Praha - Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek odmítá, že by jeho strana byla populistická. Zároveň ale zdůrazňuje, že migranty nevítá, což je někdy v rozporu s tvrzením expředsedy Karla Schwarzenberga. I to ale exministr financí vysvětlil.
"Jsme důsledně nepopulistická strana. Problém migrace nepodceňujeme, ale odmítáme ho zneužívat, odmítáme být obchodníky se strachem. Tedy ti, kteří nemají s tímhle přístupem problémy, mají proti nám v těchto volbách jistou výhodu. Je třeba to vědět a počítat s tím, to ale neznamená, že se z nás stanou populisté. My předkládáme ucelené řešení, náš vklad do společného evropského řešení. Protože pokud nebude celoevropské řešení, tak skončí schengenský prostor, což by pro českou ekonomiku mělo fatální důsledky. Zároveň zdůrazňujeme, že nejsme žádní vítači," řekl deníku Právo Kalousek.
Schwarzenberg sice v otázce uprchlíků mluví jinak, podle Kalouska ale platí oficiální stanovisko TOP 09, které formuluje ty nástroje, které pokládají za racionální a účinné k tomu, aby EU a s ní i ČR mohla čelit migrační krizi. "To stanovisko je naprosto racionální, nejsou tam žádné emoce. Pan čestný předseda, jako člověk, který prožil emigrantskou minulost, do svých slov někdy dává emoci, což naprosto chápu. Rozhodně to neznamená, že říká něco jiného než TOP 09," vysvětlil.
Odmítá také, že by TOP 09 byla strana vítačů. "Vždy jsme trvali na striktním dodržování pravidel. Já nechci lacině kritizovat německou kancléřku Angelu Merkelovou úplně za všechno, ale to, co mi opravdu vadilo, bylo, že v jednu chvíli nerespektovala mezinárodní pravidla. My trváme na tom, aby Evropa uměla bránit své hranice a měla důslednou návratovou politiku. Je zřejmé, že všichni lidé tady zůstat nemohou. Co je ale pikantní, že Česká republika tou situací netrpí. Na rozdíl od Německa, kde je milión uprchlíků, na rozdíl od Rakouska, kde je sto tisíc uprchlíků, tak u nás je víc protiuprchlických organizací než běženců. A přestože tím problémem netrpíme, tak je u nás protiislámská nálada nejsilnější ze všech zemí Evropské unie. To není způsobeno problémem samotným, který – zdůrazňuji – nepodceňujeme. To je způsobeno tím, že řada politiků, a já je pokládám za velmi nezodpovědné, provádí nejstarší populistický trik: nejdřív vás k smrti vyděsím a pak vám začnu dávat nereálné sliby, jak vás ochráním. Lví podíl na celé této situaci má řada našich politiků, panem prezidentem počínaje," podotkl.
Někteří europoslanci, například Luděk Niedermeyer nebo Jaromír Štětina, hlasovali pro kvóty, které podle vedení strany nic neřeší. I to Kalousek Právu vysvětlil. "V ČSSD se taky občas stane, že pan poslanec Foldyna nebo senátor Škromach říkají něco jiného, než je oficiální stanovisko strany. Oficiální stanovisko TOP 09 podporuje vládu v tom, že odmítá kvóty. Ne že bychom se nechtěli podílet na společném evropském řešení, ale proto, že kvóty opravdu nemohou v rámci schengenského prostoru fungovat. To je nefunkční řešení a my nabízíme funkční řešení. To, o čem jsme přesvědčeni, je společná ochrana evropských hranic, zřízení hotspotů pro odchytávání uprchlíků, klíčová je důsledná návratová politika, protože těm, kterým jde o život, pomoci musíte. Ti mají právo na azyl. Ale dobře víme, že většina uprchlíků jsou ekonomičtí migranti, a ty už na svém území mít nemusíme, ty můžeme vrátit. Do téhle strategie samozřejmě patří i finanční pomoc nebo, chcete-li, uplácení těch zemí, ze kterých uprchlíci jdou, aby se jim zlepšily podmínky, které by tak snižovaly jejich motivaci k úprku do zemí EU. To je samozřejmě strašně drahé. Ale rád bych zdůraznil naši velkou kritiku vlády, která se v Evropské radě vyhýbá tématu změny evropského rozpočtu na léta 2014 až 2020. Rozpočtové priority jsou politické priority a zde se nám priority razantně změnily. Na prvním místě je bezpečnost a vyřešení migrační krize, a to musí být v rozpočtu vidět. ČR se angažovala v celoevropské pomoci chovatelům prasat. Já jim to přeju, ale myslím si, že bezpečnost občanů EU má větší prioritu, ale tam se ČR neangažuje vůbec."
Související
Zemětřesení ve VZP: Vojtěch bleskově obměňuje správní radu, končí Kalousek i Skopeček
Zchudneme s Američany, komentuje Kalousek nová cla. Ozval se i vlivný unijní politik
Aktuálně se děje
včera
Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině
včera
Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí
včera
Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů
včera
U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá
včera
Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem
včera
ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka
včera
Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev
včera
Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč
včera
Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného
včera
Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU
včera
NASA posílá do vesmíru zbrusu nový teleskop. Je tisíckrát rychlejší než Hubbleův
včera
Nyní a navždy. Kanada umístila na břeh Ontarijského jezera velkou ceduli s nápisem
včera
Po katastrofě v Nepálu je už 750 mrtvých. Hrozí další sesuvy půdy
včera
Počasí: Déšť bude příští týden výjimkou, tropické teploty se ale neobjeví vůbec
29. srpna 2026 21:47
Posádka mise Artemis II převzala od Trumpa nejvyšší americké vesmírné vyznamenání
29. srpna 2026 20:36
Vlna vymazala z povrchu země celé vesnice. Zaplavená místa jsou nepřístupná, kolik lidí bahno pohřbilo nikdo neví
29. srpna 2026 19:24
USA potřebují venezuelskou ropu víc než kdy dřív. Z kontroverzní dohody mohou těžit všichni
Aktualizováno 29. srpna 2026 18:36
Tragédie u Buči: Ruský noční úder si vyžádal nejméně 37 mrtvých a stovky evakuovaných
29. srpna 2026 18:12
Jednání o míru se nekoná. Rozhovory jsou mrtvé, přiznává Moskva
29. srpna 2026 17:06
Královské námořnictvo provedlo mimořádnou operaci. Sledovalo ruská plavidla v britských vodách
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Zdroj: Libor Novák