Praha - Odbornou komisi pro důchodovou reformu zřídila s podporou ministerstva financí v roce 2013 ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Za dobu své činnosti se komise zasadila zejména o zrušení druhého pilíře důchodové reformy. Podle opozice však komise pracuje více politicky než odborně a je třeba její zrušení.
Odborná komise pro důchodovou reformu funguje od roku 2013 z podnětu Ministerstva práce a sociálních věcích Michaely Marksové (ČSSD). Za úkol si klade zhodnocení stavu a vývoje trendů českého důchodového systému z pohledu demografie, sociologie a ekonomie. Výsledkem pak má být tvorba takového důchodového systému, který je udržitelný v dlouhodobé perspektivě.
Komise na začátku měsíce zveřejnila přehled všech návrhů, které od začátku svého působení podala. Většinu z nich vláda schválila a následně je promítla do přijetých zákonů.
V rámci prvního důchodového pilíře jde zejména o návrh revizního systému nastavení hranice důchodového věku. Vláda loni v září schválila věkový strop odchodu do důchodu na 65 let, návrh schválili na jaře letošního roku i poslanci. Vláda zohlednila i návrh komise, který upravoval valorizaci důchodů. Vyšší valorizace má penzistům zajistit takřka stejné tempo růstu příjmů, jaké mají lidé v produktivním věku.
Vláda zohlednila také návrh komise na zrušení druhého důchodového pilíře, který prosadila už vláda Petra Nečase (ODS). Ke zrušení došlo na konci roku 2014.
S činností komise ale není spokojená opozice. Podle expertky na důchody za ODS Lenky Kohoutové byl přitom cíl založení komise jasný a sestával za třech bodů.
"Prvním je zrušení druhého důchodového pilíře, druhým je zafixování věku odchodu do důchodu na 65 let a tím třetím je zvyšování důchodů bez systémových změn, které důchodový systém jako takový potřebuje," uvedla pro EuroZprávy.cz. Tyto cíle ale nevnímá jako pozitivní.
"Netvařme se, že je správné, že skončil druhý pilíř bez jakékoliv náhrady. Netvařme se, že je všechno v pořádku, že nestabilizujeme důchodový systém, který musí vydržet po generace. Komise pracovala na politickou zakázku a opozice neměla žádný vliv na to, jak komise rozhoduje," říká Kohoutová.
"Podobné komise nemají mít politický, ale ryze odborný charakter. Mají vytyčovat směr, dávat politikům odborná stanoviska, to se nestalo. Tak jednoznačně politicky vedenou komisi jsem za léta, kdy jsem v nejrůznějších pracovních skupinách a komisích v oblasti sociálních témat ještě nezažila," dodala Kohoutová. Jako příklad uvedla problematiku zvyšování důchodů podle vzorců, které komise předložila. Podle Kohoutové se většina vyjádřila proti, a tak si komise počkala na dobu, až bude v komisi většina členů pro a přehlasovali původní odmítavý postoj.
Komise přišla také s návrhem diferenciace sazeb pojistných odvodů pro rodiny s dětmi. Opatření si klade kromě jiného za cíl také motivovat manželské páry, aby se nebály založit rodinu. Návrh posvětila vláda a čeká se na projednání na půdě Poslanecké sněmovny. Poslední činností komise zatím bylo zpracování návrhu Hledání vyváženějšího způsobu valorizací penzí, který by měl mít na stole premiér vlády Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Předsedou komise je sociolog Martin Potůček, odbornými členy expert na důchodový systém Vít Samek nebo demograf Tomáš Kučera. Komise má i stálé politické členstvo ze všech stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.
"Věřím, že v tomto složení dále Důchodová komise pokračovat za nového ministra nebude. Věřím, že bude mít nový ministr práce a sociálních věcí všech pět pohromadě a bude chtít systém udržet, zlepšit, nikoliv mylně všechny přesvědčovat, že je všechno v pořádku," uzavírá Kohoutová.
Server EuroZprávy.cz oslovil i Ministerstvo práce a sociálních věcí, které zatím svou reakci neposkytlo.
Související
Jurečka chce, aby Pavel promluvil hnutí ANO do duše ohledně důchodů
Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
důchodová reforma , důchody , Michaela Marksová-Tominová , Lenka Kohoutová , ODS , důchodci, senioři
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
před 1 hodinou
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
před 2 hodinami
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
před 4 hodinami
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
před 5 hodinami
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
před 6 hodinami
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
před 7 hodinami
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
před 8 hodinami
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
před 9 hodinami
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
před 11 hodinami
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
před 12 hodinami
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
před 13 hodinami
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
včera
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
včera
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
včera
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
včera
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
včera
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
včera
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
včera
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
včera
Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico
Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.
Zdroj: Libor Novák