ROZHOVOR - Neúspěšný pokus o puč v Turecku připomněl, že žijeme v době, kdy je potřeba dbát o svobodu a bezpečnost. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to zdůraznil diplomat, bezpečnostní analytik a prorektor soukromé vysoké školy CEVRO Institut Tomáš Pojar.
V pátek v noci se část turecké amády pokusila převzít moc v zemi. Tamní televizní stanice v přímých přenosech informovaly o střelbě a nízkých přeletech vojenských letounů nad městem, v Istanbulu tanky zablokovaly přístup k mezinárodnímu letišti. Vláda po několika hodinách oznámila, že dostala situaci pod kontrolu, podle nejnovějších informací si ale nepokoje vyžádaly 290 mrtvých a více než 1400 zraněných.
Média oteřeně spekulovala o tom, že by za vším mohl stát turecký prezident Recep Tayyp Erdogan, který by se tímto způsobem mohl pokusit uchvátit ještě větší moc a zároveň se zbavit protivníků. Sám turecký prezident z pokusu o puč obvinil muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který momentálně žije v USA. Turecko už požádalo o jeho vydání. To se ale zřejmě nestane.
Co stojí za pokusem o vojenský převrat? Čeho chtěla armáda dosáhnout?
V první řadě musíme hovořit o části armády a nikoli o armádě jako celku. Podstatná část armády se puče nezúčastnila. Lze předpokládat, že kdyby byla armáda jednotná, byli by pučisté úspěšnější. Samotní pučisté měli jistě za cíl sesadit prezidenta Erdogana a oslabit jeho moc. Je otázkou, jestli někteří z nich nakonec ve skutečnosti nenaletěli Erdoganově sofistikované provokaci. Pokud se jednalo o autentické představitele turecké armády, měli jistě za cíl zvrátit pokračující islamizaci země.
Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena. Ten to ale popírá. Proč by to podle Vás Gülen dělal?
Erdogan s Gulenem jsou islamističtí rivalové a nemají se rádi, bojují spolu o vliv a moc. Bez ohledu na to, jestli Gulen za pučem stál, se teď Erdogan pokusí jeho vliv oslabit. Erdoganův protiútok ale zdaleka nebude směřovat jen na stoupence Gulena. Protiútok se zaměří i na veškeré stoupence Ataturkova sekularizovaného státu.
Turecko po puči zvažuje znovuobnovení trestu smrti. Není to náznak, že chce Erdogan upevnit svou pozici?
Erdogan chce upevnit svoji pozici a debata o znovuzavedení trestu smrti je jen okrajovou záležitostí. Chce být považován za novodobého sultána a chce islamizovat sekularizované Turecko založené pře sto lety Ataturkem.
Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?
Připomněly, že žijeme v turbulentní době a že bychom měli daleko více dbát o svoji svobodu a bezpečnost.
Nemůže se nyní pod vlivem posledních událostí Turecko proměnit v diktátorskou zemi? Erdogan přece jen posílil...
Turecko je již dnes autoritativním státem, kde je stále více moc koncentrována do rukou jedné osoby. A Erdogan se i nadále bude snažit o posílení své moci. Je v tom zatím z dlouhodobého hlediska velmi úspěšný.
V Turecku se šíří teorie, že za pučem stojí sám Erdogan. Je to reálné?
Vyloučit to bohužel nelze.
Turecko má svou tajnou službu a relativně přísný režim. To nikdo o chystaném puči nevěděl?
Možná věděl. Zejména s ohledem na fakt, jak rychle se Erdoganovi podařilo dostat situaci zpět pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin v telefonickém rozhovoru s Recepem Tayyipem Erdoganem odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s tureckým prezidentem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?
Putin s Erdoganem si vzájemně imponují stylem svého vládnutí a shodnou na odporu vůči liberálnímu západu. Legitimita moci obou se totiž přinejmenším částečně odvíjí právě od soupeření se Západem. Jejich zájmy v postsovětském prostoru nebo na Blízkém východě jsou naopak nezřídka velmi odlišné a stojí mnohdy přímo proti sobě. Lze očekávat, že se jejich vztahy navrátí do situace před sestřelením ruské stíhačky. Někde spolu budou spolupracovat, jinde na sebe budou pohlížet se značnou nedůvěrou.
Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?
Vzhledem k faktu, že byl puč neúspěšný a že Erdogan naopak pravděpodobně svoji moc ještě posílí, tak žádnou momentální změnu neočekávám. Ke změně dojde, až si to Erdogan bude přát. Nebo ve chvíli, kdy v Turecku zavládne chaos.
Související
Lipavský ocenil osobnosti. Medaili dostali Pojar či Pekarová Adamová
Čech mezi nejvlivnějšími lidmi summitu NATO. Dostal se mezi dvanáct vyvolených
Tomáš Pojar , rozhovor , vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Tragédie na D35. Muž nepřežil střet s náklaďákem, ráno se stala další nehoda
před 1 hodinou
Policie řešila potyčku v Brně. Někteří účastníci skončili v nemocnici
před 2 hodinami
Turek je jediným kandidátem na ministra životního prostředí, potvrdil Macinka
před 3 hodinami
Rusové momentálně nechtějí prozradit, kde je Putin
před 4 hodinami
Europoslankyně Konečná oznámila smutnou zprávu. Zemřel její otec
před 5 hodinami
Trump varoval Írán. Američané jsou připraveni podniknout další útok
před 5 hodinami
Počasí v Česku si žádá novou výstrahu. Napadne až 15 centimetrů sněhu
před 6 hodinami
PŘEHLED: Obchody na Silvestra. Víme, jak bude ve středu otevřeno
před 7 hodinami
Francie se s Bardotovou rozloučí příští týden. Pohřeb bude v Saint-Tropez
před 8 hodinami
Šofér prezidenta Pavla čelí obžalobě. Měl nehodu a nadýchal
před 9 hodinami
Trump vyzval k zahájení druhé fáze příměří v Pásmu Gazy
před 10 hodinami
Drama v pardubickém hotelu. Opilý cizinec vyhrožoval střelbou
před 11 hodinami
Počasí do konce týdne: V noci a k ránu hrozí silné mrazy
včera
USA provedly úder na pozemní cíl přímo ve Venezuele, potvrdil Trump
včera
Křehké příměří mezi Thajskem a Kambodžou dostává po pár hodinách vážné trhliny
včera
Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla
včera
Ukrajinské drony zaútočily na Putinovu rezidenci, jednání o míru přehodnotíme, tvrdí Lavrov
včera
Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová
včera
Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne
včera
Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje
Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.
Zdroj: Libor Novák