Co stojí za brexitem? Politologové upozorňují na paradox

Podle politologa Josefa Mlejnka by mohly vést důsledky brexitu až k rozpadu unie - britské hlasování by mohlo vyvolat vlnu dalších referend a odchod několika dalších významných zemí, například Nizozemska. Označil to ale za nejvíce katastrofický scénář, o němž doufá, že nenastane. Mlejnek soudí, že nyní se proces prohlubování evropské integrace spíše zastaví. Upozornil na paradox, že pokud si Evropané stěžují na neakceschopnost unie, je dána její slabou integrací. Větší centralizovanost chce ale málokdo. "Je to začarovaný kruh," řekl ČTK Mlejnek.

Politolog Jan Kubáček se obává toho, že verdikt Britů nezafunguje jako varování centrálním bruselským elitám, tito stoupenci užší byrokratické vize integrace unie jej naopak využijí k prosazení věcí, pro něž dosud neměli oporu.

Zdroj: YouTube

Politolog Petr Kaniok zdůraznil, že britské referendum bylo dáno důležitým předvolebním slibem konzervativců, politické síly v jiných členských zemích se k ničemu takovému nezavázaly. Soudí, že jelikož nejsou známy dopady brexitu, jiné státy se do podobného scénáře nepustí. Brexit by mohl mít podle Kanioka i pozitivní důsledky v tom, že si bruselské instituce uvědomí, že občané nejsou s jejich kroky spokojeni.

Psali jsme: Brexit dává ČR do rukou velkou moc: Americký profesor pro EZ podrobně o tom, co čeká Evropu i svět Úder Bruselu, diktátor Merkelová, chceme czexit... Čeští politici komentují odchod Británie z EU Hitler, chleba nezlevní, Británie ukázala cestu... Ringo Čech, Troška, Bobošíková a další o brexitu  

Za rozhodnutím Britů odejít z unie stojí podle něho tři hlavní důvody. Vedle tradičního euroskepticismu a nespokojenosti s konzervativci to jsou podle Kanioka důsledky východního rozšíření unie. "Zastáncům brexitu se podařilo postavit celou debatu na tom, že pracovníci z východních států, jako je Rumunsko nebo Polsko, zaplavili britský pracovní trh a masivně vysávají i britský sociální systém," řekl.

O obavách z migrantů ze střední a východní Evropy mluvil taky Mlejnek, označil je však za nesmyslné. Britové se podle něho řídili v rozhodování spíše emocemi. "Bohužel neuvažovali z dlouhodobější perspektivy," soudí politolog.

Předseda Iniciativy pro evropské hodnoty Petr Kolář soudí, že pro EU "začíná fáze střízlivění provázená těžkou kocovinou" a "léčba institucionálních metastáz". Vyvodit z brexitu důsledky by měl i předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, který svými výroky nahrával zastáncům brexitu, dodal někdejší diplomat Kolář. Komise by podle něj měla přestat s kontraproduktivními nápady například na uprchlické kvóty.