Poslanci podpořili vznik centrální evidence účtů, opozice je proti

Registr má spravovat Česká národní banka. Nebude však obsahovat údaje o zůstatcích na účtech. Nové opatření má podle vlády pomoci v boji s daňovými úniky nebo s financováním terorismu. Opoziční pravice se neúspěšně pokusila návrh zamítnout. Varovala mimo jiné, že databáze by se mohla rozšířit právě i o zůstatky na účtech i další údaje.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) řekl, že o zákonu se diskutuje asi 15 let a že podle úředníků to trvá 40 až 45 dní, než banka odpoví na dopis s dotazem ohledně vedení účtů. Také Ivan Gabal (KDU-ČSL) nebo Zdeněk Ondráček (KSČM) hájili návrh tím, že jde o opatření, které mělo existovat už před 20 lety.

Předseda klubu ODS Zbyněk Stanjura v souvislosti s tím předpovídal, že do budoucna se objeví požadavek, aby evidence obsahovala i údaje o zůstatcích. Podobně to vidí také předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Varoval, že registrů začíná být moc a stát podle něj prokázal, že není schopen důvěrná data utajovat.

Oprávněné orgány nyní při dohledávání informací o existenci bankovních účtů obesílají desítky bank, záložen a dalších institucí. Nově budou dotazy podávat elektronicky. Odpovědi mají do 24 hodin putovat do datových schránek.

Záměr zřídit evidenci účtů schválila vláda předloni v prosinci. Policie původně chtěla kvůli potírání daňové kriminality zavést registr, který měl obsahovat nejen údaje o existenci účtů fyzických či právnických osob, ale také o tom, kolik je na nich peněz. S tím nesouhlasila ČNB. Babiš dnes ujišťoval, že v návrhu nic o zůstatcích není.

Informační systém by měla vytvořit centrální banka a měla by ho provozovat na náklady státu. Podle zprávy k návrhu zákona by náklady na vybudování systému měly být 12 milionů korun a roční náklady na provoz šest až osm milionů korun.

Podobný systém funguje například ve Francii, Španělsku, Německu, Rumunsku a v Itálii a jeho zřízení doporučuje evropská směrnice.