Proč se Norsko vměšuje přes své fondy do českých zájmů?

Praha - "Norskými fondy si v jejich názvu uvedená severská země platí za svoji účast v Evropském hospodářském prostoru. Na oficiálních stránkách těchto fondů se píše, že jejich smyslem je „snižování sociálních a ekonomických rozdílů," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

O několik řádků níže se na stejné stránce dočteme, jak od roku 2004 byly s jejich pomocí financovány v Česku „zajímavé projekty" v celkové hodnotě více než 6 miliard Kč. To všechno zní velice pěkně. Proto jsme s asistenty podrobili zkoumání seznam projektů, které byly hrazeny z norských peněz. A co myslíte? Skutečně jsou norské finance tak prospěšné, jak se může na první pohled zdát?

Barnevernet do každé země? Nikdy!

Ano, z Norských fondů je financována řada bohulibých aktivit, jako jsou charita či diakonie, výzkumná činnost či obnova především církevních památek. Ďábel se ale skrývá v detailech. Při podrobném prostudování velmi dlouhého seznamu příjemců, se člověk nemůže zbavit dojmu, že Norské fondy slouží i jako prostředek pro prosazování politických a ideologických cílů Norska podporou spřízněných českých nevládních organizací.

Norskému úsilí přizvukují také lidé jako např. naše paní „progresivistická" ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Nemůžeme se pak divit, že paní ministryně nejenže nepomáhá v kauze dětí v Norsku, ale sama Barnevernet hájí. Příliš se ani netají tím, že by norskou praxi ráda zavedla i v Česku, protože její vztah k biologické rodině odpovídá vztahu hrušek s jablky.

Vraťme se zpět k Norským fondům. Na velmi dlouhém seznamu příjemců peněz z Norska můžeme vedle projektů, o jejichž přínosu nebude pochybovat snad nikdo, najít i řadu velmi kontroverzních nevládních či spíše nátlakových organizací. Lze zde najít řadu aktivit, jejichž přínos je pro českou společnost naprosto nulový, ač jsou prezentovány jako velmi prospěšné projekty, na což tu opakovaně upozorňuje poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Norsko prosazuje v Česku své zájmy

Konkrétně se jedná např. o různá „zelená" a hlavně „genderová" feministická uskupení blízká ministryni Michaele Marksové, jejichž postoje dlouhodobě prosazuje. Pod financováním takovýchto organizací si zřejmě Norsko představuje ono zmíněné snižování sociálních či ekonomických rozdílů. Opakovaně jsem tu již psal o návrzích, které tu ministerstvo práce a sociálních věcí doslova chrlí za podpory různých Norskem financovaných "neziskovek".

Osobně dost silně pochybuji o tom, že by ony socialistické feministky v dnešní době skutečně přispívaly ke snížení jakékoli nerovnosti. Zcela jistě ale mají společnou jednu věc. S obrovskou vehemencí se snaží prosazovat své politické zájmy a prezentovat vlastní velmi vyhraněné názory v celé české společnosti.

Podporou organizací sledujících politické cíle se Norsko vměšuje do vnitřních záležitostí Česka, což považuji za naprosto nepřípustné. Tvrdí-li někteří, že boj s Barnevernetem je zasahování do norských věcí, hluboce se mýlí. Ve skutečnosti tak činí právě Norsko prostřednictvím svých fondů.

Související

Danuše Nerudová

Česko hledá eurokomisaře. Určí ho Starostové, anebo Piráti

Nového českého eurokomisaře či eurokomisařku by měli nominovat Piráti, anebo Starostové. Taková je dohoda mezi stranami vládní koalice. Nic na tom zatím nezměnily ani volební výsledky, kdy volební koalice Spolu složená z kandidátů ODS, TOP 09 a KDU-ČSL uspěla více než koaliční partneři. Otázkou však je, kdo nakonec bude nominován do Evropské komise, kterou s největší pravděpodobností nadále povede Ursula von der Leyenová.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Barnevernet norsko

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 41 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy