ROZHOVOR | O co šlo pučistům a co bude s Erdoganem? Odborník pro EZ o událostech, které pohnuly světem

ROZHOVOR - Neúspěšný pokus o puč v Turecku připomněl, že žijeme v době, kdy je potřeba dbát o svobodu a bezpečnost. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to zdůraznil diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.

V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.

Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.

Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda dosáhnout?

V první řadě musíme hovořit o části armády a nikoli o armádě jako celku. Podstatná část armády se puče nezúčastnila. Lze předpokládat, že kdyby byla armáda jednotná, byli by pučisté úspěšnější. Samotní pučisté měli jistě za cíl sesadit prezidenta Erdogana a oslabit jeho moc. Je otázkou, jestli někteří z nich nakonec ve skutečnosti nenaletěli Erdoganově sofistikované provokaci. Pokud se jednalo o autentické představitele turecké armády, měli jistě za cíl zvrátit pokračující islamizaci země.

Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?

Erdogan s Gulenem jsou islamističtí rivalové a nemají se rádi, bojují spolu o vliv a moc. Bez ohledu na to, jestli Gulen za pučem stál, se teď Erdogan pokusí jeho vliv oslabit. Erdoganův protiútok ale zdaleka nebude směřovat jen na stoupence Gulena. Protiútok se zaměří i na veškeré stoupence Ataturkova sekularizovaného státu.

Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici?

Erdogan chce upevnit svoji pozici a debata o znovuzavedení trestu smrti je jen okrajovou záležitostí. Chce být považován za novodobého sultána a chce islamizovat sekularizované Turecko založené pře sto lety Ataturkem.

Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?

Připomněly, že žijeme v turbulentní době a že bychom měli daleko více dbát o svoji svobodu a bezpečnost.

Nemůže se nyní pod vlivem posledních událostí Turecko proměnit v diktátorskou zemi? Erdogan přece jen posílil...

Turecko je již dnes autoritativním státem, kde je stále více moc koncentrována do rukou jedné osoby. A Erdogan se i nadále bude snažit o posílení své moci. Je v tom zatím z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný.

V Turecku se šíří teorie, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to reálné?

Vyloučit to bohužel nelze.

Turecko má svou tajnou službu a relativně přísný režim. To nikdo o chystaném puči nevěděl?

Možná věděl. Zejména s ohledem na fakt, jak rychle se Erdoganovi podařilo dostat situaci zpět pod kontrolu.

Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s tureckým prezidentem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?

Putin s Erdoganem si vzájemně imponují stylem svého vládnutí a shodnou na odporu vůči liberálnímu západu. Legitimita moci obou se totiž přinejmenším částečně odvíjí právě od soupeření se Západem. Jejich zájmy v postsovětském prostoru nebo na Blízkém východě jsou naopak nezřídka velmi odlišné a stojí mnohdy přímo proti sobě. Lze očekávat, že se jejich vztahy navrátí do situace před sestřelením ruské stíhačky. Někde spolu budou spolupracovat, jinde na sebe budou pohlížet se značnou nedůvěrou.

Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?

Vzhledem k faktu, že byl puč neúspěšný a že Erdogan naopak pravděpodobně svoji moc ještě posílí, tak žádnou momentální změnu neočekávám. Ke změně dojde, až si to Erdogan bude přát. Nebo ve chvíli, kdy v Turecku zavládne chaos.

Související

Tomáš Pojar, MA. Vystudoval v Česku politologii a mezinárodní vztahy a v Izraeli bezpečnostní studia, v minulosti působil v neziskovém sektoru, mj. jako ředitel humanitární organizace Člověk v tísni, a později jako diplomat. V posledním období byl českým velvyslancem v Izraeli. Ve své funkci prorektora pro zahraniční vztahy se zabývá rozvojem mezinárodních kontaktů akademického i projektového typu.

Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených

Nejvlivnější osoby na summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu jmenoval server Politico. Vedle očekávaných jmen, jako jsou americký ministr obrany Lloyd Austin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo nový britský premiér Keir Starmer, se zde ale vyskytuje ještě jedna velice překvapivá osoba: Tomáš Pojar. Dostal se tak mezi dvanáct nejvlivnějších lidí na summitu. 

Více souvisejících

Tomáš Pojar rozhovor vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Alois Hadamczik

Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby

Rok co rok se koncem sezóny tuzemským hokejovým prostředí line tradiční téma o spravedlnosti hokejové baráže o extraligu a o systému extraligy obecně. To proto, že se už několik let nepodařilo prvoligistovi prokousat se po náročném play-off do extraligy. Naopak extraligista má výhodu více než 40denního volna, což je obrovská výhoda, kterou v posledních letech extraligista vždy využije. Pokaždé se v době baráže ozývají hlasy z řad fanoušků a především prvoligových účastníků o tom, že by se s aktuálním systémem mělo něco dělat, aby měli prvoligisté větší šanci na postup. Šéf českého hokeje Alois Hadamczik je pro přímý postup a sestup mezi dvěma nejvyššími českými soutěžemi, podle jeho slov však nemá příliš mnoho šancí to změnit. Apeluje proto na veřejnost, aby zatlačila na Asociaci profesionálních klubů (APK LH). Podle ní by však o budoucnosti baráže nemělo rozhodovat referendum.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vláda České republiky

Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky

Vláda na pondělním jednání především rozhodla o vydání nového opatření obecné povahy a cenového výměru, kterým prodloužila mimořádné kroky přijaté začátkem dubna kvůli vysokým cenám pohonných hmot. To ale není vše. Schválila také návrh na zřízení meziresortní skupiny k problematice psychoaktivních látek, návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2025 nebo rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na léta 2027 až 2029.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Armáda Francie

Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí

Francouzské Národní sdružení (RN) prosazuje výrazné posílení vojenských kapacit země, avšak striktně v rámci národní suverenity. Tento přístup představuje zásadní odklon od politiky prezidenta Emmanuela Macrona, který dlouhodobě usiluje o prohloubení evropské obranné spolupráce a společných zbrojních programů. Vzhledem k vysoké popularitě strany jsou tyto plány předmětem debaty o budoucím směřování francouzské bezpečnosti.

před 6 hodinami

Abbás Arakčí

Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí během své návštěvy Ruska veřejně obvinil Spojené státy z neúspěchu mírových jednání. Podle jeho slov byla washingtonská politika vedena přehnanými požadavky, které znemožnily dosažení dohody. Arakčí v pondělí v Petrohradu označil americký přístup za hlavní překážku v mírovém procesu, přestože předchozí kola rozhovorů vykazovala známky určitého pokroku.

před 7 hodinami

Donald Trump

Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu

Americký prezident Donald Trump označil vzájemnou nevraživost mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za směšnou a bláznivou. V nedělním rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že se stále snaží o dosažení mírové dohody mezi oběma zeměmi. Podle Trumpových slov je nenávist špatná věc, zejména když se strany snaží o urovnání konfliktu, ale věří, že k dohodě nakonec dojde.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Alena Schillerová přichází na zasedání nové vlády

Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak

Vláda jednomyslně schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot a ponechání spotřební daně z nafty na minimální úrovni i pro květen. Ministryně financí Alena Schillerová zdůvodnila toto rozhodnutí stále nestabilní situací na trhu, kterou vyvolává zablokovaný Hormuzský průliv. Podle ministryně jde o osvědčený postup, díky kterému mohou řidiči při tankování plné nádrže ušetřit až 400 korun.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu

Írán přišel s návrhem na ukončení blokády Hormuzského průlivu, avšak v tomto návrhu nezahrnuje svůj jaderný program. Dva regionální představitelé obeznámení s těmito zákulisními jednáními pro The Guardian uvedli, že Teherán požaduje jako protihodnotu, aby Spojené státy ukončily svou blokádu namířenou proti Íránu. Tento krok přichází v době, kdy se hledají cesty k uvolnění napětí v oblasti.

před 11 hodinami

Jeho Veličenstvo Král Karel III. je vyfocen v plném zdobení v trůnním sále v Buckinghamském paláci. Má na sobě Majetkoprávní roucho, Imperial State Crown a drží Vládcovu kouli a Sovereignovo žezlo s křížem. Sedí na jednom z páru trůnních křesel z roku 1902, které byly vyrobeny pro budoucího krále Jiřího V. a královnu Marii pro použití při korunovaci krále Edwarda VII. Tato trůnní křesla byla také použita v roce 1937 na pozadí korunovace krále Jiřího VI. a královny Alžběty a Jeho Veličenstva krále Karla III. a královny Camilly ve Westminster Hall v loňském roce k přijímání proslovů od předsedů obou komor parlamentu.

Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident

Americký prezident Donald Trump ujistil, že král Karel III. bude během své státní návštěvy USA, která začíná v pondělí, v naprostém bezpečí. Toto prohlášení následovalo po dodatečných bezpečnostních konzultacích mezi Bílým domem a Buckinghamským palácem, které vyvolal sobotní incident ve Washingtonu, kdy se ozbrojený střelec dostal do blízkosti akce za účasti prezidenta.

před 12 hodinami

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky

Britská podnikatelská sféra naléhavě žádá vládu, aby vytvořila obdobu evropské „obchodní bazuky“, který by chránil britské zájmy v reakci na aktuální hrozby Donalda Trumpa ohledně uvalení cel. Podle zástupců British Chambers of Commerce (BCC) současná nedostatečná ekonomická bezpečnost přímo ohrožuje hospodářský růst a pracovní místa v zemi.

před 12 hodinami

Evropská unie

Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi

Střet mezi Spojenými státy a Íránem se pro Evropskou unii mění z ekonomického šoku v závažnou politickou krizi. S rostoucími cenami energií a stagnujícím ekonomickým růstem se evropští lídři ocitají v situaci, kdy mají jen velmi omezené možnosti, jak chránit voliče před dopady této situace. Tento vývoj ohrožuje stabilitu politického hlavního proudu v celém bloku.

před 13 hodinami

Kim Čong-Un

Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality

Severokorejský vůdce Kim Čong-un veřejně ocenil vojáky ze své země, kteří před rokem bojovali po boku Ruska v Kurské oblasti. Učinil tak při příležitosti návštěvy ruské delegace v Pchjongjangu, která dorazila na zahájení ceremoniálu odhalení památníku věnovaného padlým vojákům. Kim se snaží tyto vojáky prezentovat jako symboly oběti a loajality, přičemž v rukou psaném vzkazu u památníku uvedl, že duše padlých budou žít věčně s velkou ctí, kterou bránili.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let

Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy