ROZHOVOR - Bez ohledu na pokus o vojenský převrat, ke kterému došlo minulý týden v Turecku, byla země nesmírně daleko od členství v Evropské unii. V rozhovoru pro server EuroZprávy.cz to uvedl ekonom, někdejší viceguvernér ČNB a současný europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer. Prozradil také, že se stačí se podívat na situaci dnešního Ruska, aby bylo vidět, co z kvalitou života a životní úrovní udělal režim tamní vlády.
V pátek došlo k pokusu o státní převrat, který nevyšel. Je možné, že to byla poslední možnost, jak sesadit prezidenta Erdogana?
Osobně si netroufám soudit, co se v Turecku odehrálo před pár dny. Ale pokud došlo během desítek hodin po pokusu o puč k propouštění a vyslýchání tisíců lidí včetně soudců a učitelů, je to pozoruhodné. Jinak doufám, že Turecko bude i nadále parlamentní demokracií a v ní nemá nikdo místo jisté. Předpokládám, že o vedení země budou rozhodovat pravidelné volby. Všechno ostatní by bylo pro Turky velmi zlé.
Je po událostech, které se v Turecku odehrály během posledních dní, reálné uvažovat o možnosti, že by Turecko vstoupilo do EU?
I před událostmi starými pár dní bylo Turecko nesmírně daleko od členství v Unii, neb se nemá k plnění s tím souvisejících požadavků. Nemyslím, že to, co se tam děje, jakkoliv šance zvyšuje. A nezdá se mi, že by o to president Erdogan vůbec stál.
Jak se díváte na čistky, které začaly po pokusu o převrat. Jsou v demokratické zemi v pořádku? Například Francie už je ostře odsoudila.
Připadá mi těžko uvěřitelné, že lidé, kteří jsou dnes vyslýcháni či propouštěni, byli přímo zapojeni do událostí minulého týdne. Vypadá to, jako by vládnoucí garnitura vzniklé situace využila. A nikoliv ve smyslu zlepšení fungování tamní společnosti a demokracie.
Pokus o puč by po několika hodinách odražen. Není to podivné? Přece jen za ním stála část armády, která musela vědět, jak velké má naděje na úspěch a kdo proti nim stojí.
Netroufám si to vůbec hodnotit. A vůbec mi není jasné, kdo a proč za události té noci stál. Ale nejsem bezesporu ten, který se v této komplikované věci nejlépe orientuje, přece jen se to neprotíná s tím, čím se nejvíce v EP zabývám.
Turecký ministr práce Süleyman Soylu prohlásil, že za převratem stojí Spojené státy. Ty se ale brání. Můžeme stát na prahu nové války?
Doufám, že to je jen individuální, neuvážený výrok. Nejen proto, že Tureckou je členskou zemí NATO.
Barack Obama ve svém prohlášení podpořil režim prezidenta Ergodana. Není to překvapivé?
Vyjádření státníků jsem přesně nesledoval tak si netroufám soudit. Můj pohled na to je ten, že s režimem, který v Turecku vládne a směrem, jakým se president Erdogan ubírá, mám problém. To ovšem vůbec neznamená, že podporuji někoho, kdo se rozhodl proti režimu poslat část armády. A to bez ohledu na to, kdo to byl.
Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil pokus o vojenský převrat a chce se s Erdoganem sejít. Může to být začátek nového spojenectví?
V dnešním Turecku je skoro vše možné. Ale bylo by to velmi nešťastné.
V internetových diskuzích už se objevil scénář, podle kterého by se nyní Turecko a Rusko mohly spojit proti Spojeným státům. Může k tomu dojít?
Znovu bych zdůraznil, že Turecko je členem NATO. A myslím, že síla NATO či Spojených států je absolutně nesouměřitelná s tím, čím disponuje dnešní Rusko. Pokud to president Erdogan neví, nevypadalo by to s budoucností jeho země zrovna nejlépe. Navíc, jsem hluboce přesvědčen, že hodnoty, na kterých západní demokracie, či společenství jako NATO stojí, jsou těmi, které nejspíše zajistí kvalitní život pro desítky milionů Turků. Naopak, stačí se podívat na situaci dnešního Ruska, aby bylo vidět, co z kvalitou života a životní úrovní činí režim tamní vlády.
Související
Spolu snilo o vítězství, Starostové o velkém úspěchu. Eurovolby ale dopadly pro ANO
Volby do Evropského parlamentu 2024 PŘEHLEDNĚ: Kdo má největší šance?
Luděk Niedermayer , rozhovor , vojenský převrat v Turecku (15. července 2016)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
před 1 hodinou
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
před 2 hodinami
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
před 2 hodinami
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
před 3 hodinami
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
před 4 hodinami
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
před 5 hodinami
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
před 6 hodinami
Volby by v srpnu vyhrálo ANO. Největším vyzyvatelem jsou teď Starostové
před 7 hodinami
Slavia po šesti letech dobyla Letnou. Derby jasně vyhrála 3:0
před 7 hodinami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 8 hodinami
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 9 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 10 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Zdroj: Jan Hrabě