Sněmovna schválila novelu o státních svátcích. Co se v kalendáři změní?

Přejmenování svátku 17. listopadu prosadila bývalá ministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO). Hlasovalo pro ně 100 ze 170 přítomných poslanců, 42 z nich bylo proti. Název svátku by měl nově znít „Mezinárodní den studentstva a den boje za svobodu a demokracii". S podobnou snahou neuspěli v dolní komoře před dvěma lety komunističtí poslanci.

Přejmenování svátku vzbudilo bouřlivé emoce. Podle předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska se komunistické struktury dokázaly prohlasovat před listopad 1989, kdy v tehdejším Československu začal pád socialismu. „Padá jeden symbol za druhým," prohlásil Kalousek. „Komunisté v klubech KSČM, ČSSD, ANO a KDU-ČSL dnes přejmenovali 17. listopad. Symboly polistopadového vývoje kácejí tito 'politici' stejnou rychlostí, jakou zavádějí v naší zemi represe a šmírování," uvedl na sociálních sítích.

„Nebyl to žádný komunistický svátek," oponoval předseda poslanců KSČM Pavel Kováčik. Ti, kdo nyní pro změnu hlasovali, se podle něho vymanili „ze zapšklosti a zaprděnosti polistopadové politiky". Později se Kováčik omluvil těm, kterých se tato slova dotkla, trval ale na tom, že byla výstižná.

Pravicoví poslanci poukazovali na to, že svátek využívají ke svým cílům krajně levicová hnutí a že dlouholetým předsedou Mezinárodního svazu studentstva byl významný představitel někdejší Komunistické strany Československa Miroslav Štěpán. Předseda poslanců ODS Zbyněk Stanjura připodobnil přejmenování svátku 17. listopadu k tomu, jako by se ke státnímu svátku vzniku samostatného československého státu 28. října přidal den znárodnění, jak se slavil za bývalého režimu.

„Koalice KSČM, ANO, ČSSD a Úsvit obnovuje na návrh ANO Mezinárodní den studentstva. Pravice protestuje, komunisté tleskají a děkují," uvedl Stanjura „Koalice ČSSD, KSČM, ANO pokračuje ve snižování významu 17. listopadu.Dnešním hlasováním mění význam tohoto dne pro ČR," dodal šéf ODS Petr Fiala.

Předseda poslanců KDU-ČSL a historik Jiří Mihola se vyjádřil smířlivěji. Přejmenování má podle něho historické opodstatnění, studentský svátek byl ale zprofanován. Hlasování se proto zdržel.

Bývalá ministryně Válková poukazuje na to, že by se neměl dostávat do pozadí odkaz událostí z roku 1939. Tehdy nacisté zatýkali studenty, popravili studentské funkcionáře a uzavřeli české vysoké školy v souvislosti s demonstrací proti německé okupaci, v níž se změnil pohřeb studenta Jana Opletala. Opletal podlehl zranění, které utrpěl při manifestaci ke vzniku Československa 28. října 1939. Ve stejný den v roce 1989 byla v Praze pietní studentská demonstrace, připomínající právě Mezinárodní den studentstva, násilně napadena komunistickou policií. To odstartovalo pád komunistického režimu v tehdejším Československu.

Významný den dostanou v kalendáři český král a římský císař Karel IV. a senioři. Skupina poslanců navrhovala v původní novele připomínat významným dnem spojení přemyslovské a lucemburské dynastie, tedy sňatek Elišky Přemyslovny s Janem Lucemburským v roce 1310. Měl připadat na 31. srpna.

Školský výbor doporučil v souladu s postojem vlády upravit předlohu tak, aby se významným dnem stal 14. květen jako „Den Elišky Přemyslovny a Karla IV.". Připadal by tak na den narození nejvýznamnějšího českého panovníka v roce 1316. Sněmovna ale podpořila návrh poslance ODS Petra Bendla na úpravu této verze tak, aby byla spojena jen se jménem Karla IV.

Uzákonit Mezinárodní den seniorů navrhl předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák. Bude připadat na 1. října.

Předlohu, která vzbudila v dolní komoře kontroverze a vedla k emotivní slovní přestřelce, ještě musejí posoudit senátoři a podepsat prezident.