Čunek vyhodil miliony za Romy a teď vyhrožuje? Senátor dnes nebude mít klidné spaní

"Vsetínský starosta Jiří Čunek vyhodil před 11 lety z okna přes 85 miliónů korun za nákup unimobuněk a rozpadlých baráků na vesnici, do kterých násilně přestěhoval 300 chudých Romů z centra města. Problém se – světe div se – nevyřešil, ale naopak prohloubil. Čunek teď požaduje veřejné peníze znovu a přitom vyhrožuje: když je nedostanu, lidi z města vyženu. Problém se přitom dal konstruktivně vyřešit už tehdy. Causa vsetínských unimobuněk patří mezi nejhorší praxe v sociálním vyloučení v Česku s extrémními dopady na veřejné rozpočty i životy lidí ze Vsetína, kteří se stali obětí sociálního inženýrství a politických ambicí Jiřího Čunka," tvrdí Šimáček.

Následně cituje Čunka: "Pokud peníze nedostaneme, budou tito lidé muset ze Vsetína odejít a starost o ně připadne jiným obcím. Umíme to zajistit," začal prý státu vyhrožovat. Podle Šimáčka jde o prostředky z evropských fondů na výstavbu a rekonstrukci sociálního bydlení, jež mohou pro město Vsetín dosáhnout až desítek milionů korun. "Co na tom, že veřejné peníze použil (zneužil) starosta Čunek na „řešení" v podstatě stejné situace již jednou – před 11 lety. Stejně jako tehdy je i tentokrát hlavním strůjcem problémů, které musí za veřejné prostředky „řešit". Před lety programově vytvořil problém pavlačového domu ve Smetanově ulici, který následně zboural. Nyní reaguje na problém v buňkoviště v Poschle – problém, na který tehdy zadělal přesunutím 230 lidí z centra na okraj. A znovu ho chce zaplatit z veřejných peněz," uvedl na svém blogu.

Šimáček dále uvádí, že v roce 2005 město získalo přes 70 miliónů korun na výstavbu velmi kontroverzního buňkoviště Poschla pro chudé Romy z programu Státního fondu rozvoje bydlení, tedy na podporu dostupného bydlení, tedy sociální integrace. K tomu prý vydalo bezmála 3 miliony obecních korun na nákup nemovitostí mimo Vsetín pro 70 lidí, které neumístilo v buňkách. "Nyní je chce znovu – a vyhrožuje: když mi je nedáte, udělám totéž, co před 11 lety. Lidi vystěhuju mimo Vsetín. Říká se zkušeností: Umím to zajistit!" dodává Šimáček.

"Vsetín se totiž uchází o peníze, které k němu mohou putovat pouze při spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. A ta Čunkovi přihlášku ke spolupráci před rokem vrátila k dopracování s tím, že nebyla spokojená s „integračním" plánem právě pro obyvatele Poschly. Po roce se však nyní ředitel Agentury Radek Jiránek vyjádřil, že přihláška je doplněná a Vsetín má šanci uspět," uvádí na blogu na aktualne.cz Šimáček a dodává, že přes deset let staré násilné vystěhování sedmi desítek Romů ze Vsetína organizované starostou Čunkem bude opět, počtvrté, řešit ostravský krajský soud. 

"Kromě toho, že se Jiří Čunek stal českou ikonou vystěhovávání, či spíše vymisťování a deportací (nijak jinak totiž nelze noční neohlášený násilný přesun 6 rodin z pavlačového domu ve Vsetíně do odlehlých vesnic ve třech jiných krajích nazvat) a propagátorem bydlení v buňkách (tento model po něm opakovali například v Kladně či Holešově a neváhali se na něj při tom odkazovat), se stal také významným plýtvačem veřejných prostředků. Neúčinně je rozhazuje a chce znovu. Je to teď ještě horší, bude to stát víc, ale trvám na tom, že jsme uspěli," píše Šimáček.

Vystěhované rodiny do obcí mimo Vsetín se pět let poté potácely na hraně úplného rozpadu, aniž musely, tvrdí Šimáček. Poschla se prý stala sociálním ghettem s velkou fluktuací nájemníků, buňky postupně berou za své, i vlivem plísní, přičemž na nevhodnost výstavby na území Poschly ještě před jejím začátkem upozorňovaly vedení města dotčené orgány - ministerstvo dopravy a krajská hygienická stanice. "Přesto, že Jiří Čunek kolovrátkovitě opakuje, že „projekt" uspěl, situace na Poschle ho po deseti letech usvědčuje z opaku – segregované buňkoviště nikdy nemělo potenciál se stát domovem pro lidi, kteří by se odtud měli odrazit ode dna a zlepšit svou katastrofální životní situaci," tvrdí.

"K dokreslení obrázku, o co Jiřímu Čunkovi před více než 10 lety šlo, a o co mu tedy velmi pravděpodobně jde znovu, pokud se zázračně nepromění v nového člověka, poslouží stručný historický exkurs: Od roku 1998, současně s nástupem Jiřího Čunka do pozice starosty, začala radnice do pavlačového domu v centru ve Smetanově ulici intenzivně sestěhovávat především sociálně slabé romské rodiny. To se nezměnilo, ani když stavební úřad opakovaně shledal chátrající dům stavebně-technicky závadným," píše Šimáček dále.

"Přitom v roce 2002 schválila Rada města „Koncepci práce terénních sociálních pracovníků", ve které je přesná charakteristika bydlení chudých Romů ve městě, vč. domu ve Smetanově ulici a detailů o sociální situaci jeho nájemníků a jejich zadlužení. Navrhuje celostní řešení – od bydlení před sociální práci a programy oddlužení. Varuje před hromadným přesunutím lidí z pavlačového domu na jiné místo, i před vyhrocením situace, pokud se lidé odtud budou muset stěhovat nečekaně a nárazově. V roce 2002 se přitom na vsetínské radnici stále hovoří o tom, že pavlačový dům projde rekonstrukcí. O projektu Poschla v té době veřejnost ani samotní obyvatelé domu ve Smetanově ulici vůbec nevěděli. Ten začal být připravován až od roku 2003," vysvětluje.

"Přesto, anebo právě proto, to vše Jiří Čunek udělal obráceně, než mu uložila Rada města. A pořídil si k tomu oporu ve dvou jiných dokumentech, které Radě města předložil: „Postup vůči neplatičům a nepřizpůsobivým občanům" (2004) a „Uplatňování programu nízké tolerance" (2005). Druhý z materiálů mj. prokazuje, že v případě nájemníků bytů v pavlačovém domě byly pod sankcemi hromadně splaceny dluhy na nájemném, „a to až do plné výše". Přesto se dluhy nájemníků ze Smetanovy ulice staly v roce 2005 hlavním argumentem Jiřího Čunka pro definitivní zrušení záměru rekonstruovat pavlačový dům a realizovat připravovaný projekt Poschla," uvádí na blogu na aktualne.cz.

Stranou pozornosti přitom prý zůstaly fakty, že celkové dluhy nájemníků v domě se v roce 2005 snížily. Řada domácností se znovu zadlužovala a přestože měl Jiří Čunek nakročeno k tomu, aby přiměl zadlužené domácnosti ze Smetanovy ulice se oddlužit a měl oporu v sociálních pracovnících, kteří od r. 2002 ve Vsetíně pracovali, otočil kormidlo zpět a mohl slavnostně ve čtvrtek 5. října 2006 pozvat do Vsetína starosty z celého Česka, aby jim osobně a před novináři představil dva nové kontejnerové „domy" v technickém provedení „antivandal". 

"Nyní se tedy Jiří Čunek, krátce před obhajobu zastupitelského křesla ve Zlínském kraji a dva roky před obhajobu senátorského mandátu (2018) a jako předseda senátního podvýboru pro lidská práva a rovné příležitosti , znovu uchází o veřejné peníze na řešení sociálního vyloučení. Vsetín a jeho obyvatelé (zdaleka ne jen na Poschle!) tyto peníze bezpochyby potřebují. Město musí demontovat Poschlu, zavést skutečné sociální bydlení a rozsáhlé integrační programy. Pokud to udělá pořádně, nebude za deset let (a nebo někdy jindy) Jiří Čunek natahovat dlaň potřetí s žádostí o velkou investici. To by ale musel své současné plány na integraci chudých lidí ve městě myslet vážně a kromě sociálního bydlení by musel pomoci rozvinout komplexní programy od zaměstnanosti a oddlužování až po sociální služby a vzdělávání. Mohl by později, v horizontu let a desetiletí, pozorovat (a přitom stále podporovat), jak problém ve městě postupně ubývá a zlepšuje se soužití. To je ale náročná práce, lidem se špatně vysvětluje a obhajuje. A špatně se s ní vyhrávají volby. A tak Jiří Čunek raději vyhrožuje. To by mohlo znovu zabrat," uzavřel Šimáček.