První tři dny nadále bez nemocenské. Sněmovna těsně zamítla novelu KSČM

Takzvanou karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud karenci k pololetí 2008 zrušil, kabinet ji prosadil znovu, ale snížil odvody firmám.

Sněmovna dnes hlasovala hned třikrát. Pokaždé sice návrh schválila, dvakrát ale bylo hlasování zpochybněno. V platném rozhodování hlasovalo pro zamítnutí novely 83 ze 163 přítomných poslanců, hlavně z řad ANO, TOP 09, ODS a KDU-ČSL. Proti bylo 72 poslanců, zejména z ČSSD, KSČM a Úsvitu.

Není důvod nepomoci zaměstnancům, hlavně s nižšími příjmy, hájila zrušení karenční doby za předkladatele Soňa Marková (KSČM). Předloha by podle ní mohla ušetřit peníze z veřejného zdravotního pojištění, když by nemocní zaměstnanci nebyli nuceni chodit do práce, kde můžou nakazit kolegy a navíc si zhoršovat svůj zdravotní stav.

Naopak podle Zbyňka Stanjury (ODS) by zrušení karenční doby jen zvýšilo zaměstnavatelům náklady práce. Její zavedení označil za správné. "Jako zázrakem klesla průměrná nemocnost našich zaměstnanců," podotkl. Ivan Pilný (ANO) poznamenal, že epidemie nevznikly a průměrný věk dožití neklesl.

Mezi její kritiky se zařadil v debatě i Jan Bartošek (KDU-ČSL), který připomněl, že koalice projednává možnost zavedení takzvaného zdravotního volna.

Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění. Pokud by předloha KSČM prošla, zaměstnavatel by hradil 60 procent i první tři dny. Opálka řekl, že zaměstnavatele by to vyšlo podle propočtů na 3,3 miliardy korun ročně.

Psali jsme: Odbory se vlamují do otevřených dveří, diví se Dlouhý. Mzdy rostou, nátlak je zbytečný  

Odboráři trvají na zrušení tzv. karenční doby, tedy neproplácení nemocenské zaměstnancům v prvních třech dnech nemoci. Zaměstnanci by podle nich měli dostávat opět 60 procent platu od prvního dne nemoci. Nyní nemoci přecházejí a poškozují tak dlouhodobě své zdraví. Na dnešním manifestačním mítinku to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Odbory zároveň požadují, aby nárok na pětitýdenní dovolenou měli i zaměstnanci soukromého sektoru. Požadují spojit pružnost forem práce a pracovní doby s náležitou ochranou či spolurozhodování odborů o agenturním zaměstnávání. "Mzdový dumping a zneužívání agenturních zaměstnanců jsou nepřijatelné," dodal Středula. Vyslovil se také pro potírání nelegální, tedy nehlášené práce, a takzvaného švarcsystému, tedy zaměstnávání na živnostenský list.

Dnešní vyhlášení požadavků odborářů hodnotí Svaz průmyslu a dopravy jako součást předvolebního dění. Odmítá požadavek na uzákonění pátého placeného týdne dovolené. "Odbory vykrádají benefiční programy zaměstnavatelů a prezentují je jako vlastní návrhy a úspěch," uvedl prezident svazu Jaroslav Hanák.

Zaměstnavatelé odmítají také výrazný tlak na zrušení tří dnů karenční doby. Důvodem jejich odmítavého stanoviska je očekávaný růst dočasné pracovní neschopnosti, zvýšení přesčasové práce zaměstnanců na udržení výrobní kapacity a zvýšení celkových nákladů firem, které by podle nich stálo až pět miliard Kč.

Dalším aspektem je administrativa spojená se sledováním různé výše náhrady mzdy. "Případné zrušení karenční doby by zhoršilo situaci na pracovním trhu. Zvýšil by se počet nemocných, kteří by museli být nahrazeni dalšími pracovníky. Situace na trhu práce je kritická," upozornil viceprezident svazu Jan Rafaj.