Chod obcí se změní: Spory bude řešit vnitro, objeví se dvojjazyčné názvy ulic

Spolky národnostních menšin budou moci žádat dvojjazyčné názvy ulic, v obci budou muset působit alespoň pět let. Dvojjazyčné nápisy mají obce podle platného zákona provést v případě, že se podle posledního sčítání lidu k cizí národnosti přihlásilo alespoň deset procent obyvatel obce, kteří musejí o název v dalším jazyce požádat příslušný výbor a jejich návrh musí schválit obecní zastupitelstvo. V Česku jsou nápisy s dvojjazyčnými názvy obcí hlavně ve Slezsku, kde žije významná polská menšina. České i polské názvy ulic jsou například v Českém Těšíně na Karvinsku

Dolní komora nevyhověla většině poslaneckých úprav vládní novely. Výjimkou byl Radek Vondráček (ANO), díky němuž se do zákona dostal text slibu zastupitelů městských částí.

Jana Černochová (ODS) chtěla, aby vlastníci pražských nemovitostí, kterým chybí například číslo popisné, mohli požádat o jeho přidělení. Stávající zákon to prý neumožňuje, což vlastníkům komplikuje nakládání s nemovitostmi. Černochová sice získala podporu sněmovního výboru pro veřejnou správu, ministerstvo vnitra však bylo proti. A ne nakonec řekli i poslanci. Nepochodila ani s návrhem, který sjednocoval zákonná pravidla pro odměňování zastupitelů obcí a Prahy včetně jejích městských částí.

Poslanec ANO Martin Kolovratník žádal, aby se v zápisech o rozhodnutí obecních i krajských zastupitelstev uvádělo, jak jednotliví zastupitelé hlasovali. Obce a kraje pak měly tyto zápisy povinně zveřejňovat na internetu. Ludvík Hovorka (KDU-ČSL) zase chtěl lépe vymezit kontrolní pravomoci kontrolních výborů. Ani jeden z nich se neprosadil.

Novela má dát obcím i krajům výslovně možnost ocenit „významné životní události" svých občanů. Pokud by ale například obec chtěla gratulaci k narozeninám uveřejnit v místních novinách či rozhlase, byl by k tomu s ohledem na ochranu osobních údajů nutný souhlas oslavence.