Nejen islamisté a uprchlíci. Evropa prý čelí i další hrozbě

Toť vše. Nikdo nic neprověřuje a s „náhradním" dokladem je pošle dál na řecké území. Ano, v poslední době se to díky příchodu policistů z Evropy do Řecka začalo hodně měnit. Nicméně situace v Řecku stále není podle vyjádření pracovníků evropské agentury Frontex pod kontrolou.

Masivní migrační vlna s sebou přináší i řadu rizik, např. v podobě šíření radikálních ideologií. Nelze vše svádět pouze na nedávný nekontrolovaný příliv běženců, protože šíření militantního islamismu v evropských zemích je jevem mnohem starším. V čem tedy nynější uprchlická vlna přináší největší bezpečnostní rizika?

Už při letmém pohledu na seznam pachatelů listopadových útoků v Paříži zjistíme, že přinejmenším dva z nich přišli jako falešní uprchlíci ze Sýrie. Útočníkům usnadnily činnost nedostatečné kontroly na hranicích EU. Je to důsledek problému, na který já neustále upozorňuji. Řecko musí začít důsledně hlídat své hranice, jinak budou následky jeho nečinnosti pro celý zbytek Evropy opravdu dalekosáhlé.

„Importovaná" hrozba islamismu?

Problém s radikálními islamisty si začíná uvědomovat i Německo, kde na problém radikalizace upozorňuje především tamní rozvědka. Byť se vždy nemusí nutně jednat o lidi z řad příchozích uprchlíků, aktivity těchto radikálů v uprchlických zařízeních už vešly dostatečně ve známost. Salafisté se především snaží využít náboženské neznalosti příchozích uprchlíků a získat je na svou stranu.

Jak mi potvrdil můj přítel, bývalý berlínský starosta a současný europoslanec, Joachim Zeller (CDU), Berlín se stává baštou radikálního islamismu, zejména salafismu. To je ultrakonzervativní muslimské hnutí, které usiluje o návrat ke kořenům islámu z dob jeho počátků. Cílem těchto islamistů je vybudovat „boží stá", v němž by neplatila Německem garantovaná základní práva ani ústava.

Podle údajů Spolkového úřadu pro ochranu ústavy bylo v Berlíně zaznamenáno 680 přívrženců salafismu, což je dvojnásobek oproti roku 2010. Nezanedbatelná část, konkrétně 360 z nich by navíc byla schopná užít násilných prostředků včetně sebevražedných atentátů. Podle odhadů navíc 100 salafistů z Berlína odcestovalo do krizových oblastí Sýrie a Iráku, přičemž 12 z nich mělo přijít o život v boji. Z celého Německa odjelo bojovat v za tzv. Islámský stát asi 700 lidí hlásících se k salafismu.

Evropa čelí dvěma hrozbám

Evropa musí reagovat na vnitřní i vnější ohrožení. Jednak se jedná o nebezpečí, která s sebou nese samotný radikální islamismus. Samotná hrozba pak může mít několik podob. Může se jednat o neloajalitu vůči demokratickým zřízením evropských států, vyvolávání nenávisti až po otevřené ozbrojené útoky a atentáty.

Druhá hrozba může být uvnitř samotné Evropské unie v podobě vzrůstajícího extrémismu. Unie tak musí vést boj na dvou frontách a čelit bezpečnostním rizikům jak zvnějšku, tak i zevnitř. Obojímu je třeba bezpodmínečně zabránit, aby mohla Evropa zůstat svobodná. Ale jestli se to podaří, bude teď záležet na politické odvaze pojmenovat skutečné problémy pravými jmény. A to, že to politici ve většině případů nedokážou, považuji za naprosto největší hrozbu.