Gorbačov uvažuje o založení think-tanku

Praha - Bývalý sovětský prezident Michail Gorbačov uvažuje o založení think-tanku, který by se zabýval aktuálními geopolitickými problémy. Naznačil to v poselství, které zaslal mezinárodní konferenci s názvem Společná evropská bezpečnost po studené válce, jíž se měl v Praze účastnit. Ze zdravotních důvodů nakonec nepřicestoval. Tým intelektuálů bude propojen s nadací New Policy Forum, za kterou pětaosmdesátiletý Gorbačov stojí.

Spolupořadatel pražské konference exministr zahraničí Jan Kavan ČTK řekl, že úkolem konference i dalších aktivit nadace je hledat odpovědi na řadu velkých hrozeb, které nad Evropou visí.

"Netvrdíme, že máme odpovědi na to, jakým způsobem by se měla Evropa vyvíjet, aby nedošlo k větším problémům. Ale jsme si vědomi, že je tu hrozba nezvládnutelné migrační vlny, je tady hrozba klimatických změn, je tady hrozba bezpečnostní, je tady hrozba hospodářského vývoje, je tady hrozba prohlubování příkopu mezi bohatým severem a chudším jihem a podobně," uvedl. Je podle něj třeba o těchto záležitostech diskutovat a je třeba, aby se této diskuse účastnila i Česká republika, protože se jí tyto hrozby budou týkat.

"Bylo by dobré, aby se Češi aktivně účastnili hledání odpovědí, abychom nebyli jen konzumenti, aby to nebylo o nás bez nás. Tato konference byla jedním z kroků," uvedl. Ocenil, že na konferenci zazněly různé názory. "Lidé tu své názory byli schopni odůvodnit, vysvětlit a budeme mít řadu doložitelných zajímavých argumentů, kterými se potom mohou zabývat další odborníci, protože ten problém tady samozřejmě zůstane," uvedl.

Do Prahy na dvoudenní konferenci přijel například bývalý britský ministr zahraničí David Owen nebo bývalý československý politik Ján Čarnogurský. Dnes se řečníci zabývali volbou mezi suverenitou a integrací a pilíři evropské bezpečnosti. Odpoledne diskutovali o tom, jak by měla Evropa odpovědět na imigraci, terorismus, xenofobii a nacionalismus.

Další konference plánovaná na příští rok se zřejmě bude zabývat klimatickými změnami.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

"Chtěli něco slyšet, prostě!" Eroze Varšavské smlouvy započala před 35 lety

Dvoudenní summit organizace Varšavské smlouvy v rumunské metropoli, který začal 7. července 1989, proběhl v době historických změn. Doznívaly poslední pomyslné výstřely studené války a rozpadaly se hlavní nosné pilíře komunistické moci ve východní části železnou oponou rozdělené Evropy. Bukurešťská vrcholná schůzka vojensko-politické aliance Sovětského svazu a jeho šesti spojeneckých zemí tak byla dle vzpomínek pamětníků ve srovnání s předchozími „děsivě jiná“. Ačkoliv zůstává veřejnosti téměř neznámá, patří ke klíčovým momentům na cestě k rozpadu východního bloku. 
Ilustrační fotografie. Komentář

RVHP vznikla před 75 lety. Její srovnávání s EU je nepřípadné

Před 75 lety, 8. ledna 1949, skončila v Moskvě čtyřdenní konference, jejímž hlavním výsledkem bylo založení Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP). Organizaci, která představovala faktickou odpověď Sovětského svazu a jeho evropských satelitů na Marshallův plán a počínající ekonomickou integraci západního světa, zpočátku tvořilo šest zemí ovládaných komunistickými stranami, včetně Československa. Jedním z jejích hlavních úkolů bylo zbavit socialistické státy závislosti na dovozu klíčového vybavení, technologií a surovin ze Západu. Tento cíl, stejně jako mnoho dalších, se nikdy nepodařilo naplnit.

Více souvisejících

Michail Gorbačov Jan Kavan

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy