ROZHOVOR - Neúspěšný pokus o puč v Turecku připomněl, že žijeme v době, kdy je potřeba dbát o svobodu a bezpečnost. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to zdůraznil diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.
V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.
Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.
Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda dosáhnout?
V první řadě musíme hovořit o části armády a nikoli o armádě jako celku. Podstatná část armády se puče nezúčastnila. Lze předpokládat, že kdyby byla armáda jednotná, byli by pučisté úspěšnější. Samotní pučisté měli jistě za cíl sesadit prezidenta Erdogana a oslabit jeho moc. Je otázkou, jestli někteří z nich nakonec ve skutečnosti nenaletěli Erdoganově sofistikované provokaci. Pokud se jednalo o autentické představitele turecké armády, měli jistě za cíl zvrátit pokračující islamizaci země.
Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?
Erdogan s Gulenem jsou islamističtí rivalové a nemají se rádi, bojují spolu o vliv a moc. Bez ohledu na to, jestli Gulen za pučem stál, se teď Erdogan pokusí jeho vliv oslabit. Erdoganův protiútok ale zdaleka nebude směřovat jen na stoupence Gulena. Protiútok se zaměří i na veškeré stoupence Ataturkova sekularizovaného státu.
Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici?
Erdogan chce upevnit svoji pozici a debata o znovuzavedení trestu smrti je jen okrajovou záležitostí. Chce být považován za novodobého sultána a chce islamizovat sekularizované Turecko založené pře sto lety Ataturkem.
Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?
Připomněly, že žijeme v turbulentní době a že bychom měli daleko více dbát o svoji svobodu a bezpečnost.
Nemůže se nyní pod vlivem posledních událostí Turecko proměnit v diktátorskou zemi? Erdogan přece jen posílil...
Turecko je již dnes autoritativním státem, kde je stále více moc koncentrována do rukou jedné osoby. A Erdogan se i nadále bude snažit o posílení své moci. Je v tom zatím z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný.
V Turecku se šíří teorie, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to reálné?
Vyloučit to bohužel nelze.
Turecko má svou tajnou službu a relativně přísný režim. To nikdo o chystaném puči nevěděl?
Možná věděl. Zejména s ohledem na fakt, jak rychle se Erdoganovi podařilo dostat situaci zpět pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s tureckým prezidentem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?
Putin s Erdoganem si vzájemně imponují stylem svého vládnutí a shodnou na odporu vůči liberálnímu západu. Legitimita moci obou se totiž přinejmenším částečně odvíjí právě od soupeření se Západem. Jejich zájmy v postsovětském prostoru nebo na Blízkém východě jsou naopak nezřídka velmi odlišné a stojí mnohdy přímo proti sobě. Lze očekávat, že se jejich vztahy navrátí do situace před sestřelením ruské stíhačky. Někde spolu budou spolupracovat, jinde na sebe budou pohlížet se značnou nedůvěrou.
Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?
Vzhledem k faktu, že byl puč neúspěšný a že Erdogan naopak pravděpodobně svoji moc ještě posílí, tak žádnou momentální změnu neočekávám. Ke změně dojde, až si to Erdogan bude přát. Nebo ve chvíli, kdy v Turecku zavládne chaos.
Související
Lipavský ocenil osobnosti. Medaili dostali Pojar či Pekarová Adamová
Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených
Tomáš Pojar , rozhovor , vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
před 1 hodinou
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
před 2 hodinami
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
před 3 hodinami
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
před 3 hodinami
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
před 4 hodinami
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
před 5 hodinami
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
před 6 hodinami
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
před 6 hodinami
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
před 7 hodinami
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
před 8 hodinami
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
před 9 hodinami
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
před 10 hodinami
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
před 11 hodinami
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
před 12 hodinami
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
před 12 hodinami
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
před 13 hodinami
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
před 14 hodinami
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
před 15 hodinami
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
včera
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák