Proč se Norsko vměšuje přes své fondy do českých zájmů?

Praha - "Norskými fondy si v jejich názvu uvedená severská země platí za svoji účast v Evropském hospodářském prostoru. Na oficiálních stránkách těchto fondů se píše, že jejich smyslem je „snižování sociálních a ekonomických rozdílů," píše v komentáři, který má k dispozici server EuroZprávy.cz, lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský.

Deník Shopaholičky

O několik řádků níže se na stejné stránce dočteme, jak od roku 2004 byly s jejich pomocí financovány v Česku „zajímavé projekty" v celkové hodnotě více než 6 miliard Kč. To všechno zní velice pěkně. Proto jsme s asistenty podrobili zkoumání seznam projektů, které byly hrazeny z norských peněz. A co myslíte? Skutečně jsou norské finance tak prospěšné, jak se může na první pohled zdát?

Barnevernet do každé země? Nikdy!

Ano, z Norských fondů je financována řada bohulibých aktivit, jako jsou charita či diakonie, výzkumná činnost či obnova především církevních památek. Ďábel se ale skrývá v detailech. Při podrobném prostudování velmi dlouhého seznamu příjemců, se člověk nemůže zbavit dojmu, že Norské fondy slouží i jako prostředek pro prosazování politických a ideologických cílů Norska podporou spřízněných českých nevládních organizací.

Norskému úsilí přizvukují také lidé jako např. naše paní „progresivistická" ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Nemůžeme se pak divit, že paní ministryně nejenže nepomáhá v kauze dětí v Norsku, ale sama Barnevernet hájí. Příliš se ani netají tím, že by norskou praxi ráda zavedla i v Česku, protože její vztah k biologické rodině odpovídá vztahu hrušek s jablky.

Vraťme se zpět k Norským fondům. Na velmi dlouhém seznamu příjemců peněz z Norska můžeme vedle projektů, o jejichž přínosu nebude pochybovat snad nikdo, najít i řadu velmi kontroverzních nevládních či spíše nátlakových organizací. Lze zde najít řadu aktivit, jejichž přínos je pro českou společnost naprosto nulový, ač jsou prezentovány jako velmi prospěšné projekty, na což tu opakovaně upozorňuje poslankyně TOP 09 Jitka Chalánková.

Norsko prosazuje v Česku své zájmy

Konkrétně se jedná např. o různá „zelená" a hlavně „genderová" feministická uskupení blízká ministryni Michaele Marksové, jejichž postoje dlouhodobě prosazuje. Pod financováním takovýchto organizací si zřejmě Norsko představuje ono zmíněné snižování sociálních či ekonomických rozdílů. Opakovaně jsem tu již psal o návrzích, které tu ministerstvo práce a sociálních věcí doslova chrlí za podpory různých Norskem financovaných "neziskovek".

Osobně dost silně pochybuji o tom, že by ony socialistické feministky v dnešní době skutečně přispívaly ke snížení jakékoli nerovnosti. Zcela jistě ale mají společnou jednu věc. S obrovskou vehemencí se snaží prosazovat své politické zájmy a prezentovat vlastní velmi vyhraněné názory v celé české společnosti.

Podporou organizací sledujících politické cíle se Norsko vměšuje do vnitřních záležitostí Česka, což považuji za naprosto nepřípustné. Tvrdí-li někteří, že boj s Barnevernetem je zasahování do norských věcí, hluboce se mýlí. Ve skutečnosti tak činí právě Norsko prostřednictvím svých fondů.

Deník Shopaholičky

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) Barnevernet norsko

Aktuálně se děje

před 3 minutami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 2 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

Počasí na některých místech potrápí řidiče, avizovali meteorologové

Čtvrteční počasí může způsobit problémy v dopravě, zejména v brzkých ranních hodinách, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Výstraha sice nebyla vydána, ale na některých místech se může vyskytnout ledovka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy