ROZHOVOR - Pokus o vojenský puč, za kterým stojí část turecké armády, v pátek nevyšel. Místo toho teď tamní prezident Recep Tayyip Erdoğan ve velkém zatýká a vyhazuje. Jak se ale situace promítne do vztahů s Evropou a Českou republikou. A má nějaký vliv na migrační krizi? Na to jsme se ptali lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského.
Co podle Vás stojí za pokusem o vojenský převrat v Turecku?
Myslím, že je to dlouhodobá frustrace z toho, kam se dnešní Turecko řítí. Tato země měla obrovský potenciál a neskutečně se ekonomicky zvedla. Bohužel v posledních letech zažívá poměrně radikální politické změny s cílem upevnit moc do rukou jednoho muže a tím je prezident Erdogan.
Recep Tayyip Erdogan označil za strůjce nezdařeného pokusu o převrat v Turecku muslimského duchovního Fethullaha Gülena, který Erdogana přirovnal k Hitlerovi. Nejsou to silná slova?
Erdogan a jeho ministři sice opakovaně označili Gülena za strůjce pokusu o převrat, ale nepředložili žádný důkaz. Proto předpokládám, že je to takové politicko-rétorické cvičení.
V sobotu ráno příznivci Erdoganova režimu zlynčovali vojáky v ulicích a jednomu údajně uřízli hlavu. O čem to vypovídá?
Možná bychom měli nejdříve říci, že někteří vojáci stříleli do lidí a pak byli zlynčováni. Ale to nic nemění na tom, že osobně to považuji za nepřijatelné excesy, ke kterým vůbec nemělo dojít. Pamatuji si, jak mi babička říkala, jak v květnu 1945 se věšeli lidé na náměstích na stromy s nápisy „zrádce". Později se u mnohých zjistilo, že došlo k omylu. Lidský život nikdo nevrátí. A lidé by měli opravdu vždy zachovat chladnou hlavu.
Během jednoho dne došlo v reakci na pokus o puč k 6000 zatčení. Nejde spíše o likvidaci politické konkurence?
Ano, už to kritizovala francouzská diplomacie. Celý postup zavání obrovskými politickými čistkami a to je podle mě naprosto špatně.
Mohli být do armádního převratu zapojeni i soudci nebo jiné politické složky?
Vypadá to, že nebyly. Pokud by byly, tak by byl převrat dokonán. Takto ale nevyšel. Není to jen o tom, převzít moc, ale následně stát řídit. A tady to někdo buď nedomyslel, nebo pořádně zpackal. Proto porážka puče byla naprosto zasloužená.
Je po událostech, které se v Turecku odehrály během posledních dní, reálné uvažovat o možnosti, že by Turecko vstoupilo do EU?
Myslím, že i bez ohledu na tyto události, je členství Turecka v Evropské unii nemožné.
Ohrozily události posledních dní zbytek Evropy?
Neohrozily, ale připomněli jí důrazné varování křehkosti míru a stability, který si musíme naprosto vážit.
Změní se po posledních událostech vztahy mezi Tureckem a Českou republikou?
Myslím, že ne. Česká republika má dlouhodobě s Tureckem velmi dobré vztahy jak v oblasti ekonomické, tak především v oblasti diplomatické. Nicméně pokud by byly soustavně porušovány lidská práva, tak bychom na to museli reagovat.
Turecko se stále častěji stává terčem islámských radikálů. Může na tom pokus o puč něco změnit?
Určitě ano. Myslím, že tureckému prezidentovi došlo řada věcí. Tou první je, že armáda nebude tolerovat jakoukoliv podporu islamistických skupin, které pak ohrožují bezpečnost země. A tou druhou je posílení moci současného prezidenta a jeho boj s různými odbojnými skupinami. Ty určitě teď nebude Erdogan šetřit.
Turecko jako vstupní brána do Evropy také na svém území poskytuje prostor milionům migrantů. Může se pokus o převrat promítnout do uprchlické krize?
V současné době to tak nevypadá, nicméně uvidíme. Proto je nutné s Turky intenzivně jednat a nenechat tam žádnou možnost toho, že se budou události z minulého roku opakovat.
Související
EU prověřuje podezřelé IT dotace na Slovensku. Sousedům hrozí sankce
Konec střídání času na obzoru. Zdechovský věří, že EU se brzy dohodne
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) , rozhovor , vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 1 hodinou
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 2 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 2 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 3 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 4 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 5 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 6 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 6 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 7 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 8 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 9 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 10 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě