Boj o české děti v cizině: Marksová a Zaorálek žádají schůzku se Zemanem

"Chceme s panem ministrem Zaorálkem jít za panem prezidentem a spíš než přes média si to možná vyříkat osobně," uvedla Marksová. Podle ní norské úřady odebraly v posledních šesti letech tři české děti, jedno se vrátilo k rodičům. "Ve Velké Británii je to téměř 200 odebraných dětí. Ptám se, proč se pan prezident zaměřuje na Norsko a neříká nic o Velké Británii. Mezitím jsou ještě jiné země, kde máme víc odebraných dětí než tři v Norsku," řekla ministryně.

Podle Zaorálkovy mluvčí Michaely Lagronové termín schůzky s prezidentem zatím nebyl stanoven.

Zemanova smlouva vznikla ve spolupráci s podporovateli rodin odebraných dětí. "Vychází z mezinárodních úmluv a respektuje je," řekla ČTK členka výboru podporovatelů, poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09).

Prezident předložil už druhý návrh. První dohoda měla zajistit vydávání odebraných českých dětí z Norska do Česka či norských z ČR do vlasti. Nynější osmnáctistránkový dokument popisuje, jak by měly české a norské úřady v kauzách dětí postupovat. O zahájení řízení by musely druhý stát neprodleně informovat. Jeho instituce by se mohly do jednání zapojit, pokud by si to rodič přál.

Děti by bylo možné odebrat jen výjimečně, pokud by opatření na pomoc rodinám selhala. Kdyby k němu úřady musely přikročit, dítě by mělo jít k příbuzným či pěstounům, kteří mají stejnou státní příslušnost. Nebylo by možné dlouhodobě rozdělit sourozence.

Rodiče by se měli s potomky vídat aspoň dvakrát do měsíce po 12 hodinách. Setkávat by se s dětmi měli i příbuzní. Pěstouni by měli výchovu či vzdělávání s rodiči konzultovat. Se zbavením rodičovské odpovědnosti by měli otcové a matky souhlasit.

Podle právníků návrh smlouvy upřednostňuje spíš zájem rodičů než dětí. Navíc je v rozporu s mezinárodními úmluvami. Problém představuje i dopad na už uzavřené případy. Potíže se ale dají odstranit, pokud se vyškrtnou či upraví některá ustanovení, pak vy se ale vytratil hlavní záměr smlouvy.