Senát bude řešit sporné výroky Zemana. Kádrování prezidenta, zlobí se Veleba

Praha – Horní komora se bude podle schváleného programu na závěr právě probíhající schůze zabývat spornými výroky prezidenta Miloše Zemana. Naposled o výrocích prezidenta jednali senátoři v prosinci, kdy za nedůvodnou označili petici, která Zemana podezírala z velezrady v souvislosti s výroky, v nichž v roce 2014 zpochybnil sankce EU proti Rusku za jeho anexi Krymu. 

Podle Zemanových zastánců debata na toto téma pouze sníží význam horní parlamentní komory. Novinářům to řekl senátor a předseda Strany práv občanů (SPO) Jan Veleba. Zeman se podle Veleby těší podpoře 70 procent občanů, zatímco důvěra v Senát je zhruba poloviční. „Kádrování prezidenta" tak jen zeslabí pozici horní komory, řekl.

Podle místopředsedy SPO Miroslava Souška Zemanovi, jehož jméno strana dříve nesla, preference stoupají, lidé mu rozumějí, občany nerozděluje, ale spojuje. Nespokojenost části lidí připisuje tomu, že v prezidentské volbě hlasovali pro Zemanova protikandidáta.

„Při preferencích, které prezident má, a přesto je haněn a hanoben, přemýšlím o tom, zda by neměla být zahájena debata o nutnosti existence Senátu," doplnil senátor Jan Doubrava (Severočeši.cz).

Podle senátorů klubů KDU-ČSL a nezávislí a Starostové a nezávislí je naopak třeba věnovat se výrokům prezidenta, a to i s ohledem na obraz České republiky, který Zeman vytváří v zahraničí.

Lidovec Petr Šilar si myslí, že by Senát měl zvednout hlas proti prezidentovi, za kterého se v mnoha případech lidé stydí. Předseda klubu Starostové a nezávislí Jan Horník uvedl, že je pro politiky velmi těžké říkat v zahraničí, že se ve všem neztotožňují s názory prezidenta. Zahraniční politiku státu přitom podle nich dobře ladí Strakova akademie s Černínským palácem.

Senátor klubu KDU-ČSL a nezávislý Václav Hamp podotkl, že role prezidenta je alespoň neoficiálně velmi silná. Zpětnou vazbu, kterou prezident dostává jen jednou za pět let ve volbách, ale považuje "za velmi minimální". Je proto podle něj třeba dostat diskusi na parlamentní půdu.

Senátor Jiří Šesták z klubu Starostů a nezávislých na tiskové konferenci uvedl, že jednat by měla horní komora nejen o jednání prezidenta při připomínce událostí 17. listopadu na Albertově, ale i o výrocích, kterými po Novém roce napadl premiéra Bohuslava Sobotku (ČSSD). „Je třeba se postavit za premiéra, (prezident) snižuje jeho postavení," soudí. Je to důležité hlavně v době, kdy premiér hájí zájmy ČR ve složité mezinárodní situaci, dodal.

Senát o výrocích prezidenta jednal už v prosinci. K hlasování o výzvě, aby Zeman jako hlava státu byl ve svých vyjádřeních zdrženlivější, neohrožoval jimi spojenecké závazky ČR a nerozděloval společnost, se ale horní komora nedostala. Řada levicových senátorů totiž opustila jednací sál, čímž hlasování znemožnila.

Výzvu nyní chtějí prosadit pravicoví senátoři, kteří připomínají také Zemanův odmítavý postoj ke jmenování některých profesorů či kritické výroky k islámu. Poukazují i na prezidentovu přítomnost na demonstraci 17. listopadu po boku předsedy Bloku proti islámu Martina Konvičky.

Související

Více souvisejících

Senát ČR Miloš Zeman Jan Veleba

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy