ROZHOVOR | O co šlo pučistům a co bude s Erdoganem? Odborník pro EZ o událostech, které pohnuly světem

ROZHOVOR - Neúspěšný pokus o puč v Turecku připomněl, že žijeme v době, kdy je potřeba dbát o svobodu a bezpečnost. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to zdůraznil diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.

Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.

Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda dosáhnout?

V první řadě musíme hovořit o části armády a nikoli o armádě jako celku. Podstatná část armády se puče nezúčastnila. Lze předpokládat, že kdyby byla armáda jednotná, byli by pučisté úspěšnější. Samotní pučisté měli jistě za cíl sesadit prezidenta Erdogana a oslabit jeho moc. Je otázkou, jestli někteří z nich nakonec ve skutečnosti nenaletěli Erdoganově sofistikované provokaci. Pokud se jednalo o autentické představitele turecké armády, měli jistě za cíl zvrátit pokračující islamizaci země.

Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?

Erdogan s Gulenem jsou islamističtí rivalové a nemají se rádi, bojují spolu o vliv a moc. Bez ohledu na to, jestli Gulen za pučem stál, se teď Erdogan pokusí jeho vliv oslabit. Erdoganův protiútok ale zdaleka nebude směřovat jen na stoupence Gulena. Protiútok se zaměří i na veškeré stoupence Ataturkova sekularizovaného státu.

Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici?

Erdogan chce upevnit svoji pozici a debata o znovuzavedení trestu smrti je jen okrajovou záležitostí. Chce být považován za novodobého sultána a chce islamizovat sekularizované Turecko založené pře sto lety Ataturkem.

Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?

Připomněly, že žijeme v turbulentní době a že bychom měli daleko více dbát o svoji svobodu a bezpečnost.

Nemůže se nyní pod vlivem posledních událostí Turecko proměnit v diktátorskou zemi? Erdogan přece jen posílil...

Turecko je již dnes autoritativním státem, kde je stále více moc koncentrována do rukou jedné osoby. A Erdogan se i nadále bude snažit o posílení své moci. Je v tom zatím z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný.

V Turecku se šíří teorie, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to reálné?

Vyloučit to bohužel nelze.

Turecko má svou tajnou službu a relativně přísný režim. To nikdo o chystaném puči nevěděl?

Možná věděl. Zejména s ohledem na fakt, jak rychle se Erdoganovi podařilo dostat situaci zpět pod kontrolu.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s tureckým prezidentem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?

Putin s Erdoganem si vzájemně imponují stylem svého vládnutí a shodnou na odporu vůči liberálnímu západu. Legitimita moci obou se totiž přinejmenším částečně odvíjí právě od soupeření se Západem. Jejich zájmy v postsovětském prostoru nebo na Blízkém východě jsou naopak nezřídka velmi odlišné a stojí mnohdy přímo proti sobě. Lze očekávat, že se jejich vztahy navrátí do situace před sestřelením ruské stíhačky. Někde spolu budou spolupracovat, jinde na sebe budou pohlížet se značnou nedůvěrou.

Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?

Vzhledem k faktu, že byl puč neúspěšný a že Erdogan naopak pravděpodobně svoji moc ještě posílí, tak žádnou momentální změnu neočekávám. Ke změně dojde, až si to Erdogan bude přát. Nebo ve chvíli, kdy v Turecku zavládne chaos.

Související

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených

Nejvlivnější osoby na summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jmenoval server Politico. Vedle očekávaných jmen, jako jsou americký ministr obrany Lloyd Austin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo nový britský premiér Keir Starmer, se zde ale vyskytuje ještě jedna velice překvapivá osoba: Tomáš Pojar. Dostal se tak mezi dvanáct nejvlivnějších lidí na summitu. 

Více souvisejících

Tomáš Pojar rozhovor vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

před 2 hodinami

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 9 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 17 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí do Vánoc. Meteorologové slibují až 40 centimetrů nového sněhu

Do Štědrého dne čekají Česko hned dvě epizody výraznějšího sněžení ve vyšších a horských polohách, avizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti. Sněžit bude během neděle a také v pondělí odpoledne a během noci na úterý.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy