k odchodu. Atmosféra v sále byla natolik napjatá, že předseda vlády nakonec jednací síň před jedním z klíčových hlasování opustil. Koalice vedená stranou Likud si však i bez jeho přítomnosti dokázala většinu pojistit a legislativní smršť úspěšně dokončit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy