Praha - Odbory, zaměstnavatelé a vláda se dnes sejdou na jednání, kde budou řešit změny v zákoníku práce. Ten by měl platit od dubna příštího roku a zásadních změn je v něm hned několik.
Práce z domova, nový způsob počítání dovolené nebo předcházení stresu v zaměstnání - to všechno by mohlo být zakotveno v novém zákoníku práce, který prosazuje ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. K jeho návrhu už ale dostala na šest stovek připomínek a na dnešním jednání tripartity se bude snažit najít s ostatními kompromis.
Změn, které novela zákona přinese, je hned několik. Přečtěte si, které návrhy patří mezi ty nejzásadnější:
Vrcholoví manažeři dostanou přidáno
Nově by se měl zavést tzv. institut vrcholových řídících zaměstnanců, který by měl podpořit jejich flexibilitu. Jsou to totiž právě nejvyšší manažeři, kteří často pracují i ve dnech pracovního klidu a ministerstvo chce, aby pro ně platila jiná pravidla než pro řadové zaměstnance. Jejich minimální plat bude 100 tisíc korun, nebudou ale dostávat příplatky za práci o státním svátku a víkendu. Ačkoli zákony upravují délku odpočinku, pracovní přestávky či pracovní doby, pro vrcholové manažery tato omezení platit nebudou.
Převedení na jinou práci jen se souhlasem
Doposud mohl zaměstnavatel přidělit zaměstnanci jinou práci, aniž by se ho zeptal, odteď už bude k převedení na jinou pozici nutný jeho souhlas. Stejně tak pokud zaměstnanec požádá o přidělení jiné práce kvůli zdravotním důvodům, bude zaměstnavatel povinen mu vyhovět.
Zaměstnanci na dohodu budou mít garantovanou výši odměn
Lidé s dohodou o pracovní činnosti nebo o provedení práce neměli vždy zaručena stejná práva jako zaměstnanci se smlouvou. Nový zákon by jim ale garantoval dobu odpočinku v práci, nárok na dovolenou nebo na minimální výši odměny.
Dovolená se bude počítat na hodiny, ne na dny
Nový zákoník by mohl přinést také revoluci ve výpočtu dovolené. Ta by se nově nepočítala na celé dny, ale na hodiny. Ministerstvo si od toho slibuje větší spravedlnost pro zaměstnance. Směny totiž nemají všichni lidé stejně dlouhé a volno v práci u jednoho může být o několik hodin kratší než u druhého.
Za práci z domova dostanete zaplaceno dvakrát
Zatímco většina lidí bere možnost pracovat z domova jen jako příjemný benefit, ministerstvo se rozhodlo, že jim na ni bude zaměstnavatel přispívat. Firmy by měly lidem například zaplatit výdaje za elektřinu nebo za internet. Původně se počítalo s tím, že by měly firmy zaměstnancům proplácet všechny náklady, které s prací z domova souvisí, to se ale zaměstnavatelům zdálo příliš přísné. Uvažovalo se také o povinnosti zaměstnavatele zajistit takto pracujícím lidem pravidelný kontakt s kolegy, aby nebyli izolovaní.
Zaměstnavatel musí zabránit stresu a obtěžování v práci
Ministerstvo chce do chystané novely zákoníku práce prosadit povinnost zaměstnavatelů předcházet stresu na pracovišti. Prozatím ale není jasné, jak budou kontroly, jestli firma stresovou prevenci nezanedbala, probíhat. Bude totiž velmi těžké prokázat, že k psychické újmě došlo na základě výkonu práce. Rozhodující bude patrně lékařský posudek.
Firmy by měli také zamezit násilí a obtěžování v zaměstnání. Cílem by mělo být zlepšení pracovních podmínek a komunikace na pracovišti. V některých případech totiž může stres v práci způsobovat zdravotní problémy vedoucí až ke ztrátě zaměstnání.
Hromadné propouštění bude složitější
Za hromadné propouštění se bude podle nového zákoníku považovat i stav, kdy firma propustí velký počet lidí z jedné pobočky, ne z celkového počtu zaměstnanců firmy. V takové situaci bude muset zaměstnavatel předložit sociální plán, který bude obsahovat důvody o propouštění, počet propuštěných atd.
O konečné podobě zákoníku práce se bude ještě diskutovat. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale počítá s tím, že by novela měla začít platit v dubnu příštího roku.
Související
Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka
Knížák bude mít pohřeb se státními poctami, rozhodla vláda
Aktuálně se děje
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
včera
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
včera
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
včera
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
včera
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
včera
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
15. srpna 2026 21:59
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
15. srpna 2026 20:46
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
15. srpna 2026 19:34
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
15. srpna 2026 18:22
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
15. srpna 2026 16:59
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
15. srpna 2026 15:41
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
15. srpna 2026 14:33
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
Španělsko a Maroko výrazně posílily bezpečnostní opatření na hranicích španělské enklávy Ceuta v Severní Africe. K tomuto kroku úřady v Madridu a Rabatu přistoupily v reakci na masově šířené výzvy na sociálních sítích, které vyzývaly k nelegálnímu překročení hranic.
Zdroj: Libor Novák